
Peněžitá pomoc obětem trestných činů pravděpodobně do budoucna vzroste. Zvýší se také objem peněz pro nevládní organizace, které těmto obětem pomáhají. Oběti sexuálního útoku nebo nátlaku budou patřit mezi zvláště zranitelné.
Změny přinese poslanecká novela o soudech a soudcích, kterou dnes Senát schválil. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Peněžitá pomoc obětem se má podle novely odvíjet od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Nyní zákon stanovuje konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí ale podle předkladatelů postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které odvádějí do státního rozpočtu.
Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné přes deset let. Reálná hodnota této pomoci proto klesla. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.
Novela zvyšuje příjmy Probační a mediační služby z peněžitých trestů uložených soudem o pět procentních bodů na deset procent. Podle původního návrhu mělo mít nově pětiprocentní podíl ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů, sněmovna tento podíl zdvojnásobila.
Novela nazývaná jako „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech.
Metodickou pomoc při tvorbě vzdělávacích plánů soudců bude podle sněmovních úprav novely poskytovat Justiční akademie. Původně měla akademie pravidla a obsah vzdělávání soudců přímo stanovovat. Část poslanců se ale obávala možné neústavnosti, neboť akademie je většinově pod kontrolou výkonné moci. Plány kvůli snížení administrativní zátěže navíc nebudou podléhat schválení předsedy soudů, soudci jim je budou jen předkládat.
Sněmovna předlohu doplnila také o prodloužení promlčecí lhůty u kárných provinění soudců a státních zástupců o dva roky na pět let. Další změnou je úprava dočasného přidělení soudce Nejvyššího správního soudu k ministerstvu spravedlnosti a postupu již dříve schváleného rušení přísedících u soudů. Novela také upravuje ochranu osobních dat při zápisech do katastru nemovitostí na základě rozsudků soudů. Soudy budou zasílat katastru jen výpisy z rozsudků s potřebnými údaji, nikoli celé rozsudky.