Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.

Výrobci budou muset zažádat o analýzu zdravotních i ekonomických přínosů. „Dle evropské směrnice máme 160 dní na zhodnocení žádosti a na ten proces, což znamená, že čistě teoreticky už v roce 2026 předpokládám větší množství plně hrazených vakcín,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Podle návrhu by mělo jít zejména o vakcíny pro těhotné ženy. Děti by nově mohly mít zdarma vakcíny proti planým neštovicím, žloutence typu A nebo těžkým průjmovým infekcím. „Mezi prvními jsou uvedeny vakcíny, proti kterým očkuje celá západní Evropa, třeba rotaviry u kojenců, které přinášejí velké finanční úspory, pokud děti nejsou hospitalizované,“ sdělil předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Zpřísnění bezpečnostních pravidel

Větší důraz má být i na bezpečnost očkování. Pokud dojde k úmrtí do třiceti dnů po něm, bude povinná pitva. Protokol z ní doteď chybí úřadům v případu dítěte, které začátkem roku zemřelo krátce po očkování proti pneumokokům. Vakcínu pak Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zakázal na měsíc používat.

„Je to i z toho důvodu, že my teď na takový materiál nemáme právní nárok. Mělo to vlastně charakter jiného onemocnění a i to byl jeden důvod, proč jsme šarži povolili znovu do oběhu s tím, že jsme neměli ani další záchyt v Evropě podobných nežádoucích účinků,“ vysvětluje ředitel ústavu Tomáš Boráň.

Zájem o vakcínu se od té doby vrátil k běžným hodnotám. „Když se podíváme na ten Prevenar 20, tak za červenec jsme 25 vakcín vyočkovali, což je standardní, rozhodně tu nebyl pokles,“ uvedla praktická lékařka pro děti Alena Kyjonková z Odoleny Vody.

SÚKL upozorňuje, že všechny vakcíny jsou před uvedením na trh podrobeny důkladnému klinickému hodnocení, které prokazuje jejich bezpečnost a účinnost, a poté probíhá další monitoring možných nežádoucích účinků. K závažnějším reakcím dochází jen v ojedinělých případech, a očkování navíc slouží i k ochraně budoucích generací.

Pacienti i zdravotníci nahlásili loni 3254 podezření na nežádoucí účinky všech léčivých přípravků, což je nejméně za devět let. Z toho pět set se týkalo očkování.

„Myslím si, že i u komplikované příhody je vyplnění formuláře kolem půl hodiny. Na druhou stranu víme, že čím víc informací chcete v jakémkoliv registru, tím spíš jich míň v reálu dostanete,“ upozornil primář II. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Bělohlávek.

Devět z deseti hlášení bývá podle SÚKLu neúplných. Během covidové pandemie chyběl u poloviny vakcín základní údaj, jako je název nebo šarže látky, které mají být nově povinnou položkou.

Osvěta a podpora očkování

Dokument na příštích pět let už prošel připomínkovým řízením. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce strategii vládě předložit v září. „Předpokládám v příštím roce náklady řádově v desítkách milionů, odhaduji to někde mezi sedmdesáti až osmdesáti miliony korun. Součástí je propagace, podpora očkování. Ale ty peníze se bohatě, bohatě vrací,“ řekl Válek.

Cílem je zvýšit podíl očkovaných, a to hlavně v rizikových skupinách. Víc se zapojit mají podle návrhu pojišťovny, například cíleným zvaním. Zdravotníci v primární péči by pak měli obsloužit i neregistrované pacienty.

„Uvidíme, jak ta strategie obecně bude vypadat, ale samozřejmě je to o permanentní osvětě, protože se tady šíří bohužel stále spousta informací, které se nezakládají na vědeckých faktech o očkování,“ konstatoval exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Konkrétní cíle

Návrh strategie obsahuje i konkrétní cíle, kterých má Česko na poli očkování dosáhnout do pěti let. Kupříkladu dvě dávky povinné vakcíny proti spalničkám dostává dnes 85 procent dětí, přičemž ve vytyčeném horizontu to má být minimálně devadesát procent.

Výrazný posun si strategie slibuje v doporučované vakcinaci proti lidským papilomavirům, které jsou nejčastější příčinou rakoviny děložního čípku. U dívek má míra dosáhnout 75 procent, u chlapců, kteří mohou být přenašeči, sedmdesáti procent.

Celkově se má zvýšit také počet očkovaných proti chřipce. Mezi seniory, kterým hrozí těžší průběh, je momentálně chráněná čtvrtina, přičemž cílem je polovina. Evropský průměr ve skupině nad 65 let je dnes zhruba 44 procent. Česko tak za většinou zemí zaostává. Třeba v Portugalsku si nechává tuto vakcínu aplikovat osm z deseti seniorů. Naopak horší čísla, než jsou ta tuzemská, vykazují Slováci nebo Poláci.

Podíl.
Exit mobile version