Pacienti nezískají právo připlácet si za lepší péči či zdravotnické pomůcky s tím, že by je nově zčásti hradila zdravotní pojišťovna. Pozměňovací návrh poslanců ODS a TOP 09 včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na zavedení principu známého z minulosti jako nadstandardy sněmovna po kritice zástupců opozičních hnutí ANO a SPD zamítla.
Předkladatelé neúspěšně prosazovali vložení úpravy do schválené vládní novely o veřejném zdravotním pojištění, která zejména umožní pojišťovnám použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění.
Zavedení principu by podle Karly Maříkové (SPD) otevřelo prostor pro komercionalizaci zdravotnictví a k privatizaci jeho části. Základní myšlenkou veřejného zdravotnictví je rovnost, nikoli obsah pacientovy peněženky, uvedla. Poslanec ANO Kamal Farhan (ANO) označil pozměňovací návrh za zpoplatnění zdravotní péče a přípravu na privatizaci zdravotnictví. Nikdo navíc podle něj neví, za co by pacienti připláceli. „Není definované, co je hrazené a co je nehrazené,“ uvedl. „Chápu, že návrh může budit některé emoce,“ poznamenal Válek. V řadě zemí ale podle něj navrhovaný model funguje velmi dobře.
Pro pozměňovací návrh zvedlo ruku v dílčím hlasováním 48 ze 172 přítomných poslanců, proti jich bylo 80. Úpravu podpořili zejména poslanci ODS a TOP 09 a jednotlivci z řad KDU-ČSL. Naopak ji vedle opozice nepodpořili zejména zástupci vládního hnutí STAN.
Zdravotní pojišťovny měly podle pozměňovacího návrhu hradit variantu péče či pomůcek jako teď. Pacient pak měl dostat možnost doplatit si rozdíl v nákladech za dražší variantu. Neschválením úpravy bude nadále zachován současný stav, kdy si nehrazenou péči nebo pomůcky pacient musí zaplatit výhradně ze svého.
Úprava zachovávala podle předkladatelů současné nároky pacientů a garantované standardy zdravotních služeb hrazených z pojištění. Plně hrazená měla být varianta péče a pomůcek, kterou lékař doporučí jako nejvhodnější a nejúčinnější, stálo v důvodové zprávě. Pacienti ale měli podle autorů získat širší možnosti v rozhodování o péči o zdraví. Předpokládali, že by si mohli doplatit například zdravotnický prostředek, který by jim přinesl lepší pohodlí nebo estetický dojem.
Pozměňovací návrh uváděl, že by poskytovatelé péče nesměli dávat přednost těm pacientům, kteří by si takovou nehrazenou variantu zvolili. Za takový postup měla hrozit až milionová pokuta.
Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard a kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil před zhruba 12 lety Ústavní soud. Norma umožňovala rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient.
Předkladatelé nynějšího návrhu, k nimž dále patřili Zdenka Němečková Crkvenjaš, Petr Fifka (oba ODS) a Martina Ochodnická (TOP 09), tvrdili, že se „nezavádí jakási nadstandardní ‚dražší‘ zdravotní péče, která by byla vhodnější a účinnější“. „Rozdíl mezi variantou ze zdravotního pojištění plně hrazenou a variantou nehrazenou či částečně hrazenou totiž nespočívá v rozdílech ve vhodnosti a účinnosti léčby,“ zdůraznili.
Úprava podle autorů odrážela ustanovení Listiny základních práv a svobod o právu na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky. Ústavní soud podle nich výslovně připustil, že zákon může stanovit, co je bezplatné a co již bezplatné není.
