Jadern vdci z Evropsk organizace pro jadern vzkum (CERN) pedstavili nvrhy na vstavbu novho, vtho urychlovae stic. Obvod novho zazen by byl podle BBC tm 3,5krt vt ne u toho u existujcho nedaleko enevy a dosahoval by tedy 100 kilometr. Jen jeho vstavba by pila na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vdci doufaj, e by pispl k odhalen dosud neznmch stic a pinesl revoluci v chpn souasn fyziky.

Kritici nvrhu zvedaj obo pedevm nad vysokou cenou projektu. Penze na vstavbu by ly od lenskch stt CERN, kterch je nyn 23, vetn esk republiky.

Projekt velkho stokilometrovho urychlovae je dlouhodob studovn a pipravovn jako soust Evropsk strategie sticov fyziky, kter byla schvlena CERN a podpoena EU, ekl Zdenk Doleal z stavu sticov a jadern fyziky Matematicko-fyzikln fakulty Univerzity Karlovy. O clech projektu nyn podle nj diskutuje odborn komunita a fyzici se shodli, e se jedn o sprvn krok. Nyn zasedla Rada CERN a konkretizovala asov rozvrh, dodal Doleal.

V podstat se zatm podle denku The Guardian na rad jednalo o stedndob studii proveditelnosti pro budouc urychlova, kter by mla bt dokonena v roce 2025 a do roku 2028 by mlo bt rozhodnuto o nejlepm dalm postupu. Pokud budou plny pokraovat, organizace pod o schvlen v ptch pti letech a douf, e stroj bude postaven a pipraven k provozu ve 40. letech 20. stolet, po konci LHC.

Uvdomujeme si nronost tto akce, CERN hospoda s pravidelnm ronm rozpotem a tento projekt nen realizovateln z nj, jeliko je dra, uvedl Doleal. Podle nj se nicmn hovo o monosti mimodnch pspvk z lenskch zem nebo ze zem, na jejich zem by byl nov urychlova postaven, tedy vcarska a Francie. Na financovn by se podlely tak Spojen stty a Japonsko. U ns mme pomrn rozvinut vzkum v tto oblasti, take minimln 50 lid z tuzemska se pravideln astn tamnch vzkum. Investice do urychlovae pomhaj pokrvat vdeck obor, uvedl Doleal.

Dosud nejvtm spchem projektu Velkho hadronovho urychlovae bylo v roce 2013 potvrzen existence Higgsova bosonu, bosk stice, kter podle ady vdc hraje klovou roli ve vysvtlen pvodu hmotnosti ostatnch elementrnch stic. Podobn velkolepch vsledk se vak zatm nepodailo tamnm vzkumnkm doshnout pi ptrn po takzvan temn hmot a temn energii – jev, kter podle souasnch teori tvo vesmr z vt sti ne nm znm atomy.

Jde o nstroj, kter umon lidstvu udlat ohromn krok vped pi hledn odpovd na zkladn otzky fyziky a vesmru, ekla BBC k nvrhu novho zazen Fabiola Gianottiov, generln editelka CERN.

Odhalen temn energie a hmoty pomoc LHC vzkumnci v CERN pedpovdli ped vce ne 20 lety. Doposud se to vak pomoc urychlovae stic nepodailo.

Nvrh vystavt nov a vt urychlova s anglickm nzvem Future Circular Collider (FCC) (Budouc kruhov urychlova) je rozdlen do dvou projekt; prvn pot se sputnm urychlovae ve 40. letech tohoto stolet tak, aby bylo mon provdt srky elektron, z nich vznikne vt mnostv boson pro jejich podrobnj studium. Druh fze by mla zat v 70. letech naeho stolet. Ptrn po novch sticch by pak mlo probhat za pomoci sren t잚ch proton, co bude vyadovat vynalezen silnjch a pokroilejch magnet, kter zatm neexistuj, uvd BBC.

Jak jsme uvedli ji dve LHC v podstat potvrdil fyzikln teorii znmou jako Standardn model. Ve fyzice existuje cel ada vce i mn divokch hypotz, kter m obrazn eeno za Standardn model, pln pro n vak chyb experimentln dkazy. LHC dokzal celou adu z tchto dohad vylouit tm, e zatm neobjevil stice i jevy, kter tyto hypotzy pedvdaly.

Ale pln chyb pozitivn dkazy pro nco navc. Velmi dobrou stopou by byl objev nov stice, kterou Standardn model nepedpovd a kter se mu vymyk. Stejn tak dobe by ovem poslouil objev njakho nezvyklho a nevysvtlitelnho chovn ji znm stice. A k tomu je poteba vt urychlova.

Ve vsledcch LHC zatm nic takovho nen. Z fyziklnho hlediska jsme v nesmrn zajmav situaci, protoe v tuto chvli opravdu nevme, co bychom mohli v dalch experimentech objevit, uvedl ped tymi lety fyzik Tom Davdek z Matematicko-fyzikln fakulty v Praze.

Podíl.
Exit mobile version