V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Pracovní trh se na letní prázdniny nově otevře i čtrnáctiletým dětem, které ještě neukončily povinnou školní docházku. Stačit k tomu bude souhlas zákonného zástupce. Minimální výdělek pro ně i dospělé je letos 124 korun za hodinu.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí má novela také více chránit pracovníky starší 52 let a motivovat k rekvalifikacím. Změn dozná i systém podpor pro lidi, kteří zrovna úvazek hledají. „Abychom opravdu výrazně více podpořili lidi, kteří na pracovní úřad přicházejí jenom několikrát v životě, že ztratili zaměstnání,“ popsal šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Aby to pro ně a jejich domácnost neznamenalo životní a existenční problémy . Zvyšujeme tu podporu v prvních dvou nebo třech měsících,“ dodal ministr.

Práce pro čtrnáctileté

Jan Hochsteiger má pobočky své zmrzlinárny na šesti různých adresách v Praze. Spojuje je ale jedno – zájem lidí. Zákazníky tak obsluhuje celkem na tři sta třicet pracovníků, většinou jde o brigádníky. Společnost Crème de la Crème je poptává vždy už v únoru.

„Brigádníci jsou pro nás naprosto nepostradatelní. Protože my prostě nemůžeme brát stálé zaměstnance, protože ta práce je vysloveně sezonní,“ vysvětluje Hochsteiger.

Pro brigádnice Hanele Vanišovou a Alici Konečnou je to první práce. Kdyby do podniku mohly přijít už ve čtrnácti letech, využily by toho. „Chtěla jsem peníze na léto,“ popisuje Vanišová.

Čtrnáctiletí mohou vykonávat jen lehké práce bez nočních směn. Jde třeba o táborové vedoucí, animátory, doručovatele nebo různé pomocné práce v cukrárnách nebo kavárnách. „Nabírání zmrzliny je zařazeno v kategorii dvě, což tyto brigádníky pod patnáct let vylučuje,“ říká Hochsteiger. „Mytí nebo úklid – to by u nás mohli dělat,“ dodává.

„Určitě je dobře, že je šance jít na brigádu už ve čtrnácti,“ hodnotí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Bohužel se tady zase projevila taková typická česká láska k byrokracii, jsou tam úplně zbytečná omezení,“ upozorňuje.

Nespokojenost odborů

Výtky však má Českomoravská konfederace odborových svazů. „My jsme s tím v prvé řadě nesouhlasili. Říkali jsme si, že tak, jak to bylo nastavené předtím, to za nás bylo v pořádku. Pokud už tam takový bod prošel i přes náš nesouhlas, tak jsme rádi, že je to nastaveno alespoň takto, relativně velmi přísně,“ uvedl místopředseda odborové organizace Jiří Vaňásek.

Změn dozná i výpovědní doba. Nebude už začínat následující měsíc, ale dnem doručení. Prodlouží se maximální délka zkušební doby – u řadových zaměstnanců o měsíc, u vedoucích o dva. „Jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec se můžou rozhodnout, že třeba chtějí ještě o měsíc, o dva zkušební dobu prodloužit. Nebo se můžou dohodnout, že třeba vůbec nebude,“ hájí novelu ministr Jurečka.

„To bude zavádět další nejistotu jednotlivým zaměstnancům,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Ti, co se budou chtít do práce z rodičovské vrátit ještě před druhým rokem dítěte, budou mít nově zaručený návrat na původní pozici i pracoviště. Dosud tato garance platila jen při návratu z mateřské – ta trvá většinou 28 týdnů.

„Jako máma tří dětí – když jsem se chtěla vrátit dřív na pracovní trh nebo pracovat třeba na dohodu u stejného zaměstnavatele na stejný druh práce, tak to nešlo. A musely se složitě vymýšlet jiné náplně práce,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Podle místopředsedy sněmovny Aleše Juchelky (ANO) si každý může jako pečující vybrat, co upřednostňuje – jestli péči o děti nebo návrat do práce. „Tohle je jedna z možností, já bych tam viděl ještě větší flexibilitu u zkrácených pracovních úvazků,“ dodal.

Vedle možnosti lépe skloubit právě rodinný a pracovní život novela podle ministerstva posílí také konkurenceschopnost firem a ochrání práva jejich zaměstnanců.

Zákoník práce také změní podmínky pro pracovníky s osobní vazbou k cizí zemi. Ti mohou nově vydělávat v zahraniční měně. Končí naopak doložky mlčenlivosti o výši platu. Pokud by si je firma dál vynucovala, hrozí jí sankce. Zaměstnanci už také nebudou muset prokazovat, že na pohřbu strávili pouze „nezbytně nutnou dobu“ – volný budou mít celý den.

Ve veřejném sektoru se pak začne do praxe počítat doba dokončeného doktorského studia nebo péče o vážně postižené blízké. To může v praxi ovlivnit zařazení do platového stupně a výši výdělku.

Podíl.