Přípravu Vltavské cyklostezky, která má na jihu Čech měřit celkem 190 kilometrů, provázejí komplikace. V některých obcích se stále řeší, kudy povede. Například v Jeznici na Českobudějovicku sepsali místní proti původnímu plánu trasy petici.

Obyvatelé Jeznice zaslali petici vedení Hluboké nad Vltavou, v jejímž katastru osada leží. Podepsali ji všichni. „Zasahovalo to (původní plán trasy) do půdního fondu, kde je obecní cesta, ale už nepoužívaná. Z našeho pohledu zbytečně do krajiny, která nemusí být vystavena takovému náporu cyklistů,“ vysvětlila předsedkyně osadního výboru Jeznice Jitka Kolářová. Osada k roku 2021 podle Českého statistického úřadu čítala na čtyři desítky obyvatel včetně dětí.

Místní nyní přišli s novým návrhem. „Máme zkušenosti s tím, jak se tady jezdí, kdo tudy jezdí a zda zde dochází k nehodám. Proto myslíme, že krátký úsek po silnici třetí třídy nebude problém,“ poznamenala Kolářová.

Nyní se pracuje s oběma variantami. „Když se s krajem nedohodnou na prodeji, pojedeme dál v té variantě, která byla navržena. Pokud by se projekt musel upravit, domlouvali bychom se s Jihočeským krajem. Nevíme, jak nákladné by bylo přeprojektovat část, kterou chtějí místní změnit,“ uvedl radní Hluboké nad Vltavou David Šťastný (dříve SOCDEM).

„U některých úseků čekáme na změny územních plánů dotčených obcí. V Jeznici připravuje projektovou dokumentaci město Hluboká nad Vltavou,“ doplnila mluvčí jihočeského krajského úřadu Hana Brožková.

Cyklisté jezdí zatím na třetině Vltavské cyklostezky

Vltavská cyklostezka má na jihu Čech patnáct úseků. Na třetině z nich už jezdí cyklisté. „Ostatní trasy jsou v různých fázích přípravy. Některé se ještě kreslí, jiné jsou už připraveny k vybudování. U některých úseků se připravují tak, aby opravdu kopírovaly tok řeky,“ řekl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup.

S trasou cyklostezky dlouhodobě nesouhlasí ani vedení nedalekého Temelína, její podoba se podle Soukupa řeší také v Českém Krumlově. Náklady na vybudování celé trasy přesáhnou miliardu korun.

Myšlenka vybudovat Vltavskou cyklostezku je stará více než dvě desetiletí. Trasa má vést z Nové Pece po obou březích Lipna, přes Vyšší Brod, Rožmberk nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatou Korunu, České Budějovice a Hlubokou nad Vltavou až do Týna nad Vltavou. Zatím vzniká po částech, především v oblasti Lipenska, Českých Budějovic a Hluboké.

Cyklostezka je součástí evropské mezinárodní trasy EuroVelo 7, která vede Českou republikou z Dolního Žlebu na severu do Vyššího Brodu na jihu v celkové délce 437 kilometrů. Kopíruje Labskou a Vltavskou cyklostezku.

Cyklostezky lákají ročně stovky tisíc cyklistů

Labská cyklostezka je na rozdíl od vltavské už hotová. Měří třináct set kilometrů a vede ze Špindlerova Mlýna do německého Cuxhavenu. Jen na české straně po ní ročně projede přibližně osm set tisíc cyklistů.

Sever a jih Moravy spojuje více než tři sta kilometrů dlouhá Moravská stezka. I v její stavbě sehrály klíčovou roli dotčené kraje a byla vybudována s pomocí státního rozpočtu i evropských fondů. Začíná na česko-polských hranicích, vede přes Jeseníky, od Hanušovic podél toku řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví, pokračuje přes Olomouc a Kroměříž, podél Baťova kanálu až do Lednicko-valtického areálu.

V Evropě nejstarší a nejznámější je více než 430 kilometrů dlouhá Dunajská stezka, která začíná v německém Donaueschingenu a pokračuje přes Pasov, Linec a Vídeň až do maďarské Budapešti.

Podpora ministerstva pro místní rozvoj

Posílit síť cyklotras a cyklostezek, kterých je v Česku celkem přes deset tisíc kilometrů, chce také ministerstvo pro místní rozvoj. Pro obce připravilo novou metodiku. „S metodikou budeme pracovat i u našich územně analytických podkladů tak, abychom zohledňovali plánované strategické dopravní stavby či jiné projekty a předcházeli možným kolizím,“ popsal na začátku června ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Důležitou roli mají hrát i krajští cyklokoordinátoři. Ti například vyrazili na jízdu po Středočeském kraji. „Chceme se podívat, jak vypadá spolupráce mezi krajem, obcemi a Správou železnic. Díky tomu můžeme motivovat i ostatní kraje,“ vysvětlil národní koordinátor cyklistické dopravy Jaroslav Martinek.

Podíl.
Exit mobile version