Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2025 13:31
Praha – Ministerstvo obrany loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy korun. Za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard korun na úhradu záloh u některých zakázek, které počítají s pořízením techniky. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu. NKÚ to dnes uvedl ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Ministerstvo obrany s tvrzením NKÚ nesouhlasí a jeho argumentaci považuje za zcela scestnou.
„V roce 2024 dosáhl stav záloh na strategický vojenský materiál rekordních 71,3 miliard korun. Skutečnost, že tyto prostředky byly vynaloženy, však sama o sobě nezaručuje posílení obranných schopností České republiky,“ napsal NKÚ.
„Ministerstvo obrany v současné době realizuje rozsáhlé modernizační projekty, které není možné financovat v jednom roce. Hodnocení NKÚ zcela přehlíží realitu na trhu s vojenskou technikou, kdy zálohové platby jsou výrobci vyžadovány všude na světě. Zároveň platí, že zálohové platby poskytujeme pouze v případě, že to pro nás znamená určitý benefit, ať jde o slevu z celkové ceny, dřívější dodání atp.,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Karel Čapek. „Na celkové sumě 71 mld. Kč vyplacených záloh v roce 2024 měly klíčový podíl i zálohy naplánované již v předchozích letech, a to i na projekty zasmluvněné za minulé vlády,“ dodal.
Ministerstvo obrany vydalo v prosinci peníze například na pořízení letounů F-35, na tanky Leopard 2A4 či na pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Mezi největší platby za prosinec patřila podle ministerstva částka 15,554 miliardy korun na projekt pořízení 24 amerických letounů F-35A Lightning II. První dodávky letounů F-35 mají začít v roce 2031, nakoupené tanky Leopard mají dorazit do konce příštího roku a první vozidla CV90 má armáda dostat rovněž v příštím roce.
Česko loni poprvé od roku 2003 splnilo svůj závazek vůči NATO a výdaje na obranu přesáhly dvě procenta hrubého domácího produktu, uvádí NKÚ. Na investice do obrany loni směřovalo ze státního rozpočtu o 38,9 miliardy korun víc. Celkem šlo o 64,5 miliardy korun. To znamenalo meziroční nárůst o 152 procent. „Přestože jde o naplnění dlouhodobého mezinárodního závazku, vyvolává to otázky efektivního využití veřejných prostředků,“ uvedl NKÚ.
Členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. NKÚ upozornil, že pokud by výdaje na obranu vzrostly skokově na 3,5 procenta HDP, představoval by jejich podíl na celkových příjmech státního rozpočtu zhruba 15,7 procenta v příštím roce a v 15,8 procenta v roce 2027. V případě navýšení na pět procent HDP by to znamenalo vydat na obranu téměř čtvrtinu všech rozpočtových příjmů, tedy asi víc než 460 miliard korun, uvedl NKÚ.
Kontroloři poukázali i na to, že víc než 90 procent zakázek sice získaly české společnosti, ale jejich hodnota tvořila méně než čtvrtinu celkové částky. „Většina prostředků tak směřovala mimo Českou republiku, což výrazně omezuje multiplikační efekt těchto investic na národní ekonomiku a snižuje jejich přínos k růstu HDP,“ uvedl NKÚ.
„Pokud jde o kritiku podílu investičních výdajů obrany pro české dodavatele, je evidentní, že NKÚ hodnotí pouze nějaké číselné vyjádření, ale vůbec nepřihlíží k tomu, jaké možnosti z hlediska nabídky český trh skýtá. Například nejmodernější letouny od českých výrobců pořídit nemůžeme,“ uvedl mluvčí ministerstva.
