Výrobce čipů v září 2025 oznámil plány investovat do OpenAI až sto miliard dolarů v rámci dohody, která by OpenAI poskytla hotovost a přístup k pokročilým čipům, které jsou klíčové pro udržení dominantního postavení ve stále konkurenčnějším prostředí. Nicméně generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang podle WSJ v posledních měsících soukromě zdůrazňoval partnerům v oboru, že tato dohoda není závazná a nebyla definitivně uzavřena.
Huang také soukromě kritizoval nedostatek disciplíny v přístupu OpenAI k podnikání a vyjádřil obavy z konkurence, které čelí ze strany společností jako Google ze skupiny Alphabet nebo Anthropic, dodal WSJ.
Podle deníku společnosti nyní přehodnocují budoucnost partnerství. Součástí toho je jednání o zapojení Nvidie do nejnovějšího kola financování. Nvidia podle zdrojů serveru The Information jedná o výrazně nižší investici zhruba 30 miliard dolarů.
OpenAI podepsalo řadu dohod s výrobci čipů a cloudovými společnostmi, které pomohly nastartovat globální růst akciových trhů. Investoři však od té doby začali mít obavy o schopnosti startu-pu dohody financovat, což vedlo k částečnému výprodeji souvisejících titulů. Šéf OpenAI Sam Altman uvedl, že závazky OpenAI plynoucí z těchto dohod činí 1,4 bilionu dolarů, což je více než stonásobek příjmů, které společnost plánovala vygenerovat v loňském roce.
Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst 44 procent oproti roku 2025. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaná a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
