Platforma OnlyFans, na které nabízí tvůrci a tvůrkyně převážně erotický obsah, se podle nedávného výzkumu stala u Čechů jednou z nejoblíbenější předplatitelských platforem. Výzkumnice z Masarykovy univerzity Michaela Šaradín Lebedíková popisuje, čím je to způsobené a jak se v Česku přístup k erotickému obsahu proměňuje.
Z nedávného výzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví vyplývá, že je OnlyFans společně s Netflixem, Spotify a Voyo u Čechů nejoblíbenější předplatitelskou platformou. Čím je to způsobeno?
Je to těžko vysvětlitelné, protože nevíme, kdo jsou předplatitelé. Nemáme moc informací ani o uživatelích, ani o tom, jaký obsah produkují. Nicméně popularita OnlyFans narůstá ve světě a teď už i v Česku. Lidé jsou ochotní si za erotický obsah zaplatit. Nicméně ačkoliv na OnlyFans většinu obsahu tvoří pornografie a erotický obsah, přispívají tam i různé celebrity.
Je pro českého diváka sledování erotického obsahu podobné odreagování jako sledování seriálu nebo poslouchání hudby?
Lidé pornografii samozřejmě využívají k masturbaci, která je spojena s úlevou od stresu. Takže to do nějaké míry může být odreagování v podobném smyslu jako pustit si film. Minimálně u českých dospívajících patří oblíbenost sexuálního obsahu k nejvyšším v Evropě. U dospělých existují zmínky o tom, že zhruba čtvrtinu všech konzumentů tvoří ženy, což je ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně vysoké číslo. V Česku se také dost pornografie produkovalo, takže je u nás celkem rozšířená.
V čem se OnlyFans liší oproti jiným erotickým webům a v čem může být pro předplatitele lákavější?
Je jiné v tom, že se tam dá interagovat s konkrétním člověkem, což je pro konzumenty lákavé, protože je to nad rámec odosobněného obsahu, který nabízí třeba Pornhub. Důležitá je právě míra autenticity a napojení na daného člověka. Tvůrci a tvůrkyně přidávají obsah, nad kterým sami rozhodují. Ačkoliv dnes už existují i manažeři, kteří spravují profily několika lidí. Pořád ale převažují tvůrci a tvůrkyně publikující střípky ze svého života nebo obsah na míru pro jejich sledující.
Na OnlyFans se objevuje čím dál více případů zneužívání, znásilňování a prostituce. Násilníci tak vydělávají na erotickém obsahu svých obětí. Mají předplatitelé šanci poznat, kdy se jedná o nedobrovolně sdílený obsah?
To je velmi těžké. Na daných osobách může jít poznat, že to nedělají dobrovolně, ale pro některé předplatitele je žádoucí, aby tvůrkyně a tvůrci takto vypadali. Takže je potřeba být obezřetný, snažit se odhalit, jestli interakce probíhá s daným tvůrcem či tvůrkyní, nebo s někým jiným. Většina z nich působí také na jiných sociálních sítích, například Instagramu nebo X. A pokud si dá člověk dohromady obsah z více platforem, může jednodušeji zjistit, zda je tvořený z donucení.
Je dobré dávat si pozor také na to, zda osobám ve videu už bylo osmnáct let. Podle posledního reportu z Pornhubu z roku 2015 je u Čechů nejoblíbenější erotická kategorie právě teen. O to důležitější je hlídat si, zda je konzumovaný obsah legální. V případě podezření, že něco není v pořádku, doporučuji daný profil nahlásit.
Přestože to web zakazuje, objevuje se na něm i dětská pornografie. Může tomu web vůbec nějak zabránit?
Existují výzkumy, které se detekcí ilegálního obsahu zabývají. Předběžné výsledky naznačují, že by mohlo dojít k automatickému rozeznání. Nicméně platformy k dispozici takové technologie zjevně nemají.
Když se například u Pornhubu objevila videa s dětskou pornografií, řešením webu bylo smazání neverifikovaného obsahu, což tvořilo asi 75 procent jejich veškerého obsahu. Automatické technologie, ale ani reální pracovníci evidentně nedokázali web vyčistit.
Častým problémem erotických platforem je také dehumanizace a sexuální objektifikace. Je pro uživatele lákavé právě jakési odosobnění a prostor pro vlastní fantazii?
Do jisté míry určitě. To, že konzumenti daného člověka neznají, jim umožňuje se vzrušit a neřešit, že v reálném životě třeba neumývá nádobí nebo nechává po bytě ponožky. V pornografii vidíme objektifikace žen i mužů. Zatímco u žen bývají záběry i na jejich tváře, muži jsou vyobrazováni většinou pouze prostřednictvím genitálií. U OnlyFans je zajímavé, že cesta k úspěchu je většinou objektifikace vlastních těl ze strany tvůrců, aby předali nebo vůbec vytvořili nějaký obsah.
V Česku existují organizace jako Rozkoš bez rizika nebo nedávný podcast Slast, které naráží na společenské postavení žen nabízejících placené sexuální a erotické služby. Jak se v Česku vnímání této profese proměňuje?
Za Česko nemůžeme říct, jaký vývoj přesně je. Pokud se ale podíváme na veřejnou debatu kolem podcastu Slast, ale také třeba show Bachelor, kde některé z účastnic produkovaly obsah pro dospělé, můžeme vidět, že odezva zdaleka není pozitivní. Komentovalo to hodně mužů i žen. Je paradoxní, že je odsuzovali, ale zároveň si v komentářích na sociálních sítích vyměňovali jejich umělecká jména, čímž ukázali, že jejich videa nebo fotky viděli a doporučují je dál.
Jak se tedy proměňuje přístup Čechů k erotickému obsahu obecně a proč jsou objekty sexuální touhy pořád především ženy?
Lidé, kteří mají větší tendenci sledovat pornografii, mají zároveň vyšší tendenci přistupovat k ženám jako k sexuálním objektům i v reálném životě. Objektifikace souvisí s dehumanizací a je to velmi mocný nástroj k udržování statusu quo.
Pokud o někom uvažujeme jako o objektu, který nemá důležité názory, páchá to ve společnosti hodně škody. Ženy jsou obecně objektifikovány více než muži. Jde-li o ženu lesbu, může to pro ni být o to problematičtější. V mainstreamové pornografii je totiž většina lesbického obsahu točena pro muže a často je velmi vzdálený tomu, jak lesbický sex v reálu vypadá.
Také obsah na OnlyFans nabízí ve většině případů ženy, a konzumenty jsou tím pádem především muži. Nabízí ženy své fotky a videa proto, že je po nich poptávka, nebo je muži vyhledávají, protože je nabídka? Lze říct, co je dáno čím?
To se asi nedá říct. Myslím, že tím, že je poptávka, vzniká nabídka. Evidentně je tady prostor pro to, aby ženy tvořily takový obsah, a muži to kupují. Popularita OnlyFans od covidu značně roste, takže přidává uživatelům něco, co jim doteď chybělo. Nedokážeme ale říct, co tam vlastně lidé chodí hledat.
Existuje nereprezentativní výzkum, který poukazuje na to, že nejčastějšími konzumenty jsou bílí ženatí heterosexuální muži, ale ani u nich nevíme, jestli jen chtějí podpořit oblíbenou pornoherečku, nebo jsou osamělí a hledají tam nějaký kontakt.
Proč OnlyFans nejvíce navštěvují právě ženatí muži?
Těžko říct, jestli něco znamená, že jsou ženatí. Sledování pornografie nemusí vždy poukazovat na problémy ve vztahu. Někdy to může být způsob, jak se uvolnit nebo jak si nahradit něco, co ve vztahu chybí. Některé páry, zejména mladší kolem třiceti let, sledují pornografii i společně a vedou o tom diskuse, obohacuje to jejich sexuální život.
Nedávno vyšel seriál od České televize Vlastně se nic nestalo, který naráží právě na to, jak se OnlyFans propisuje do lidských vztahů. Může platforma zasahovat nebo eventuálně měnit reálné vztahy?
Digitální technologie rozšiřují naše offline vztahy. Teorie, že je zcela nahrazují, byla vyvrácena. Většinou jde o prodloužení a otevření nových možností vztahů. To se týká i erotických aspektů našeho života. OnlyFans přineslo do pornografie nový rozměr přímé interakce. Uživatelé mají možnost s tvůrci chatovat, což pro některé lidi může znamenat nevěru. Někdo bere chatování se ženou, která se ukazuje nahá, jako podvádění, pro jiného to může být jako psaní s celebritou, kterou nikdy nepotká. Takže vždy záleží na osobních hranicích a na komunikaci.
Je v dnešní době pro lidi jednodušší si za erotický obsah zaplatit a vybrat si způsob uspokojení dle aktuálních preferencí a nálady než to hledat v potenciální partnerce nebo partnerovi?
Nechci generalizovat, ale jedním z důvodů mohou být specifické sexuální zájmy. Pro některé lidi není příjemné vykonávat je offline, vyhledávat komunity s podobnými zájmy nebo o tom vůbec mluvit před ostatními. Často se bojí, že to ohrozí jejich kariéru či vztahy a přesně proto své sexuální preference realizují na OnlyFans.
Stydí se lidé za to, že konzumují erotický obsah? Vnímají to jako něco, co by se dělat nemělo?
Na výzkumech z USA, kde jsou trochu jiné podmínky než v Evropě, se ukazuje, že tam nějaké pocity viny jsou, zejména u věřících lidí. Konzumenti pornografie jsou ale obecně více liberální, otevření nezávaznému sexu a sexuálnímu poznávání, většinou mají i více sexuálních partnerů. To ale neznamená, že pornografie něco způsobuje, spíš se jedná o určitý typ lidí.
Takže lze říct, že se česká společnost v tomhle směru posouvá a sledování erotického obsahu už není tolik tabu?
Do nějaké míry se posouváme. V mainstreamových médiích se pravidelně otevírá téma sexuality, ale i sexuálního násilí. Česko prožívá svůj Me too moment. Začínáme si přiznávat, že se to děje a je to součást společnosti. Velkou práci v tom odvedly neziskové organizace.
Na druhou stranu stále nejsme připraveni o sexu seriózně debatovat. Z reakcí na podcasty Slast nebo Vyhonit ďábla vidíme, že spoustě lidem přijde směšné či nevhodné se o sexu bavit. Odsuzují autorky například za názor, že lidé mají právo na dobrý sex, ať už se jedná o muže, či ženy.
Mohlo by vás zajímat: „Muži ohledně prvního sexu překvapili.“ Polovina mladých nemá dlouhodobý vztah (7. 7. 2024)
Spotlight Generace s psycholožkou Annou Ševčíkovou o výzkumu Czechsex | Video: Michaela Lišková
