Komerční prezentace Aktual.: 10.10.2024 20:08
Praha – Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda na dnešním zasedání schválila. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament.
Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce a omezit plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají.
Ministerstvo podle důvodové zprávy navrhuje, aby předpis obecně nabyl účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později.
Obchodníci budou podle tiskové zprávy ministerstva vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích, dohromady to je přes 11.000 povinných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné, ani dobrovolné místo odběru, ho zřídí provozovatel systému.
Zálohy mají platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, jejichž obaly se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů MŽP mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.
Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u kovových plechovek.
Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl úřad.
Ministerstvo míní, že zálohový systém výrazně zvýší kvalitu recyklace a pomůže zlepšit využití těchto recyklovaných materiálů. Díky tomu bude možné je opětovně použít, a tím předejít takzvanému downcyclingu, kdy se postupně snižuje kvalita materiálu. Zákon je podle ministerstva navržen tak, aby nenarušil současný systém třídění odpadu, ale spíše jej doplnil a inovoval.
Novela vyvolala diskusi mezi zainteresovanými stranami, od ministerstev po podnikatelské svazy a zástupce krajů. V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes 700 připomínek. Kromě technických záležitostí se mnohé týkaly samotného principu zálohování. Na vládu MŽP předložilo materiál s rozporem s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministrem pro evropské záležitosti, Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Svazem průmyslu a dopravy či některými kraji. „Stále zůstává celá řada rozporů, nicméně rozhodně jsem připraven na poli Poslanecké sněmovny hledat a široce diskutovat nad parametry tohoto systému,“ řekl Hladík.
Například ministerstvo průmyslu a několik krajů vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu. Při dnešním zasedání vlády se podle Hladíka 12 jejích členů vyslovilo pro, dva se zdrželi. Jedním z nich byl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN).
Podle manažerky vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování Kristýny Havligerové je systém záloh jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. „Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji, až o 95 procent snížíme spotřebu energie a o 80 procent uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ uvedla v dnešní reakci pro ČTK.
Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Pavla Březiny vláda naopak ignorovala doporučení řady profesních svazů a odborníků včetně zástupců obchodu. „Zelenou dostal návrh, který jednoznačně a zbytečně zkomplikuje život zákazníkům i obchodníkům. Je naprosto absurdní, abychom kvůli aktuálně nevybrané jedné lahvi z deseti vytvářeli takto drahý a neefektivní systém a zákazníky nutili skladovat a nosit do obchodů odpadky,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK. Asociace sdružuje české obchodníky a sítě, které provozují zhruba 7000 obchodů.
Vláda prodloužila v záplavami nejpostiženějších obcích stav nebezpečí
Vláda dnes prodloužila na žádost hejtmanů stav nebezpečí vyhlášený v souvislosti s povodněmi v deseti obcích Olomouckého a Moravskoslezského kraje do 13. listopadu. O rozhodnutí kabinetu informoval po jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V případě potřeby je podle něj vláda připravená stav nebezpečí prodloužit znovu.
V Moravskoslezském kraji se má stav nebezpečí podle žádosti kraje týkat obcí s rozšířenou působností Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kravaře, Krnov, Opava, Ostrava. V Olomouckém kraji se má týkat obcí Jeseník a Šumperk.
Při vyhlášeném stavu nebezpečí lze v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody.
Oprávněných k odškodnění za násilí ze srpna 1969 má podle vlády přibýt
Zákon, na základě kterého náleží odškodnění obětem násilí při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1969, by se mohl rozšířit. Na dnešním zasedání to schválila vláda, uvedl na síti X ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Jednorázové odškodnění dostávají lidé, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek státu zraněni, nebo příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by se mezi ně měli zařadit také sourozenci poškozených.
Předpis je účinný od začátku roku 2021. Podle aktuálního znění mají děti, manžel či rodiče lidí, které příslušníci Sboru národní bezpečnosti, Veřejné bezpečnosti nebo Lidových milic při potlačování demonstrací zabili, nárok na odškodnění 200.000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mohou dostat 90.000 korun, ostatní zranění pak 40.000 korun. Nárok je možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem. Rozhodování náleží ministerstvu vnitra.
„Oběťmi zabitými v roce 1969 byli, jak se ukázalo, i mladí lidé, kteří tehdy neměli manžela či manželku ani děti, a jejich rodiče dnes už nežijí. Proto dává smysl zákon upravit tak, aby odškodné získali jejich sourozenci,“ sdělil ČTK Šalomoun, který je předkladatelem zákona. Cílem novely je přiznat sourozencům status oprávněné osoby. Další změny mají zákon terminologicky přizpůsobit právní úpravě registrovaného partnerství.
Šalomoun v novele navrhl, aby Sněmovna schválila předpis rovnou v prvním čtení. „Značná časová naléhavost přijetí je způsobena tím, že nárok oprávněných osob na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona lze prostřednictvím žádosti uplatnit u ministerstva vnitra pouze do 31. prosince 2025, jinak nárok zaniká,“ stojí v materiálu. Ze stejného důvodu by měla být úprava také co nejdříve účinná, ideálně den po vyhlášení, stojí v novele.
Původní návrh zákona připravila skupina poslanců v čele s nynějším ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Získala podporu všech tehdejších poslaneckých klubů s výjimkou KSČM. Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají vyšší počty.
Návrh zákona proto počítal s náklady na odškodnění 2,5 milionu až 4,5 milionu korun. Ministerstvo financí v připomínkovém řízení k novele trvalo na tom, že dodatečné náklady pokryje ministerstvo vnitra bez toho, aby žádalo o přidání peněz.
