Komerční prezentace Aktual.: 4.11.2025 18:35
Třinec (Frýdecko-Místecko) – O soše Bohyně hor lidově zvané Sago baba, která stojí před obchodním domem Prior v Třinci na Frýdecko-Místecku, nově informuje pamětní cedule. Odhalil ji tam dnes sám autor, čtyřiaosmdesátiletý sochař Kurt Gebauer. Řekl, že příběh sochy je spojený se změnou režimu v roce 1989. S nadsázkou podle něj Bohyně hor sametovou revoluci v Ostravě urychlila.
Socha Bohyně hor vznikla na objednávku obchodního řetězce Jednota, i proto byla umístěna před obchodní dům, který se tehdy jmenoval Beskyd. Už od jejího odhalení ji kladně hodnotila odborná kritika i laická veřejnost. Cesta sochy na místo, kde stojí už 35 let, ale nebyla jednoduchá.
Bohyně hor začala vznikat ještě za komunistického režimu. „V Třinci, který je u kopečků, se hlavně tlačilo, že je tady průmysl a dělnická třída a tak. No a jsem říkal, ale je tady hlavně příroda, a taky ten obchodní dům takhle pěkně nazvali – Beskyd, lidé by měli mít hory rádi,“ popsal autor novinářům proces vzniku sochy, která je dnes třineckou ikonou, u níž se lidé scházejí podobně jako na pražském Václavském náměstí „u koně“.
„Mě pro tu sochu si přál architekt (Jiří) Smejkal, který byl dosti takový progresivní. Byli i lidé, kteří netlačili na to, aby všude byl hutník nebo nějaký pracující, a ti, co šéfovali tomu projektu, byli jiného názoru,“ řekl Gebauer.
Uvedl, že architekti v Ostravě ho v té době znali a uznávali díky projektu minikrajiny, který tvořil na sídlišti Fifejdy. „Nicméně potom takový hyperbolševik, z kterého měli i komunisti strach, se stal šéfem té komise, a ten samozřejmě mě neměl rád,“ řekl sochař.
Cesta ke vzniku Bohyně hor se podle něj otevřela, když zmíněný představitel režimu přestal být předsedou schvalovací komise. „Muselo se počkat, až on odejde, a udělat teprv výběrové řízení, na kterém byli účastni čtyři další autoři. Já jsem to vyhrál a teprv pak jsem to mohl dělat. Při 17. listopadu už byla vymodelovaná z hlíny, měla se odlévat,“ řekl Gebauer.
Komise, která měla finální projekt schválit, podle něj zasedala den poté, co se v Praze konala demonstrace proti násilnému rozehnání studentského průvodu. „Přivezl jsem do Ostravy do komise protesty proti 17. listopadu, jak tam mlátili studenty, prohlášení charty, studentů a umělců. Tak o tom říkám, že Bohyně hor urychlila „velvet revolution“ v Ostravě. Protože architekt Smejkal v kanceláři rozmnožil texty, které jsem přivezl při příležitosti komise, která měla schválit, jestli se to dál může dělat,“ řekl Gebauer. Jiří Smejkal se nedlouho poté stal jako nestraník za Občanské fórum prvním porevolučním nekomunistickým primátorem Ostravy.
S myšlenkou umístit k soše pamětní ceduli, která lidem připomene autora i historii díla, přišel architekt Ondřej Turoň, jenž se s Gebauerem osobně zná. „Když jsem si před lety prohlížel jeho portfolio, objevil jsem tam Sago babu. Byl jsem u vytržení a říkal si, že ty informace musí znát každý Třinečák. Proto vznikl nápad na instalaci informační cedulky k soše,“ uvedl Turoň.
Kurt Gebauer je přední český sochař, výtvarník a pedagog. Rodák z Hradce nad Moravicí na Opavsku se proslavil monumentálními plastikami ve veřejném prostoru, které propojují humor, nadsázku a hluboký vztah k místu. Jeho díla zdobí i Ostravu, Opavu, Prahu a další města. Dlouhá léta působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a je držitelem řady ocenění za přínos české kultuře.
