Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
„Zájem studentů o mezinárodní studium v rámci Erasmu se soustavně zvyšuje. Přičítáme to i tomu, že v současném globalizovaném světě je mezinárodní zkušenost pro studenty takřka nutností pro budoucí uplatnění na pracovním trhu,“ říká vedoucí oddělení zahraničních styků Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Rudinská.
Nárůst v počtu výjezdů potvrzují i data Domu zahraniční spolupráce, který je výhradní zprostředkovatel programu Erasmus+. V loňském roce se programu zúčastnilo kolem 35 tisíc českých studentů, v roce 2019 jich vyjelo 21 832. Kromě covidových let, které výjezdy značně omezily, počet studentů vyjíždějících do zahraničí každoročně roste.
Omezené finance a vyšší poptávka ze strany studentů znamená, že ne všichni zájemci se na zahraniční pobyt skutečně dostanou. „Do zahraničí reálně vysíláme přibližně stejný počet studentů jako v loňském roce, a to i přes to, že je dnes zájem daleko vyšší. Musíme tak častěji z důvodu omezených finančních prostředků studenty odmítat. Z Erasmu se tak stává stále více prestižní záležitost,“ tvrdí ředitelka centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity Violeta Osouchová.
Pro studenty to znamená, že si s přípravou přihlášky musejí dát větší práci. „Než například před deseti lety, kdy zájem býval menší a stipendium na pobyt získala většina ze studentů, kteří si podali přihlášku,“ popsala Osouchová.
Některé školy také zkracují délku pobytu v zahraničí. Západočeská univerzita v Plzni vysílá studenty už jen na jeden semestr a ne na celý akademický rok. „Pro letošní rok evidujeme rekordní počet zájemců o studijní pobyty. Rozpočet, který máme k dispozici, však zůstává v zásadě stejný jako v minulých letech. Proto jsme byli nuceni zavést několik opatření. Mezi ně patří i omezení délky studijního pobytu,“ poznamenala tamní koordinátorka programu Erasmus+.
Univerzity sahají do vlastních kapes
Některé univerzity se rozhodly výjezdy dofinancovat z vlastních peněz. „Pro tento akademický rok máme k dispozici výrazně nižší grant programu Erasmus+ než v předchozím roce, a to i přes vyšší zájem studentů. To vyžaduje významné dofinancování z vlastních zdrojů univerzity,“ vysvětlila koordinátorka Erasmu+ pro Jihočeskou univerzitu Zdeňka Novotná.
Vlastní finanční prostředky letos dá i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. „Většinou na pokrytí studentských mobilit rozpočet přibližně stačí. Aktuální rok je ale výjimkou, kdy se nám požadovaný rozpočet zkrátil o 25 procent. Musíme tak tento rok dofinancovávat sami,“ řekla mluvčí Petra Svěráková.
Peníze řeší i na Univerzitě Hradec Králové. „Každý rok dostaneme méně peněz, než o kolik žádáme. Rozpočet zkrátka nestačí na pokrytí celého zájmu o program Erasmus+. Děláme maximum pro to, abychom poptávku pokryli. Granty tak často dofinancováváme z vlastních nebo dalších dostupných zdrojů,“ uvedla vedoucí oddělení komunikace a propagace Tereza Makovská.
Jednání na evropské úrovni
Řešením je podle Domu zahraniční spolupráce navýšení investice do mezinárodního vzdělání, které financuje Evropská komise. „Na Evropské úrovni se momentálně účastníme vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Abychom mohli pokrýt zájem, musel by být trojnásobný nebo až pětinásobný. Konečné číslo budeme znát někdy v druhé půlce tohoto roku,“ řekla mluvčí DZS Nevolná.
Se současným rozpočtem navíc musí DZS většinu škol a organizací, které o grant žádají, odmítat. „Poptávka je tak velká, že ji nedokážeme pokrýt. Spousta škol má zájem o to, aby byly do programu Erasmus zapojené, ale přidělený rozpočet dokáže pokrýt sotva dvacet procent žadatelů. Vypadne tak spousta zajímavých projektů, na které nezbydou finance,“ dodala Nevolná.
