Aktual.: 29.01.2026 11:13
Semily – Okresní soud v Semilech dnes odročil na 13. února jednání v restituční kauze Walderode, které se mělo týkat vydání původního mobiliáře zámku Hrubý Rohozec v Turnově. Zhruba 10.000 položek chce zpět do majetku rodu získat Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi des Fours Walderode. Soudce Michal Polák novinářům řekl, že jednání odročil proto, že se dnes nedostavila žalovaná strana, tedy zástupce Národního památkového ústavu.
„Nesouhlasila (žalovaná strana), aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti,“ uvedl soudce. Podle něj šlo o administrativní pochybení. „Tady asi došlo k nějakému nedopatření na straně Národního památkového ústavu, který si nebyl vědom toho, že dostal do datové schránky předvolání,“ dodal.
Neúčast NPÚ na dnešním jednání bral advokát Kammerlanderové Roman Heyduk s nadhledem. „Neznamená to v podstatě vůbec nic a jsou to věci, které se dějí. Jako bohové se nemýlí, člověk se mýlí. To znamená, tady nelze říct, že by mně to nějak vadilo, a vzhledem k délce trvání sporu 32 roků, jestli je to 14 dní sem, 14 dní tam, to není problém,“ řekl novinářům.
Kammerlanderová žádá vydání zhruba 10.000 položek. Podle Heyduka vychází z inventáře pořízeného v roce 1953, ne vše poté zůstalo na Hrubém Rohozci. „Je tam třeba sbírka asi 3000 kusů zbraní, a to jsou palné zbraně, zčásti z období třicetileté války. Protože to panství ten první Mikuláš Walderode dostal od Albrechta z Valdštejna, protože vyzbrojil vlastní pluk a dal ho do služeb Albrechta z Valdštejna. A velká část zbraní je právě těchto původních. A z velké části jsou na zámku Frýdlant,“ dodal Heyduk.
Regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová již dříve ČTK řekla, že mobiliární fond zámku Hrubý Rohozec čítá 23.000 inventárních jednotek, z čehož jen čtvrtina je původních. Jde o nábytek, vyznamenání, obrazy, fotografie, grafiky, sochy či textilie. Mezi původní mobiliář patří originální zlacené hodiny z konce 18. století, které ukazují kromě času také datum, dny v týdnu a měsíce v roce. Další významné jsou samurajská zbroj, jejíž součástí je i originální japonský meč katana, či varhany z konce 17. století.
Vydání mobiliáře je součástí rozsáhlé restituční kauzy. Ve sporu jde kromě zámku i o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Zpět získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.
Walderode přišel o své panství v Turnově a okolí po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale zpět nedostal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.
Šance šlechtického rodu na vrácení majetku za několik miliard korun vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu. Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Předchozí soudní verdikty tento akt označovaly za nicotný, tedy takový, který nemá žádné právní účinky. Bez toho tak Karel Des Fours Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
