Nízká hladina Orlíku stále láká pamětníky, hledače pokladů i turisty

„Nejvíc jezdí na ta místa lidé, kteří tam měli své předky, a mohou v těchto letech vidět, kde měli chalupu. Třeba moje rodina pochází z Velkého Víru. Ale ten už vůbec nemá šanci, že by mohl být ještě někdy vidět, protože ležel blízko řeky v hlubokém údolí. To znamená, že třeba já se nikdy nemůžu podívat tam, kde mí předci žili,“ řekl ČTK etnograf Prácheňského muzea v Písku Jan Kouba. Stejný osud postihl také Těchnici, tamní vodou zaplavený kostel je oblíbeným cílem potápěčů.

Řada předmětů z odhalených břehů nádrže postupně zmizela. Například zatopený kočár, motocykl a drobné kovové předměty, které objevili hledači s detektory. Občas se ale ještě podaří najít třeba porcelán a keramiku, které lidé u zatopených domů zapomněli. Snížená hladina také umožnila archeologický průzkum.

Mezi oblíbené úlovky z míst, z nichž voda ustoupila, patří fotografie, které nadšenci mezi sebou sdílejí na sociálních sítích. „Když to lidé prochází, ať už s detektorem nebo jen tak, potom to sdílejí na sociální sítě, protože ta stará Vltava, stará řeka, je nesmírně populární tady v našem regionu,“ uvedl Kouba.

Letos kombinace zamrzlé Vltavy a nízké hladiny umožnila dostat se i do míst, která jsou běžně nepřístupná. „U zvíkovského mostu je vysoká skála, které se říkalo Moravcovo peklo. Jsou tam středověké štoly, ve kterých se za druhé světové války ukrýval Miloš Blažek, který utekl gestapu,“ řekl fotograf Tomáš Droppa. Letošní mrazivá a suchá zima štoly na krátký čas odhalila, v současnosti už jsou zase pod vodou.

Oblíbeným místem výletníků po stopách staré Vltavy je novomlýnská elektrárna z roku 1929, která dodávala proud do protivínského pivovaru. Kolem Hladné a v Podolsku leží také několik řopíků, tedy předválečných betonových bunkrů. Turistickým lákadlem jsou i také základy starého mostu v těsné blízkosti Podolského mostu.

V době sucha je vidět také starý hřbitov v Červené nad Vltavou. Ta bývala oblíbenou výletní destinací u vltavského údolí, které před zatopením patřilo k nejkrásnějším ve střední Evropě. Mezi výletníky se řadil i zemský prezident Podkarpatské Rusi Antonín Rozsypal, který byl v roce 1937 pochován právě na místním hřbitově. Přestože byly všechny ostatky před zatopením přesunuty, základy jeho hrobky na místě zůstaly.

Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala do roku 1961. Stavba přehrady se stala námětem obrazů Karla Stehlíka, které letos v létě vystaví Prácheňské muzeum v Písku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}