Aktual.: 17.02.2025 09:22
Berlín – O hlasy německých voličů soupeří na krajní levici hned dvě parlamentní strany. Levice, která má kořeny v komunistické straně bývalé Německé demokratické republiky (NDR), a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice předloni odštěpilo. Obě strany se přitom v průzkumech před nedělními volbami pohybují kolem pětiprocentní hranice. Jedna z nejznámějších tváří Levice a dlouholetý poslanec Gregor Gysi si je jistý, že se jeho strana do Spolkového sněmu dostane. V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně řekl, že jeho strana je autenticky levicová, zatímco BSW je „obchod se smíšeným zbožím“.
Ještě loni to vypadalo, že dny Levice v parlamentu jsou sečteny. V průzkumech zůstávala dlouho pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zvolení. BSW se naopak vezlo na úspěšné vlně. Nejprve získalo v červnových volbách šest křesel v Evropském parlamentu, poté v zářijových volbách do tří zemských sněmů na východě Německa dosáhlo zisku mezi 11,8 a 15,8 procenta hlasů. V Durynsku a Braniborsku se BSW dostalo dokonce hned do vlády. V posledních týdnech kampaně před parlamentními volbami se ale trend nečekaně obrátil, navrch má teď Levice.
Strana BSW vznikla loni v lednu poté, co část členů – včetně řady spolkových poslanců – opustila Levici. Vedla je jedna z nejvýraznějších tváří německé levicové politiky Sahra Wagenknechtová. Nová strana kombinuje výrazně levicovou hospodářskou a sociální politiku s odmítáním dodávek zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi, s kritikou protiruských sankcí a s výzvami k jednání s Ruskem o míru na Ukrajině. Velmi kriticky se staví také k migraci, čímž se liší od Levice a blíží spíše Alternativě pro Německo (AfD), která je na pravém okraji německé politiky.
Strana Levice dlouho dostávala přívlastek postkomunistická. Vznikla totiž v roce 2007 sloučením dvou stran, z nichž jedna byla přímou nástupkyní Sjednocené dělnické strany (SED), státostrany bývalé NDR. Starých kádrů, které byly aktivní i v SED, ale v Levici už mnoho není. Výjimkou je 77letý Gysi, který byl od prosince 1989 do zániku posledním předsedou SED. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními médii řekl, že odchodem skupiny kolem Wagenknechtové se Levice ocitla v „existenční krizi“. Spolu s 69letým bývalým durynským premiérem Bodem Ramelowem a 66letým poslancem Dietmarem Bartschem proto vymysleli „misi šedina“, kterým chtěli stranu zachránit.
„V okamžiku, kdy se strana ocitla v existenční krizi, jsme se rozhodli, že na sebe ještě jednou vezmeme zodpovědnost,“ řekl Gysi ke spolupráci trojice politiků v důchodovém věku. Zvláštnost německého volebního systému, který dává voličům dva hlasy, totiž umožňuje, aby se strana dostala do Spolkového sněmu, i když nezíská přes pět procent hlasů. Stačí, aby tři její kandidáti byli zvoleni do sněmu přímo. Na kandidátce tak musí být silné a známé osobnosti a těmi se Gysi, Ramelow a Bartsch cítí být. „Nechceme ale udávat tón, chceme stranu jen podpořit,“ dodal Gysi.
Tón mají podle něj udávat mladší politici, jako třeba Heidi Reichinneková, o které německá média v posledních dnech píší jako o vycházející hvězdě německé politiky. Šestatřicetiletá politička s výrazným tetováním, která se narodila ještě v bývalé NDR, je velmi aktivní na sociálních sítích. Na instagramu má téměř 380.000 sledujících, na tiktoku přes půl milionu.
Právě viditelnost starších i mladších členů v předvolební kampani se Levici zjevně začala vyplácet. V únorových sondážích už se umisťuje stabilně nad pěti procenty. Mohla by se tak do parlamentu dostat i bez kličky s přímými mandáty. V polovině února dokonce dosáhla rekordního počtu členů – 81.200. Průměrný věk nově příchozích je přitom méně než 30 let.
Naopak politická hvězda 55leté Wagenknechtové, která se ještě nedávno zdála být nezadržitelná, pohasíná. Podle německých médií se energie strany vybudované kolem jedné osobnosti vyčerpala. Nemůže kritizovat trojkoaliční vládu sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která se už v listopadu rozpadla. Její silné téma – válka na Ukrajině a odmítaní zbrojních dodávek – nehraje v předvolební kampani v Německu zásadní roli. Odlišit se strana nedokáže ani požadavkem na zpřísnění migračních pravidel. Po něm totiž volá nejen AfD, ale i donedávna vládní FDP a také nejsilnější formace v předvolebních průzkumech, opoziční konzervativní unie CDU/CSU.
Wagenknechtová sice boj nevzdává, v posledních dnech ale dává najevo, že neúspěch BSW v parlamentních volbách by znamenal konec její politické kariéry. „Volby jsou také referendem o mojí politické budoucnosti,“ uvedla. „Ale jsem si jistá, že přes pět procent zvládneme,“ dodala. Jestli se její předpověď splní, bude jasné po uzavření volebních místností v neděli večer.
