
Tomio Okamura, dlouholetý lídr hnutí SPD, se stal novým předsedou Poslanecké sněmovny. Funkce, která může na první pohled působit jen jako organizace jednání dolní komory parlamentu, však ve skutečnosti patří k nejmocnějším v celém českém ústavním systému. Předseda sněmovny je totiž třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi – a v určitých situacích může převzít i část pravomocí prezidenta.
S funkcí se pojí nejen významné politické možnosti, ale také řada výhod. Předseda sněmovny pobírá se všemi náhradami měsíční odměnu zhruba 352 800 korun, která je dokonce vyšší než plat premiéra. K dispozici má služební auto s řidičem, může využívat služební byt a má nárok na hrazení výdajů spojených s tuzemskými i zahraničními cestami, provozem kanceláře či odborným zázemím.
Řízení sněmovny i reprezentace státu
Základní úkol předsedy dolní komory je organizační. Okamura bude svolávat schůze Poslanecké sněmovny, určovat jejich program a předsedat jednáním. V této roli může ovlivňovat tempo přijímání zákonů, zařazování jednotlivých bodů nebo načasování klíčových hlasování.
Dále předseda zastupuje sněmovnu navenek – ve vztahu k vládě, Senátu i prezidentovi. Pravidelně se účastní jednání nejvyšších ústavních činitelů, například o zahraniční politice. Právě tady se může promítnout Okamurou avizovaný úmysl výrazně omezit zahraniční cesty a více času trávit v domácí politice.
Úřad předsedy má však také symbolický rozměr. Předseda sněmovny disponuje jedním ze sedmi klíčů k českým korunovačním klenotům uloženým v katedrále svatého Víta.
Klíčová role při vzniku vlády
Jedna z nejsilnějších pravomocí předsedy sněmovny se týká jmenování vlády. Pokud prezidentem jmenovaný premiér dvakrát po sobě nezíská ve sněmovně důvěru, přechází právo nominovat nového kandidáta z premiéra právě na předsedu dolní komory. To z něj činí potenciálního „pána třetího pokusu“ – člověka, který v krizi rozhoduje o dalším směřování kabinetu.
Tato situace v historii sice nenastává často, ale její dopad by byl zásadní: předseda sněmovny by mohl ovlivnit, zda zemi povede vláda kompromisu, úřednický kabinet nebo vláda podporovaná jeho politickým blokem.
V roce 2006 například sehrál výraznou zákulisní roli při patovém rozdělení mandátů mezi pravici a levici tehdejší předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (tehdejší ČSSD). Podobně Miroslava Němcová (ODS) v roce 2013 řídila klíčová jednání při pádu vlády Petra Nečase.
Když předseda sněmovny zastupuje prezidenta
Ještě důležitější role nastává ve chvíli, kdy prezident nemůže vykonávat svůj úřad – například z důvodu abdikace, zdravotní neschopnosti nebo po skončení mandátu před nástupem nové hlavy státu. V takovém případě přechází část prezidentských pravomocí právě na předsedu sněmovny.
Stalo se to už třikrát. Hned po vzniku samostatné republiky 1. ledna 1993. Prvního prezidenta Václava Havla zvolil parlament až 26. ledna a funkce se ujal po složení slibu 2. února. Do té doby byly pravomoci hlavy státu rozděleny mezi tehdejšího premiéra Václava Klause a předsedu Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho.
Záleží na prestiži i politické síle
V roce 2003 Lubomír Zaorálek dočasně vykonával část pravomocí po skončení mandátu Václava Havla a před nástupem Václava Klause a v roce 2013 Miroslava Němcová (ODS) zastupovala společně s tehdejším premiérem a předsedou Senátu prezidenta po abdikaci Václava Klause, dokud se úřadu neujal Miloš Zeman. Toto období trvalo ale jen pár hodin, než Miloš Zeman složil slib.
V takových chvílích může předseda sněmovny podepisovat zákony, pověřovat vládu, nebo dokonce jmenovat soudce – pravomoci, které běžně náleží hlavě státu.
Historie ukazuje, že význam funkce se odvíjí od osobnosti a politické síly jejího držitele. Když byl předsedou sněmovny Miloš Zeman (1996-1998), dokázal tuto pozici využít jako platformu k posílení vlivu ČSSD a nakonec k převzetí premiérského postu. Naopak v období, kdy předsedou byl Radek Vondráček (2017-2021), zůstala funkce spíše v administrativní rovině.
Co to znamená pro Tomia Okamuru
Tomio Okamura přichází do funkce v době napjaté politické situace a oznámil, že klíčovou prioritou chce mít efektivní chod sněmovny, nikoli zahraniční cestování.
Jestli jeho role bude spíše ceremoniální, nebo se promění v jednu z nejvlivnějších pozic v zemi, se ukáže až podle toho, jak stabilní bude vládní většina, jestli dojde k vládní nebo ústavní krizi a zda prezident bude plnit své povinnosti aktivně, nebo spíše symbolicky.
V normálních časech je funkce předsedy především organizační. V časech politického otřesu může být však předseda sněmovny jedním z politicky nejmocnějších lidí v zemi.


