Téma možného předání čtyř podzvukových letounů Ukrajině rezonuje teprve pár dnů. Ožilo poté, co jej prezident Petr Pavel zvedl během své nedávné návštěvy Kyjeva. A i když to působí, že důležitou protidronovou pomoc napadené Ukrajině zastavila až současná vláda Andreje Babiše (ANO), dost prostoru rozhodnout měl už minulý kabinet Petra Fialy (ODS). Jenže to neudělal.
Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se totiž interní diskuze ohledně předání L-159 Kyjevu v resortu obrany vedly už v letech 2022 či 2023. Prý i s ohledem na přezbrojení vzdušných sil na čtyřiadvacet letounů F-35 a plánem zredukovat počet podzvukových strojů.
„V té době, kdy ještě na Ukrajině panovala úplně jiná situace, co se týká dronových útoků, jsme hodnotili, že to není úplně efektivní, nebyli bychom třeba schopni pořádně (Ukrajincům) zabezpečit provozuschopnost, logistiku, náhradní díly a komplikace by byly i s výcvikem personálu,“ popsal Řehka v pátek na brífinku na pražském letišti ve Kbelích, kam si armáda pozvala vybrané novináře, avšak deník Aktuálně.cz obešla.
S tím, jak se dramaticky zvýšil počet ruských dronových útoků, se v polovině roku 2025 ozvali Ukrajinci s prosbou. „Opravdu urgentně žádali tento typ letounu a chtěli ho využívat na sestřelování dronů a některé další věci. Oni chtěli mnohem větší počet než ten, o kterém se bavíme dneska,“ upozorňuje Řehka, že Kyjevu by prý tehdy čtyři stroje L-159 nestačily.
Velení české armády tak prý 20. srpna 2025 pro ministerstvo vedené Janou Černochovou (ODS) vypracovalo stanovisko. V tom se podle Řehky píše, že vzdušné síly jsou schopné darovat maximálně čtyři kusy jednomístných letounů L-159. „Dále jsme upozorňovali na různé problémy s náhradními díly, značně omezené operační schopnosti některých částí letadla. Ale zároveň jsme upozornili, že (letadla) nejsou nepotřebná a o jejich nepotřebnosti by musela rozhodnout vláda,“ tvrdí Řehka.
Černochové stanovisko nestačilo
Podle generála se po předání materiálu ministerstvu obrany nic nedělo a nikdo o věci nemluvil. Pražské vakuum pak prý opět protrhli až Ukrajinci. Ozvali se s další žádostí o urgentní dodání. Generálnímu štábu měli oznámit, že i ony čtyři letouny z hangárů čáslavské letky jim stačí a další věci si zabezpečí sami.
„Bylo mi řečeno, že problém, který má ministryně (Černochová) s předložením toho materiálu do vlády, je, že naše stanovisko se jí zdá jako nejednoznačné,“ přibližuje Řehka. Ve středu 22. října 2025, kdy se s Řehkou spojil vrchní ukrajinský velitel Oleksandr Syrskyj, náčelník českého generálního štábu nechal udělat doplněk k původnímu dokumentu.
„Situace již dosáhla kritické úrovně a vyžaduje bezodkladná opatření a okamžitou reakci. V souvislosti s tím je jakákoliv pomoc více než žádoucí, a proto na základě výše uvedeného důvodu potvrzuji, že Armáda ČR je připravena vyčlenit čtyři kusy předmětných letounů pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny. Zároveň tímto doporučuji poskytnout je formou daru v jejich prospěch. V případě jejich darování nebude ohrožena bezpečnost České republiky,“ cituje Řehka z říjnového dokumentu.
Zároveň dnes říká, že „naprosto jednoznačné a srozumitelné“ doplňující stanovisko upozorňující na urgenci celé věci nechal zpracovat i z toho důvodu, že to původní možná „pro někoho“ nemuselo působit úplně jednoznačně.
A další informační zprávu, už pro novou vládu, pak podle Karla Řehky zpracovali vojáci 12. prosince 2025. „Kde zase říkám, že tato skutečnost vyžaduje bezodkladná opatření. Proto znovu potvrzuji, že Armáda ČR je připravena vyčlenit čtyři kusy předmětných letounů pro potřeby Ukrajiny a zároveň doporučuji poskytnout je formou daru,“ sesumíroval generál.
„Nikdy to vládě nepředložila“
Je tak otázkou, proč se od loňského srpna s materiálem nepracovalo na vládní úrovni. Času bylo relativně dost. Poslední jednání koaličního kabinetu Petra Fialy (ODS) proběhlo 10. prosince 2025.
„Na vládě to nikdy nebylo. Kdyby bylo, určitě hlasuju pro,“ reaguje Marian Jurečka (KDU-ČSL), bývalý ministr práce a sociálních věcí. A podobně dnes mluví i Tomáš Pojar, bezpečnostní poradce Fialova kabinetu: „Pokud si dobře vzpomínám, ministryně obrany tento projekt nikdy vládě nepředložila, vláda o něm tedy nerozhodovala.“
Reportér deníku Aktuálně.cz oslovil i bývalou ministryni Janu Černochovou. Ta však na to, proč materiál na jednání vlády nedoručila, neodpověděla. Několik z jejích bývalých kolegů nyní říká, že prý pochopili, že loni na podzim v době kolem voleb už Černochová nechtěla tuto emoce jitřící věc přetřásat. Nechala ji prý radši na nové vládě.
„První stanovisko nedoporučovalo odeslat letouny z České republiky. To druhé stanovisko, to bylo někdy z měsíce září či října, sice bylo o něco mírnější, ale také nebylo jednoznačné v tom smyslu, že Armáda ČR může tyto letouny zcela postrádat,“ prohlásila sama Černochová v úterý 20. ledna na jednání sněmovního výboru pro obranu.
„Dokud by to stanovisko nebylo jednoznačné, na vládu bych to také nepředkládala,“ postavila se Černochová za svého nástupce Jaromíra Zůnu (za SPD). „Ne že bych nechtěla pomáhat Ukrajině, ale proto, že pak se ten ministr může dostat do situace, kdy udělá nějaké rozhodnutí navzdory armádě,“ tvrdila bývalá ministryně.
„Vždycky jsem trvala na tom, že tam bude jednoznačné stanovisko náčelníka generálního štábu nebo jeho zástupce, že opravdu je to nepotřebný majetek, který armáda nebude v budoucnu potřebovat. Že tím odesláním na Ukrajinu neohrožujeme obranyschopnost naší země,“ přiblížila Černochová, jakým způsobem Praha dodávala Kyjevu zbraně na obranu proti ruské agresi.
Taktickou část českých vzdušných sil dnes tvoří dvě letky sídlící v Čáslavi. V jedné z nich je čtrnáct supersoniků Jas-39 Gripen, v druhé právě čtyřiadvacet podzvukových strojů L-159 Alca. Šestnáct z nich jednomístných, osm takzvaných spárek určených pro dvojici pilotů.
Na základně Sedlec má pak armáda helikoptéry. Původně tu kotvily bitevní Mi-24/35, které už Česká republika předala bránící se Ukrajině. Hlavní silou je dnes tucet amerických vrtulníků systému H-1 a transportní Mi-171š vyzbrojené bočními kulomety pro palubní střelce.
Stejně jako se stroji L-159 se ani s vrtulníky sovětské výroby Mi v dlouhodobých koncepcích českých vzdušných sil nepočítá.
