„Noční můra americké zahraniční politiky.“ Tak politický geograf Jakub Landovský komentuje „přátelské“ setkání prezidentů Ruska, Číny a premiéra Indie v čínském přístavním městě Tchien-ťinu. Všichni tři se nechali slyšet, jak se navzájem hezky oslovují, drží se za ruce a jedou spolu autem.
„Rozvinuli jsme spolupráci na různých úrovních. Obchodní a hospodářská spolupráce celkově vykazuje pozitivní dynamiku. Rozvíjí se turistická výměna. Úzce koordinujeme naše úsilí na mezinárodní scéně,“ vyprávěl v pondělí ráno indickému premiérovi Nárednrovi Módimu ruský prezident Vladimir Putin.
„Pane prezidente, toto dokazuje, jak hluboké a komplexní skutečně je naše obzvláště privilegované strategické partnerství. I za těch nejnáročnějších okolností Indie a Rusko vždy kráčely vpřed bok po boku. Naše úzká spolupráce je důležitá nejen pro lidi našich dvou zemí, ale také pro zajištění globálního míru, stability a prosperity,“ rozplýval se v odpovědi Putinovi Módi.
„Pravidelně si vyměňujeme názory na probíhající konflikt na Ukrajině. Vítáme všechny nedávno navržené snahy o nastolení míru a doufáme, že všechny strany k této záležitosti přistoupí konstruktivně. Je nezbytné hledat cesty k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a dosažení míru. Toto je výzva celého lidstva. Vaše Excelence, drahý příteli, ještě jednou Vám děkuji, je mi velkým potěšením Vás vidět,“ pozdravil přátelsky Putina indický ministerský předseda.
Oba lídři se setkali v rámci rozhovorů v čínském přístavním městě Tchien-ťin na okraj dvoudenního zasedání regionálního bloku Šanghajské organizace pro spolupráci.
Na události, kterou britský The Telegraph nazval „summitem anti-NATO“, se k nim připojil i čínský hostitel – prezident Si Ťin-pching. I s ním předvedli scény, které byly téměř jisté určené publikum na druhé straně světa – vůdci Číny, Ruska a Indie, tří největších mocností, které nejsou spojeny se Západem, spolu jeli autem a smáli se jako dobří přátelé.
Podle analytiků se tím Módi snažil ukázat, že bez ohledu na tlaky Trumpovy administrativy má Indie přátele. „Bílý dům by si měl uvědomit, že jeho politika povede k tomu, že ostatní země budou hledat alternativy k naplnění svých zájmů,“ řekl americkému deníku The New York Times vedoucí katedry indicko-pacifických studií Manoj Kewalramani z indického Bengalúru.
Co se tím snaží ukázat všichni tři lídři? Podle bývalého velvyslance při NATO a politického geografa z Institutu politických studií FSV UK Jakuba Landovského je důvodem setkání snaha ukázat, že se před našimi očima rozvíjí nový geopolitický příběh.
„Asie je přirozené mocenské centrum tohoto světa, místo největší ekonomické aktivity. A většina odborníků na geopolitiku pracovala s tím, že pokud se spojí, tak může světu diktovat svoji vůli,“ popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
To podle něj ve Washingtonu způsobuje vrásky na čele. „Porozumění všech tří asijských lídrů o tom, že se má světový řád měnit, je něco, co Donald Trump nevidí rád, je to podle mě noční můra americké zahraniční politiky,“ vysvětluje, že tomu se Amerika snažila s Indií pěstovat co nejlepší vztahy. Teď na situaci budou muset reagovat.
V Tchien-ťini se spolu s nimi potkalo více než 20 lídrů převážně ze Střední a Jižní Asie. Vrcholem bude středeční vojenská přehlídka v Pekingu, jejímž cílem je připomenout 80. výročí konce druhé světové války, které se zúčastní i Putin a severokorejský diktátor Kim Čong-un.
Lavrov „ve formě“: Neútočíme na civilisty. Moderátorku poslal studovat do SSSR. Přečtěte si celý text zde
„Buď Rusko špatně míří nebo cílí na civilisty. Co z toho to je?“ zeptala se novinářka Lavrova | Video: X/atrupar
