Aktual.: 25.11.2024 08:46
Praha – Stát dal v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu silnic první třídy 62,5 miliardy korun, přesto byla téměř třetina z nich v nevyhovujícím a havarijním stavu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který také zjistil neúčelné vynakládání peněz na opravy. Třeba výtluk v Bílině na Teplicku nechalo státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) před trvalou opravou sedmkrát vyplnit provizorně. Kontroloři odhalili také nedostatečnou evidenci potřebných oprav. Závěry kontroly ČTK poskytla mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Tvrzení NKÚ o třetině silnic v nevyhovujícím stavu není pravdivé, uvedlo ŘSD. Opravovat krátce před koncem životnosti vozovek je podle něj hospodárné. Ministerstvo dopravy odmítlo výtky NKÚ vůči postupu vytváření evidence silnic.
O silnice první třídy určené zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu se stará právě ŘSD, podle jehož evidence byly v polovině roku 2023 dlouhé téměř 5746 kilometrů. Částka 62,5 miliardy korun, kterou ŘSD v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu těchto silnic dostalo, byla podle NKÚ proti plánům o 6,9 miliardy vyšší. Na silnicích hodnocených stupněm „nevyhovující a havarijní“, kterých byla v letech 2021 až 2023 téměř třetina z celku, byly výtluky, trhliny, vyjeté koleje nebo prohlubně.
„Tvrzení NKÚ o třetině nevyhovující a havarijní síti silnic první třídy v ČR je hrubá nepravda,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. „Makročísla uvedená v kontrolním protokolu nedefinují bezpečnost a provozuschopnost komunikace,“ dodal. Havarijní stav byl podle něj třeba u protismykových vlastností vozovky pouze na necelých 14 kilometrech silnic, které se buď už opravují, nebo je na nich snížená rychlost. NKÚ svými závěry podle ŘSD mimoděk konstatuje, že silničáři postupují ekonomicky, když při plnohodnotné předchozí údržbě přistupují k výměně povrchu vozovek až krátce před koncem jejich životnosti.
„Kontroloři zjistili, že při opravách vad postupovalo ŘSD v některých případech nehospodárně,“ uvedla Kadečková. Třeba výtluk v Bílině silničáři trvale opravili až po 4,5 letech, předchozích sedm provizorních oprav provedli vždy v zimě. „Podobný postup odhalili kontroloři ještě v Pardubicích. Zde ŘSD opravilo vozovku na jednom místě postupně čtyřikrát, vždy v zimě, tedy provizorně. Tento stav trval dva roky. V lednu 2023 se navíc ukázalo, že provizorní oprava vozovky vydržela méně než jeden měsíc,“ doplnila mluvčí.
Nehospodárný postup zvolilo ŘSD podle kontrolorů také při zadání veřejné zakázky na výběr dodavatele asfaltových hutněných vrstev. Předpokládaná hodnota zakázky se měla pohybovat okolo 23,9 milionu korun, za práce nakonec ŘSD podle rámcové dohody uzavřené s jediným uchazečem zaplatilo 42,8 milionu Kč. Spěchat se smlouvou nemuselo, protože podobné práce se nedělají v zimě, přesto ji uzavřelo v říjnu 2019 a práce začaly až v dubnu následujícího roku, uvedl NKÚ.
U výmolu v Bílině ŘSD uznalo dílčí pochybení na své straně. Poukázalo ale na to, že ročně na silnicích první třídy opravuje různými technologickými postupy víc než 10.000 bodových závad. „V tomto kontextu je závěr NKÚ ohledně nehospodárně provedené opravy jednoho výmolu silně zavádějící,“ dodal Rýdl.
Nedostatky v evidenci stavu silnic kontrolní úřad dokládá tím, že ve stupni „nevyhovující a havarijní“ bylo z vybraných úseků v roce 2018 zapsáno 25 kilometrů silnic první třídy, o tři roky později už 1298 kilometrů. „Podle kontrolorů neprovádělo ŘSD v roce 2018 hlavní prohlídky správně a objektivně, protože nárůst o více než 5000 procent mezi roky 2018 a 2021 není věrohodný,“ uvedla Kadečková.
Systém hospodaření s vozovkou, který má umožnit co nejvýhodnější plánování oprav a údržby silnic, ŘSD za 179 milionů korun pořídilo v roce 2019, jeho plné využití ale předpokládá nejdříve v roce 2027, upozornil NKÚ. Digitální Systém hospodaření s vozovkou ŘSD využívá pro nastavení pravidelné údržby, systém se stále zdokonaluje, uvedl k tomu Rýdl.
Kontrola podle mluvčí NKÚ také ukázala, že ministerstvo dopravy od roku 2007 neplní zákonnou povinnost vést centrální evidenci pozemních komunikací. Jejich vlastníci a uživatelé a také správní úřady tak nemohou plně využívat informace o uzavírkách, objížďkách či omezeních provozu. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už před čtyřmi lety.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že centrální evidence pozemních komunikací by byla duplicitní nebo by se překrývala s Centrálním registrem dopravních omezení (CREDO) a aktivitami kolem Digitální technické mapy ČR. „Jdeme tedy efektivnější cestou, která odpovídá dnešním požadavkům na digitalizaci agend,“ uvedlo. Pro silniční správní úřady, projektanty či jednotlivé správy a údržby silnic je podle ministerstva tento postup výhodnější. „Je zřejmé, že koordinace a informování všech dotčených subjektů v rámci uzavírkové činnosti na našich komunikacích dnes probíhá,“ doplnilo ministerstvo.
