Pro Donalda Trumpa znamenal rok 2024 dvojí návrat – nejenom že byl podruhé zvolen prezidentem, ale podařilo se mu také vrátit mezi 400 nejbohatších lidí USA. Jeho čisté jmění dosáhlo 4,3 miliardy dolarů. Jeho společnost Trump Organization vlastní hotely, nemovitosti a golfová hřiště po celém světě. Trumpova historie podnikání je ale plná pádů, bankrotů a těžkých cest zpátky na vrchol.
Trump nevybudoval svůj byznys od nuly. Navázal na úspěšné podnikání svého otce v realitách na konci 60. let. Trump sám tvrdí, že jeho počáteční cesta nebyla vůbec jednoduchá. „Můj otec mi dal malou půjčku jeden milion dolarů. Nebylo to pro mě snadné,“ uvedl.
Podle investigativního článku deníku New York Times však Trumpovi jeho otec půjčil mnohem víc, minimálně 60 milionů dolarů. Navíc mu otec podle deníku během několika desetiletí až do své smrti předal nejméně 413 milionů dolarů v dnešních cenách, z nichž měl většinu získat daňovými úniky.
Trump přesto důrazně popírá, že by za jeho úspěchem stál velký finanční polštář otce. Vybudování obrovského impéria přisuzuje tvrdé píli. Ve svých knihách a proslovech často vyzdvihuje důležitost pracovní etiky. „Věřím tomu, že někteří lidé mají větší štěstí než ostatní. Kdybych však nepracoval tak tvrdě, pravděpodobně bych tady dnes nebyl. Ke štěstí se totiž můžete dostat pouze tvrdou prací,“ řekl Trump v jednom proslovu.
Symbolem Trumpova úspěchu jsou jeho megalomanské projekty ze 70. a 80. let – jako mrakodrap Trump Tower a Plaza Hotel. V roce 1982 ho časopis Forbes poprvé zapsal do žebříčku 400 nejbohatších Američanů. Trump si potom dal cíl, že se v této skupině udrží za každou cenu. „Trump byl žebříčkem Forbesu posedlý,“ napsal o něm novinář Tim O’Brien.
V 90. letech však zažívá první otřesy. Americká ekonomika se dostává do recese a Trump doplácí na své špatné investice do krachujícího kasina Taj Mahal. Během pár let nahromadil dluh pět miliard dolarů, který nebyl schopný splácet. Musel vyhlásit bankrot a prodat svoji jachtu a leteckou společnost. A na pár let vypadl i z vysněného žebříčku Forbesu. Trump si později sypal popel na hlavu: „Na začátku 90. let vyšel článek s titulkem: Vše, čeho se Trump dotkne, se promění ve zlato. A já jsem tomu uvěřil. Tak jsem začal po večerech randit s modelkami místo toho, abych pracoval.“
Banky začínaly mít Trumpa plné zuby. Chtěly zkrátka své peníze zpátky. Přemýšlely i nad zabavením majetku. Pak si ovšem uvědomily, že bez jména „Trump“ na jeho nemovitostech by se jim peníze nevrátily. Rozhodly se proto využít lukrativní Trumpovy značky a uzavřely s ním dohodu. Nepotopí ho, dostane dokonce další úvěry, ale musí ze svého jména udělat značku.
Podle jeho bývalého spolupracovníka Bena Berzina si věřitelé všimli, že Trump dokáže být lepší propagátor než ředitel firmy. Krachující Trump tak místo návštěvy exekutora dostal od bank další peníze a kromě nemovitostí se začal soustředit na motivační knihy o byznyse.
A v roce 2004 založil vlastní show Apprentice – do češtiny přeloženo jako Učeň. Trump se v této své show zapsal do očí diváků svým drsným prohlášením na konci pořadu a legendární větou „Máte padáka“. Na konci každého dílu totiž někoho vyhodil. Pořad se stal celonárodním hitem s průměrnou sledovaností 20 milionů diváků ročně v prvních sezonách. Trump sám působil v hlavní roli 11 let. Pořad byl dokonce v letech 2004 a 2005 osmkrát nominován na cenu Emmy. Sice nevyhrál (což Trump nesl dost nelibě), ale soutěž ho katapultovala mezi největší americké celebrity.
Kormidlo po něm v roce 2015 převzal Arnold Schwarzenegger, kterému se potom Trump vysmál, že sledovanost pořadu pod ním výrazně klesla. Pravda ale je, že popularita pořadu padala už během posledních let za Trumpa.
Trump nepatří mezi introvertní miliardáře, jako je třeba Bill Gates nebo Marc Zuckerberg. Nikdy si nenechá ujít příležitost vystoupit v pořadu, dát rozhovor nebo předat své rady o životě v knize. Je tak jednodušší porozumět stylu jeho myšlení. Trump celkem šestkrát vyhlásil bankrot. Přes to všechno se vždy postavil znovu na nohy. Naposledy tomu bylo po opuštění prezidentského úřadu v roce 2021. Valily se na něj žaloby a po 25 letech opět vypadl z vysněného žebříčku Forbes 400.
Trump skoro nikdy v rozhovoru neopomene zdůraznit jedno poselství: „Nikdy se nevzdávejte.“ To vysvětluje, proč i přes všechny bankroty, mediální kritiku a soudní spory Trump nikdy neustoupí a nikdy se nevzdá. V tomto přístupu ho podporoval už jeho otec, kterého považoval za svého mentora. Je však ještě jeden muž, který stojí za Trumpovým pozitivním myšlením. Byl to newyorský kazatel Norman Vincent Peale – autor bestselleru Síla pozitivního myšlení. Celá Trumpova rodina pravidelně chodila do kostela, kde Peale kázal o úspěchu. „Člověk myslící pozitivně vždy dosáhne pozitivního výsledku, protože se nebojí problému. Ve skutečnosti má takový člověk problémy rád,“ zdůraznil Peale v jednom svém kázání. Trump později řekl, že člověk při jeho kázání ani nechtěl odejít z kostela.
Trumpovi kritici však v jeho úspěchu nevidí ani tak disciplínu nebo pozitivní myšlení, jako lži a krutost. Trumpova neteř popisuje Donaldova otce jako nelítostného „zabijáka“, který vedl své děti k tomu, aby zvítězily za každou cenu. Vlídnost prý pokládal Trumpův otec za slabost. Trumpův nejstarší bratr Fred tento tlak otce neunesl, stal se závislým na alkoholu a nakonec předčasně zemřel. Donald Trump mimochodem kvůli této zkušenosti vůbec alkohol nepije.
Je ještě jedno důležité jméno, které podle kritiků vysvětluje Trumpovo chování v byznyse a v politice. Je jím bývalý Trumpův právník Roy Cohn. Ten je popisován jako naprosto nemorální osoba s charakterem hada. Trump se měl od něj naučit tři hlavní poselství: nikdy nepřiznávej vinu, nikdy se neomlouvej a vrať úder.
Role Trumpa obchodníka je od role Trumpa politika neoddělitelná. Všechny obchodní návyky promítá do svého politického rozhodování. Například nelítostné vyhazovy zaměstnanců jsou pro něj nedílnou součástí lídrovství. Odcházejícímu prezidentu Bidenovi vyčetl jeho měkký přístup v letní debatě. „Potíž je v tom, že on nikdy nikoho nevyhodí.“
