V 50. letech tu vznikl jeden z prvních pracovních lágrů pro „politicky nespolehlivé“, jak tehdy desítky tisíc mladých lidí s údajně nevhodným původem nebo názory zaškatulkovali českoslovenští komunisté. Památek připomínajících tuto tragickou historii je na Zelené Hoře stále dost. Místo proslavené Černými barony Miloslava Švandrlíka nyní získalo nového majitele. Jednoho už přitom má.
Z divokého parku na jednom svahu kopce jsou slyšet dvě motorové pily. Když se odmlčí, ozve se silné zapraskání a po chvíli hlasitá dutá rána. Dřevorubci v mrazivém počasí kácejí vzrostlé stromy. „Podívejte se, jak jsou staré, je třeba to všechno prořezat,“ popisuje muž, který na Zelenou Horu právě dorazil zabláceným teréňákem.
Zaparkoval jen kousek od velkého prostranství, kde dřív býval takzvaný „buzerplac“, betonová plocha, kde se odbývaly nástupy zdejších „pétépáků“ – příslušníků Pomocných technických praporů (PTP), které komunisté nechtěli v Československé lidové armádě, a tak je za trest místo na vojnu posílali do pracovních táborů.
Skomírající socialistické hospodářství získalo levnou pracovní sílu pro fyzicky náročná odvětví. Desítky tisíc těchto nepohodlných mužů – potomků inteligence, šlechtických rodů či průmyslníků – navíc kromě těžké práce procházelo i politickou převýchovou armádních politruků.
Takto je Zelená Hora vidět z okolí – její dominantou je zámek. Právě v něm se měl před 200 lety najít Rukopis zelenohorský. Baráky „pétépáků“ jsou níž. | Foto: JJ Reality
Kopec se zámkem Zelená Hora kousek od Nepomuku na řadě míst dodnes tyto dějiny připomíná. Ať už hesly „Bojová pohotovost – první úkol všech vojáků“ či „ČSLA – pevný článek Varšavské smlouvy“, vyšisovanými na padající fasádě jedné ze staveb, siluetou lva s pěticípou hvězdou mezi nimi, nebo nízkým domem, kde měli zdejší „pétépáci“ své ubikace a sociální zařízení.
Po wehrmachtu lidová armáda
Ve vlastnictví zámku se v minulosti vystřídalo několik šlechtických rodů, po roce 1939 přišel Hitlerův wehrmacht, po něm zase Československá lidová armáda (ČSLA). A nyní má Zelená Hora majitele rovnou dva. Spodní část včetně Šternberského dvora si v roce 2024 od přilehlé obce Klášter koupil místní podnikatel Martin Novák za 1,5 milionu. Horní část si od obce pronajal.
Když se obec před rokem rozhodla, že prodá i horní část kopce včetně zámku, Novák jako jeho nájemce jej chtěl získat i natrvalo. Nabídl proto sumu 30,5 milionu korun. Klášterské zastupitelstvo ale letos v létě rozhodlo, že zámek prodá někomu jinému. Dalšímu regionálnímu podnikateli Marcelovi Klausovi. Za 30 milionů korun.
„Nebyla v tom žádná korupce, jak jsme už taky byli nařčeni,“ vrací se do 27. července zastupitelka Jana Tobrmanová. Nižší nabídku vybrali prý proto, že neměli jistotu, že Martin Novák finančně utáhne záchranu spodní i horní části Zelené Hory. „Hlasovala jsem pro pana Klause. Báli jsme se, že by pan Novák neměl dostatek peněz na obě části,“ pokračuje.
Foto: Ondřej Stratilík
„Šternberský dvůr je stejně veliký a významný jako Zelená Hora,“ připojuje se místostarosta František Rota (K2022). „Ze začátku byla trochu obava, ale zatím spolu vycházejí dobře,“ odpovídá na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz, zda se nebojí, že dvojvládí nad Zelenou Horou může záchranu zdevastovaného místa zkomplikovat.
Zážitkové nocování? V atomovém krytu
Kromě dvoupodlažní budovy se stále viditelnými bolševickými hesly, do níž se ale člověk nedostane, je ve spodním areálu třeba muzeum ČSLA, motorkářský klub nebo možnost „zážitkového“ přenocování. To Martin Novák nabízí v původním protiatomovém podzemním bunkru.
Jeden z baráků bývalého pracovního lágru. | Foto: Ondřej Stratilík
„Byla to velká ruina, ale dáváme to dohromady. Nechceme to bourat, patří to do naší historie,“ popisuje Novák svou vizi, která by prý měla být v ideální konstelaci hotová do pěti let. Mluví i o 800 metrů dlouhých podzemních chodbách po Šternbercích nebo tři sta let starých krovových konstrukcích v sýpce.
A turisté si prý cestu nad Nepomuk našli. „Rozpumpovali jsme to, ale bez zámku to budeme mít v sezoně horší. Všichni přicházejí kvůli zámku, ne kvůli Šternberku,“ krčí rameny. Než totiž obec prodala Zelenou Horu Marceli Klausovi, Novák měl v nájmu i zámek a horní i dolní část kopce fungovala v symbióze.
To ale skončilo. „Chtěl jsem to koupit, ale teď už s tím nic neudělám. S panem Klausem komunikujeme, snažíme se vyjít vstříc, když už asi navždy budeme sousedi,“ přibližuje Novák novou realitu.
Rok 2026? Bude zavřeno
U otevřené brány, za níž divokým parkem podél chátrajícího „pétépáckého“ baráku stoupá cesta k zámku, si podzimní návštěvník může přečíst, že sezona už byla ukončena. A dovnitř památky se tak nedostane:
„Otevřeno bude 18. a 19. dubna 2026 v rámci akce Otevíráme Nepomuk. Mimo tento víkend bude zámek po celý rok 2026 z důvodu rekonstrukce uzavřený. Děkujeme za pochopení. Lenka a Marcel Klausovi, majitelé zámku Zelená Hora.“
Do zámku je možné nahlédnout jen skrz zavřenou bránu. | Foto: Ondřej Stratilík
Nádvoří zámku, kudy je možné vidět skrz zavřená dřevěná vrata, ukrývá přístřešek, pod nímž se dříve prodávaly suvenýry, stavební plošinu či informační tabuli o historii místa s velkými snímky z filmu Černí baroni.
Marcel Klaus ale odmítá, že to tak zůstane i po roce 2026: „Hlavní cíl je jasný – aby zámek ožil a sloužil v co největší míře lidem. Nikdy jsme neusilovali o jeho soukromé využívání. Aktuálně jsme ve fázi jednání s architekty, památkáři, historky a stavebníky. Areál každopádně potřebuje opravdu rozsáhlé úpravy a není v našich možnostech dát ho do pořádku okamžitě. Bude to proces na dlouhá léta.“
Nový majitel, který jinak vlastní firmu vyrábějící dřevěné palety Klaus Timber, dnes říká, že jeho „přáním a záměrem“ je Zelenou Horu „nějakým způsobem“ zpřístupnit v roce 2027.
„Na Nepomucku jsme doma a zámek Zelená Hora je obrovským symbolem našeho regionu.“
Foto: Ondřej Stratilík
„Vždycky nás trápilo, že se s neskutečně cennou historickou a kulturní památkou nic neděje a není soustavně využívaná,“ tvrdí Klaus s tím, že motivací ke koupi památky bylo i to, aby se nedostala do cizích rukou někoho, kdo nemá k Nepomucku vazby.
„S Martinem Novákem jsme v kontaktu a budeme se snažit o to, abychom byli dobrými sousedy. Oba máme před sebou velkou výzvu a není třeba si přidělávat další starosti tím, že si budeme konkurovat,“ věří Marcel Klaus tomu, že oba areály pod různými vlastníky mohou na Zelené Hoře koexistovat a prosperovat.
Čerti v podzemí
Před pár dny proběhla i změna v katastru nemovitostí a zámek je zapsaný na nového majitele. „Teďka už to jde mimo nás,“ reaguje klášterský starosta Lukáš Brož (ZKK). Prodej hájí tím, že „společnost pana Klause je ekonomicky silná“.
Zároveň je prý rád i za Martina Nováka, majitele stavební firmy Koresta, který prý spodní areál „rozhýbal“. A hádek mezi oběma novými sousedy se neobává? „Co mám zprávy, je to na dobré cestě,“ dodává optimisticky.
Jak bude nová realita se zavřeným zámkem na Zelené Hoře fungovat, se může ukázat ještě do konce letošního roku. Každou adventní sobotu totiž mají ve Šternberském dvoře probíhat adventní trhy, v podzemí se pak na první prosincový víkend chystají čerti.
Po 70 letech, kdy z pracovního lágru odešli poslední „pétépáci“, tak kopec za Nepomukem čeká nová realita. Už jen kvůli zdejší historii připomínající totalitní tragédii celého Československa by stálo za to, aby lokalita konečně dostala jasnou vizi a záruku toho, že po desítkách let chátrání přijde změna a záchrana.
Sám režisér Černých baronů byl u pomocných technických praporů. Vojákům tu často šlo i o život (16. 7. 2021)
Sám režisér Černých baronů byl u pomocných technických praporů. Vojákům tu často šlo i o život | Video: Magic Box
