Tyto planety leží v takzvané obyvatelné zóně – někdy přezdívané jako „Goldilocks zone“, které nejsou ani příliš horké, ani příliš studené. Podmínky by na těchto místech tak mohly umožnit existenci kapalné vody, což je podle současných poznatků klíčový předpoklad pro život.
Výběr vedl tým vědců z Cornellovy univerzity pod vedením astronomky Lisy Kalteneggerové, který pomocí dat z mise Gaia a NASA Exoplanet Archive zpřesnil, kolik energie jednotlivé planety dostávají od svých hvězd. Právě to totiž rozhoduje o jejich „obyvatelnosti“.
Z více než šesti tisíc známých planet se tak výběr dramaticky zúžil. Nejde ale jen o seznam „nejlepších“ – spíš o chytrou strategii, kam zaměřit pozornost budoucích teleskopů. „Identifikovat, kam se dívat, je první klíčový krok,“ vysvětlují vědci.
A z těchto 45 planet je navíc asi 24 považováno za ještě nadějnější.
Největší hvězdní favorité
Mezi nejzajímavější kandidáty patří například: TRAPPIST-1 e – planeta vzdálená asi 40 světelných let, která by mohla mít kapalnou vodu, Proxima Centauri b – nejbližší známá „obyvatelná“ planeta, jen 4,2 světelného roku od nás a LHS 1140 b – takzvaná „super-Země“, možná pokrytá oceánem.
Zní to jako sci-fi, ale realita je zatím méně romantická: i kdybychom se tam chtěli vydat, cesta by trvala až stovky tisíc let.
A co vědci vlastně hledají? Takzvané biosignatury – chemické stopy života v atmosférách planet. Pomocí teleskopů, jako je James Webb, analyzují světlo procházející atmosférou a hledají například kyslík nebo metan. A zajímavé je, že nový katalog zahrnuje i planety na hraně obyvatelnosti. Důvod? Mohou pomoci pochopit, kde přesně se láme hranice mezi světem, který může hostit život – a tím, který je už neobyvatelný.
Proč nás to tak fascinuje?
Hledání života ve vesmíru není jen čistě vědecké téma: stalo se součástí popkultury, filozofie i každodenního přemýšlení o našem místě ve světě. Připomíná nám, jak výjimečná je Země, nutí nás přemýšlet o budoucnosti lidstva a zároveň probouzí dětskou zvědavost, kterou jsme nikdy úplně neztratili.
Možná žádný „mimozemšťan“ na nás zatím nečeká za rohem. Ale jak ukazuje nový výzkum, nikdy jsme nebyli blíž tomu zjistit, kde by mohl být. A tak příště, až se podíváte na noční oblohu, možná už nevidíte jen hvězdy.
Zdroj: DailyMail, Space, BBC
