Aktualizace: 1.06.2024 17:47
Plzeň – Novinářka a publicistka Lída Rakušanová převzala dnes v Plzni z rukou primátora Romana Zarzyckého (ANO) Cenu 1. června. Prestižní městské ocenění uděluje Plzeň od roku 1993 za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize.
Cena je připomínkou takzvaného prvního zvonění, událostí z 1. června 1953, kdy Škodováci a další Plzeňané otevřeně vystoupili proti komunistickému režimu, aby vyjádřili nesouhlas s měnovou reformou, připomněl primátor.
„Nesmíme dopustit, aby se ještě někdy ohavné činy minulého režimu opakovaly. A nesmíme nikdy zapomenout na ty, kteří se proti němu zvedli a projevili tak svou statečnost,“ řekl. Rakušanová si ocenění zasloužila mimo jiné za své působení v Rádiu Svobodná Evropa, která byla podle primátora za minulého režimu hlavním zdrojem svobodných a objektivních informací.
„A právě hlas paní Rakušanové se na konci 80. let stal jakýmsi symbolem. Podstatné jsou i hodnoty, na kterých činnost její a dalších stála. Svoboda, demokracie, důstojnost a spravedlnost nejsou samozřejmostí. Jsou to hodnoty, které bychom měli dnes chránit a stavět se k nim zodpovědně,“ dodal primátor.
„To moje ocenění, které je nádherné a opravdu si ho velice vážím, beru jako ocenění celé Svobodné Evropy, všech mých kolegů, z nichž velká většina už mezi námi není, ale jistě by se radovali,“ řekla Rakušanová. Převzetím ceny se dostala do společnosti předchozích držitelů, jako je například Václav Havel, Pavel Tigrid, Jefim Fištejn, Jiřina Šiklová či novináři Petra Procházková, Michal Kubal, Jan Šibík, Petruška Šustrová nebo Sabina Slonková.
Připomněla, že plzeňské události z června 1953 byly první nepokoje proti režimu v tehdejším východním bloku. „Bylo to poprvé, co se vůbec někdo odvážil. A byli to dělníci ze Škodovky, což bylo extra důležité, protože pro ty údajné dělníky se celý ten masopust s tím komunismem konal. A tady všichni viděli, jak se komunismus doopravdy k lidem chová,“ poznamenala Rakušanová. Plzeňské povstání totiž režim tvrdě potlačil. Následovaly rychlé soudy – bylo odsouzeno víc než 300 lidí, někteří až na 14 let vězení, někteří byli vypovězeni z města a zbaveni občanských práv. Perzekuce celých rodin trvala mnohdy až do roku 1989.
„Je velice důležité, abychom nezapomněli, že jsme si tady museli svobodu vybojovat, že nespadla z nebe a že tady celou dobu, už od začátku 50. let, máme celou řadu mezníků. Ale tento v Plzni byl první,“ dodala čerstvá laureátka ceny.
Rakušanová se narodila 26. května 1947 v Českých Budějovicích. V srpnu roku 1968 odešla s budoucím manželem Josefem Rakušanem do Francie a pak do Německa, kde v roce 1969 požádali o politický azyl a usídlili se v Mnichově. Zapojili se do exilové činnosti. Rakušanová pracovala jako soudní překladatelka a současně jako externistka v Rádiu Svobodná Evropa. V jeho zahraniční a vnitropolitické redakci pak působila.
V roce 1994 se pracovně přesunula do ČR. Byla novinářkou na volné noze, spolupracovala například s Českou televizí a Českým rozhlasem, psala i jako korespondentka pro německý či švýcarský tisk. Je autorkou několika knih. Získala řadu ocenění, například Žena Evropy, Uměleckou cenu česko-německého porozumění, Cenu Jana Palacha, Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR a další.
