Aktual.: 18.04.2026 08:15
Praha – Rusko při náboru bojovníků systematicky využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích, přičemž rekrutované lidi odtamtud často nasazuje na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci, které oslovila ČTK, se shodují, že motivace těchto lidí je převážně ekonomická, zatímco Moskva tímto způsobem zároveň kompenzuje nedostatek vlastních sil a snižuje politické i finanční náklady války, kterou proti Ukrajině vede.
„Rusko často pracuje s dezinformacemi ohledně role verbovaných bojovníků či pracovníků. Tito často pracují s informací, že se do válečného průmyslu, či přímo bojů, nebudou zapojovat, ale situace na místě je odlišná,“ uvedl Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodal, že lidé se kvůli finanční situaci nebo zabavení dokladů často nemohou z nastalé situace vymanit. Podle něj jde o kombinaci snahy najít si lepší práci a schopnosti Ruska využívat informační nástroje k jejich zneužití.
Podobně situaci popsal Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky, podle něhož si Rusko náborem ze zahraničí kompenzuje nezájem, politickou citlivost, ale také vysoké finanční náklady spojené s náborem a výcvikem domácích vojáků. Nábor z globálního Jihu či mezi migranty ve Střední Asii má podle něj snižovat náklady i napětí uvnitř ruské společnosti.
Experti upozorňují, že rekrutace se děje napříč regiony. Doboš zmiňuje většinu afrických států, včetně mediálně známých případů z Keni, Jihoafrické republiky či Ghany, a připomíná dřívější nábor do ruských paramilitárních struktur například v Libyi nebo Středoafrické republice. Havlíček doplňuje, že významnou roli hrají i země postsovětského prostoru, zejména Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Hlavní motivací rekrutovaných je podle obou expertů ekonomická situace. „Z dostupných zdrojů jde hlavně o ekonomickou motivaci,“ uvedl Doboš s tím, že ideologii by za účastí většiny bojovníků nehledal. Havlíček zmínil primárně ekonomické a sociální důvody a upozornil na manipulaci lidí v bezvýchodné situaci, zejména v Africe.
Samotný nábor má podle odborníků různé podoby od sociálních sítí a inzerátů slibujících lepší výdělek až po zapojení místních prostředníků. Doboš upozornil i na konkrétní případy zapojení politicky exponovaných osob, například v Jihoafrické republice dceru bývalého prezidenta Jacoba Zumy.
Podle Havlíčka se jedná o desítky tisíc osob ročně a tento trend se v posledních letech zrychluje. „Je přitom patrné, že se tato strategie zrychluje, a to v souvislosti s narůstajícími problémy pro ruské rekrutace v domácím prostředí,“ uvedl.
Nasazení těchto bojovníků bývá podle expertů nejrizikovější. Havlíček uvedl, že jsou nejčastěji nasazeni do první fronty a odkázal na odhady, podle nichž je jejich průměrná doba přežití zhruba čtyři měsíce. Rusko podle něj zároveň nenese stejné náklady jako u vlastních vojáků, například na repatriace či kompenzace rodinám.
Z pohledu vztahů s globálním Jihem jde podle odborníků o problematický trend. Doboš hovoří o politice vykořisťování, která se projevuje i v dalších oblastech ruského působení, zatímco Havlíček upozornil na to, že dotčené státy se často snaží bránit, ale mají omezené možnosti, jak náboru zabránit.
Do budoucna lze podle obou odborníků očekávat pokračování této strategie, byť s rozdíly podle regionu. Doboš míní, že v zemích se svobodnějším informačním prostředím Rusko naráží na limity, zatímco v oblastech s větším vlivem Moskvy může nábor dále pokračovat.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
