Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.
Gruzínská opozice se před říjnovými parlamentními volbami snažila sjednotit, v Bruselu dokonce podepsala takzvanou Deklaraci jednoty. Opozice gruzínské společnosti slibovala, že zemi osvobodí od oligarchů, vlády Gruzínského snu a vrátí Gruzii na cestu integrace do Evropské unie (EU).
„Opozici chybí silný vůdce“
Podle socioložky Muschelišviliové však opoziční politické strany nejsou „ani silné, ani populární“. Pro web ČT24 se k situaci v Gruzii dále vyjádřila i Češka, která v zemi dlouhodobě žije – ale nepřála si zveřejnit svoje jméno. Ta podotkla, že jde jen o „několik menších stran, kterým chybí výrazný vůdce“. „Opozice pouze očekávala, že Gruzínský sen bude u voleb podvádět, proti čemuž ale neměla žádnou strategii,“ dodala Češka.
Premiér země Irakli Kobachidze z Gruzínského snu navíc již před volbami varoval, že chce zakázat všechna politická uskupení, která se proti němu staví, jelikož ve skutečnosti „jde o jednu politickou sílu“. Znepokojení nad takovými výroky tehdy vyjádřily Spojené státy i Evropská unie.
Parlamentní volby před necelými dvěma měsíci znovu Gruzínský sen ovládl a opozice i prozápadní prezidentka země Salome Zurabišviliová mluví o volbách ukradených a požadují jejich opakování.
Strategie gruzínské opozice
Tisíce lidí vyšly v hlavním městě Tbilisi po vyhlášení výsledků do ulic, protesty se postupně rozlily i do dalších gruzínských měst. Na začátku listopadu uspořádaly hlavní opoziční koalice protest u parlamentu, kde odsoudily oficiální výsledky a představily plán pro nadcházející dny, jehož základním prvkem jsou nepřetržité pouliční protesty.
„Budeme v ulicích každý den,“ řekl tehdy demonstrantům Nika Melia z Koalice za změnu. „Ale nebude stačit stát jen na třídě Rustaveli (hlavní tbiliská třída, pozn. redakce), měli bychom být na všech třídách,“ dodal. Opozice také představila svůj plán, ve kterém požaduje nové volby, neuznává ty „ukradené“ a tím i legitimitu parlamentu a vyzývá k zahájení hnutí odporu nejprve v hlavním městě a poté v celé zemi.
Protesty vznikají bez pomoci opozice, míní gruzínská socioložka
Češka žijící v Gruzii však podotýká, že opozice reálný plán ve skutečnosti nemá a protesty vznikají „samovolně“ na popud občanů a opozice se v nich neangažuje. Jediným symbolem (nikoliv však organizačním vůdcem) je prezidentka Zurabišviliová, upřesnila gruzínská socioložka Muschelišviliová.
I Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) poznamenalo, že představený opoziční plán je „nejasný“ a na mnoho příznivců neudělal dojem. „Potřebovali jsme plán a oni řekli, že ho oznámí, ale přišli a nic neoznámili,“ řekla Svobodné Evropě na konci protestu jedna z demonstrujících, která si nepřála být jmenována. „Je to frustrující,“ dodala.
Opoziční politik z Koalice pro změnu Zurab Japaridze však ještě na konci listopadu pro server Civil.ge představil další strategii, která chce mimo jiné spolupracovat se západními partnery „s cílem zabránit vnější legitimizaci uzurpátorské vlády“.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) upřesnilo, že se opozice především snaží o to, aby údajné podvody při hlasování prošetřila mezinárodní mise, například z EU. Taková mise by však vyžadovala souhlas vlády vedené Gruzínským snem, který pravděpodobně udělen nebude, pokud západní mocnosti nebudou schopny poskytnout straně silný podnět, uvedlo Rádio Svobodná Evropa.
Sankce ze strany EU
Čtyři nejsilnější gruzínská opoziční uskupení podle portálu Gruzija online tento týden vyzvala Evropskou unii k zavedení sankcí proti nejmocnějšímu muži nynějšího režimu miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích v zemi. Zástupci gruzínské opozice se podle portálu obrátili na šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou a ministry zahraničí bloku s výzvou, aby podpořili Gruzínce a podnikli kroky k ochraně evropských hodnot v Gruzii.
Podle názoru opozičních politiků by se na představitele režimu, který potlačuje demokracii a který by EU měla prohlásit za nelegitimní, neměl vztahovat bezvízový režim, ani další výsady.
EU již dříve začala zvažovat zavedení sankcí proti předním gruzínským představitelům v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. Navrhovaný balík, který by zahrnoval zákaz vydávání víz a zmrazení majetku, však v pondělí zablokovalo Maďarsko a Slovensko. Schválení balíku by vyžadovalo jednomyslnou podporu sedmadvacítky, proto nyní prosazen být nemůže.
Pozastavení vízové liberalizace pro držitele gruzínských diplomatických pasů ale vyžaduje pouze většinu hlasů. Evropská komise již začala pozastavení plánovat a návrh by mohl být členským státům zaslán již tento týden.
Socioložka: Evropské sankce mohou ovlivnit podporovatele vládní strany
Socioložka Muschelišviliová se domnívá, že sankce ze strany EU by mohly mít vliv hlavně na podporovatele Gruzínského snu, kteří „stále věří propagandě této strany, že vedou Gruzii do Evropy.“
Podle Češky žijící v Gruzii vládnoucí stranu podporují hlavně „starší lidé s nižším dosaženým vzděláním a oběti celodenní televizní propagandy.“ Dodala, že po parlamentních volbách se polarizace mezi touto skupinou Gruzínců a těmi, kteří jsou proti Gruzínskému snu, vyostřila.
Situace po zvolení nového prezidenta
Češka žijící v Gruzii zároveň poznamenala, že zvolení Kavalešviliho, bývalého fotbalisty dosazeného vládnoucí stranou, situaci v zemi dále významněji nezhoršilo. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.
Současná prezidentka Zurabišviliová označuje nepřímou volbu prezidenta za nelegitimní, jelikož neuznává regulérnost říjnových parlamentních voleb a zvolení Kavelašviliho označila za parodii a výsměch demokracii.
Zurabišviliová už dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou nové parlamentní volby. „Žádná inaugurace nebude a můj mandát pokračuje,“ prohlásila už 30. listopadu prezidentka, které má skončit funkční období koncem roku.
Nový prezident může podle socioložky vyhlásit výjimečný stav
Protesty pokračovaly v gruzínských městech i po zvolení Kavelašviliho. „Prezidentská volba už tak silná roznětka ale nebyla,“ domnívá se Češka žijící v Gruzii. „Myslím si, že se tomu lidé už spíš smějí, prezident byl zvolen z jediného kandidáta,“ dodala.
Socioložka Muschelišviliová potvrdila, že protesty jsou stále silné i přes chladné počasí, domnívá se však, že i tak si stále ještě „schovávají energii na 29. prosinec“, kdy by měl být nový prezident jmenován.
A co se stane po jeho jmenování? „Předpokládám, že nový prezident okamžitě podepíše nařízení o výjimečném stavu a shromáždění zakáže. Lidé neuposlechnou a napětí se zvýší,“ varuje gruzínská socioložka.
