Když se řekne Mnichov, naskočí v mysli obvykle dvě asociace. Mnichovská dohoda „o nás bez nás“ z roku 1938 nebo únos a vražda izraelských sportovců na olympijských hrách v roce 1972.
Polovina února je tradičně už dvaašedesát let dějištěm velké bezpečnostní konference v historickém a luxusním mnichovském hotelu Bayerischer Hof, kde pokoj pro jednu osobu na jednu noc stojí v přepočtu kolem deseti tisíc korun. Letos se tam vyspí například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, americký viceprezident J.D. Vance nebo ministři zahraničí USA a Číny Marco Rubio a Wang La. Z Ruska nepřijede nikdo, stejně jako v uplynulých třech letech.
Vance a Zelenskyj se mají setkat a projednat rodící se plán Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. Viceprezident patří k těm členům Trumpovy administrativy, kteří jsou ohledně podpory Kyjeva „chladnější“. Nedávno prohlásil, že nevnímá válku jako střet zlých Rusů a hodných Ukrajinců.
Někteří Ukrajinci jsou skeptičtí k tomu, co se zatím dostalo na veřejnost. Že se Kyjev má vzdát Ruskem okupovaných území i členství v NATO výměnou za americké a evropské bezpečnostní záruky.
Na ukrajinských sociálních sítích se objevily hořce sarkastické poznámky, že takové příměří bude druhou mnichovskou dohodou, po které Československo vydalo pohraniční oblasti hitlerovskému Německu. Bezpečnostní konference začíná už tento pátek. Za Českou republiku se jí zúčastní i prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský.
Jak zastavit Putina
„Nikdo nemá jasnou odpověď na otázku, jak zastavit Putina. Ale určitě se to nestane tím, že se vzdáme části území a budeme si myslet, že jim to bude stačit. Bojím se, aby Evropa neopakovala chybu, kterou představovala mnichovská dohoda v roce 1938.
Přesvědčení, že Hitlerovi budou stačit územní ústupky Československa a tím konflikt skončí,“ řekla nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz držitelka Nobelovy ceny míru a ředitelka ukrajinské organizace Centrum občanských svobod Oleksandra Matvijčuková.
Podle agentury Reuters Trumpova administrativa připravuje dohodu, která předpokládá, že Spojeným státům se vrátí náklady na obranu Ukrajiny. Sám Trump řekl, že výměnou za podporu žádá od Volodymyra Zelenského přístup k ukrajinským podzemním nalezištím drahých kovů, které se používají například pro výrobu elektroniky.
Zelenskyj s tím souhlasí, ačkoliv není jasné, kdy by těžba mohla začít a jak velká část zásob se nachází v místech okupovaných Ruskem. „Oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci,“ okomentoval to Trump v rozhovoru pro televizi Fox News.
Evropa má USA zaplatit za zbraně pro Ukrajinu
Druhou součástí plánu je, že evropské země zaplatí Spojeným státům za dodávky zbraní a munice Ukrajině. „Evropské země koupí více amerických zbraní ještě před jednáním mezi Kyjevem a Moskvou, což zlepší ukrajinské pozice před začátkem rozhovorů,“ uvádí agentura Reuters s odvoláním na americké i evropské diplomatické zdroje.
Trumpův bezpečnostní poradce Keith Kellogg uvedl, že v Mnichově určitě nikdo žádnou dohodu neuzavře, ale americká a ukrajinská strana si vyjasní své postoje, než se začne jednat s Kremlem.
Za předchozího prezidenta Joea Bidena USA poskytly Ukrajině dodávky zbraní a dalšího vojenského materiálu v hodnotě 65 miliard dolarů. Trump v kampani uváděl, že dodávky zastaví, ale od nástupu do Bílého domu 20. ledna se o takové eventualitě už nezmiňuje.
Mnichovská bezpečnostní konference se při pohledu zpět zapsala výrazně do historie i v roce 2007. Tehdy vystoupil s projevem Putin a poprvé veřejně tvrdě obvinil Spojené státy a NATO, že se snaží Rusko oslabit, ponížit a posunout hranice aliance. Byl to vlastně začátek veřejně deklarovaného Putinova soupeření se Západem.
Video: Trump je predátor, říká ruská propagandistka
Ruští propagandisté zpochybňují zlepšení vztahů mezi Moskvou a USA. | Video: Russian Media Monitor
