Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.
Ortegův režim stupňuje kampaň s cílem umlčet kritiky v exilu, varovala minulý týden v nové zprávě předložené Radě OSN pro lidská práva Skupina expertů OSN pro lidská práva v Nikaragui (GHREN). Zpráva popisuje, jak vláda pronásleduje tisíce Nikaragujců v zahraničí. Asi sto tisíc lidí uprchlo ze země po brutálně potlačené vlně protestů před sedmi lety.
Nikaragua při „pečlivě organizovaném“ nadnárodním pronásledování využívá tvrdých metod, včetně svévolného zbavování státní příslušnosti, zákazu opětovného vstupu do země, odepření pasů či zabavení majetku exulantů, upozornili experti OSN.
Digitální špionáž
„Tajní agenti a informátoři provádějí fyzické a digitální sledování osob, které jsou předmětem zájmu, informují o jejich pohybu a sdruženích a v některých případech je přímo obtěžují a vyhrožují jim,“ píše s odkazem na zprávu agentura Reuters.
Nikaragujská policie v tomto ohledu spolupracuje s armádou, s níž sdílí profily disidentů a snaží se zachytit jejich komunikaci. Digitální špionáž podle zprávy zahrnuje odposlechy telefonních hovorů, hackování platforem pro zasílání zpráv a instalaci špionážního softwaru.
Autoritářský režim také používá přímé hrozby a zastrašovací taktiky, často zaměřené na členy rodin exulantů, kteří zůstali v Nikaragui, uvedla skupina expertů, jež vznikla koncem března 2022. Letos v dubnu GHREN veřejně identifikovala 54 nikaragujských úředníků odpovědných za „systematickou represi“.
V únoru 2023 nikaragujský soud odebral občanství 94 disidentům v exilu, což Úřad OSN pro uprchlíky označil za nezákonný krok. „Mezinárodní právo zakazuje svévolné zbavování státní příslušnosti, a to i z rasových, etnických, náboženských nebo politických důvodů,“ uvedl tehdy úřad. Krátce předtím Nikaragua vyhostila 222 politických vězňů, které poslala do Spojených států a donutila je odejít do exilu, napsala al-Džazíra.
Vzestup sandinistů
Nyní devětasedmdesátiletý Ortega se poprvé dostal k moci v roce 1979 jako partyzánský vůdce hnutí FSLN, takzvaných sandinistů, kteří svrhli více než čtyřicetiletou diktaturu klanu Somozů. Prezidentem byl už mezi lety 1985 až 1990.
Návrat k moci přišel v roce 2007. Od té doby Ortega vládne nepřetržitě pomocí represí a zatýkání svých kritiků. Při masových protestech proti úsporným opatřením a škrtům v sociálních dávkách v roce 2018 zemřely podle OSN nejméně tři stovky lidí.
V následujících letech Ortega přistoupil k uzavření nevládních organizací, náboženských skupin a univerzit. Před prezidentskými volbami před čtyřmi lety režim pozatýkal řadu opozičních politiků, včetně svých možných vyzyvatelů. Někteří byli obviněni z činů podrývajících svrchovanost země či z podněcování zahraničního vměšování.
Čistky se týkaly rovněž státních zaměstnanců, v poslední době ale režim cílí dokonce i na dlouhodobé spojence Ortegových z řad sandinistických partyzánů, kteří jsou podle listu The New York Times (NYT) zadržováni v obavách, že by mohli zpochybnit autoritu prezidenta.
V červenci byl zatčen bývalý partyzánský revoluční bojovník Bayardo Arce, který se stal ekonomickým poradcem Ortegových a byl posledním z původních devíti sandinistických velitelů vládnoucích v osmdesátých letech, jenž zůstal po boku současného vládce. Podle žalobců se nedostavil na předvolání k výslechu ohledně údajných nesrovnalostí kolem nemovitostí, jež vlastní.
Řada dalších lídrů v posledních dekádách sandinisty opustila a obvinila vedení strany z korupce a autoritářství. Mnozí z nich byli následně zatčeni nebo donuceni odejít do exilu, poznamenal NYT.
Proměna v „rodinnou diktaturu“
Kritici Ortegu spolu s jeho 74letou manželkou obviňují ze zavedení dědičné rodinné diktatury. Prezidentova Sandinovská fronta národního osvobození disponuje většinou v parlamentu, díky čemuž dokázal Ortega prosadit už třináct klíčových změn základního zákona státu, včetně zrušení omezení počtu prezidentských mandátů.
Od konce letošního ledna platí v Nikaragui reformovaná ústava, která v podstatě ruší oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci. „Prezidentský úřad řídí vládu a jako hlava státu koordinuje zákonodárné, soudní, volební, kontrolní a dozorčí, regionální a obecní orgány v souladu s nejvyššími zájmy nikaragujského lidu a ustanoveními této ústavy,“ uvádí nový článek 132.
Z dosavadní viceprezidentky Murillové se stala spoluprezidentka, funkční období hlavy státu se prodloužilo na šest let a v případě Ortegovy smrti by se Murillová automaticky stala prezidentkou bez vypsání nových voleb. Rozšířen byl rovněž vliv vlády na média, shrnuje televize al-Džazíra.
Spoluprezidenti mohou oficiálně jmenovat a odvolávat ministry, náměstky ministrů, právníky, ředitele autonomních a vládních agentur, vedoucí diplomatických misí a vedoucí zvláštních misí, jak to de facto dělali již v rámci čistky státních zaměstnanců, píše server El País.
Reforma změnila stát Nikaragua na „revoluční a socialistický“. „Musíme postupovat krok za krokem a dát jasně najevo, že nikaragujská vláda je revoluční vládou, i když to některé lidi zraňuje,“ uvedl předseda nikaragujského Národního shromáždění Gustavo Porras.
Celkem se změna ústavy týkala stovky článků, které legalizovaly paramilitární jednotky, zmocnily nikaragujskou armádu k provádění represí z politických důvodů po boku národní policie a ospravedlňují odebírání občanství kritikům považovaným za „zrádce vlasti“.
Moc nad armádou i policií
Už loni v listopadu nikaragujský parlament oznámil změny vojenského zákoníku a zákona o organizaci národní policie, které prodloužily funkční období velitelů ozbrojených sil z pěti na šest let.
Reforma legislativy týkající se policie a armády – hlavních represivních nástrojů Ortegy a Murillové – dává prezidentovi plnou moc nad těmito ozbrojenými institucemi, a to do té míry, že může nejen jmenovat vrchního velitele armády a ředitele policie, ale také prodloužit funkční období šéfa policie tolikrát, kolikrát bude chtít, „v souladu se zájmy národa“, upozornil El País.
Nikaragujští spoluprezidenti loni na podzim schválili i zákon o ochraně před sankcemi a vnější agresí, který bankám nařizuje neuplatňovat budoucí sankce, od omezení finančních operací až po uzavírání bankovních účtů, a nutí národní banky znovu otevřít účty sankcionovaných úředníků. V případě nedodržování legislativy hrozí finančním ústavům pokuty a jednotlivcům obvinění ze „zrady“ a uvěznění, informoval El País.
Dva ministři zahraničí
Kromě dvou prezidentů má Nikaragua nově i dva šéfy diplomacie, všímá si agentura AFP. Koncem letošního září podepsala Murillová dekret, jenž stanoví, že současný ministr zahraničních věcí Valdrack Jaentschke bude řídit diplomacii společně s bývalým ministrem Denisem Moncadou.
„Jinými slovy máme dva ministry zahraničí, Denise a Valdracka, kteří nás zastupují s vážností, pevností, důsledností a stálostí našich postojů vůči světu,“ uvedla spoluprezidentka. Důvody tohoto opatření ale neobjasnila a žádné vysvětlení nenabízí ani dekret zveřejněný v úterý na portálu vlády.
„Pro mě to znamená, že Ortega stále odmítá v oblasti zahraničních vztahů Murillové plně důvěřovat. Moncada tak nějakým způsobem zastupuje Ortegu a Valdrack zase Murillovou,“ soudí bývalý velvyslanec Nikaraguy při Organizaci amerických států (OAS) Arturo McFields.
Varování ochránců lidských práv
Středoamerická země oficiálně odstoupila z Rady OSN pro lidská práva koncem letošního února poté, co organizace obvinila Ortegu a Murillovou v souvislosti s kontroverzními změnami zákonů z přeměny země „v autoritářský stát“ a systematického porušování lidských práv.
Rovněž organizace Human Rights Watch ve své zprávě o stavu práv v Nikaragui varuje, že Ortega spolu s manželkou nadále zintenzivňují represe. Podle Amnesty International si vláda „přivlastnila“ soudní systém a vede „nespravedlivé procesy s lidmi pouze proto, že jsou považováni za kritiky vlády“.
Profesor globálních studií na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře Kai Thaler řekl na jaře 2023 al-Džazíře, že vývoj v Nikaragui přispěl k regionálnímu trendu poklesu demokratických svobod, který postihl i sousední země, jako je Salvador a Guatemala.
„Schopnost Ortegy a Murillové upevnit autoritářský režim a udržet si moc navzdory brutálním zásahům a mezinárodnímu tlaku může ostatní vůdce jen ujistit, že mohou bez obav pokračovat v demontáži demokratických institucí nebo pronásledování odpůrců,“ varoval expert.
Zrušení dočasné ochrany v USA
Podle OSN jsou v exilu statisíce Nikaragujců, zejména v Kostarice, Spojených státech a Španělsku. V USA aktuálně pobývá 96 tisíc osob s povolením k pobytu z humanitárních důvodů a zhruba čtyři tisíce těch, kteří získali dočasný ochranný status (TPS) – všichni ale žijí v každodenní nejistotě, poznamenal El País.
„Úzkost je neustálá. V práci panuje strach. Jsme ve střehu v ulicích. Dokonce jsme uvažovali o přestěhování do Švýcarska, kde mám sestru. Ale co nás ve Spojených státech brzdí nejvíc, je naše dcera. Jsme tu pro ni. Protože v Nikaragui není budoucnost,“ řekl španělskému listu Fernando, který spolu s manželkou pracoval v bance v Nikaragui až do protestů v roce 2018.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem července zrušila TPS pro přistěhovalce z Nikaraguy, Hondurasu a Nepálu s tím, že tato ochrana před deportací byla v minulosti zneužívána. Oficiální dokument ministerstva vnitřní bezpečnosti, k němuž se dostal list Miami Herald, hovoří o tom, že „Nikaragua se stala celosvětovou turistickou destinací a zároveň podporuje udržitelnost a revitalizuje místní komunity“ a argumentuje i ekonomickými ukazateli.
„Technické inovace posilují zemědělce a rybáře, díky čemuž je zemědělství konkurenceschopnější a ziskovější,“ píše se v dokumentu. Nikaragua podle Trumpovy vlády „i nadále vykazuje stabilní makroekonomické fundamenty“, což údajně eliminuje ekonomické potíže, které ospravedlňovaly ochranu v rámci programu TPS.
Jiné americké vládní weby přitom vykreslují úplně jiný obrázek, kdy je Nikaragua popisována jako jedna z nejchudších zemí světa a jako brutální diktatura. Ministerstvo zahraničí kupříkladu naléhavě žádá cestovatele, aby „přehodnotili“ návštěvu tohoto státu, a poukazuje na „svévolné vymáhání zákonů, riziko neoprávněného zadržení a omezenou dostupnost zdravotní péče“.
Americký Úřad pro mezinárodní obchod loni k Nikaragui poznamenal, že „autoritářské represe režimu podkopaly demokracii, snížily kupní sílu spotřebitelů a narušily důvěru investorů“, upozornil Miami Herald.
Většina držitelů povolení k pobytu v USA z Hondurasu a Nikaraguy žije legálně ve Spojených státech již 26 let, tedy od doby, kdy jejich vlast zpustošil hurikán Mitch, upozorňují imigrační právníci. Demokraté a zastánci běženců tvrdí, že osoby s ochranným statusem by v nejbližší době mohly být nuceny vrátit se do nebezpečných podmínek, přičemž američtí zaměstnavatelé jsou závislí na jejich pracovní síle.
Soudní dohra
Soudkyně Trina Thompsonová v San Franciscu začátkem srpna nařídila odklad ukončení TPS pro zmíněné tři státy včetně Nikaraguy nejméně do 18. listopadu. Soudkyně se tak postavila na stranu žalobců, kteří tvrdili, že plán Trumpovy administrativy na ukončení TPS byl „motivován rasovou nevraživostí“.
Federální odvolací soud ale v polovině měsíce toto rozhodnutí soudu nižší instance bez uvedení důvodů až do doby odvolání pozastavil. Americká unie pro občanské svobody jižní Kalifornie – jedna z organizací, které zažalovaly administrativu kvůli rozhodnutí ohledně TPS – označila rozhodnutí za „zdrcující“.
„I když jsme hluboce zklamáni, budeme i nadále horlivě hájit zájmy našich klientů a členů skupiny, zatímco soudní spor pokračuje,“ zdůraznila advokátka Esther Sungová, která spolupracuje s žalující stranou.
Pokud nemají Nikaragujci žádný jiný způsob, jak legálně zůstat v USA – například zelenou kartu nebo podanou žádost o azyl –, bez TPS již nejsou oprávněni v zemi legálně pracovat a hrozí jim deportace.
Pomocnou ruku mezitím natáhl guatemalský prezident Bernardo Arévalo, jenž koncem června oznámil, že jeho země udělí azyl Nikaragujcům deportovaným Spojenými státy, kteří se kvůli politické situaci nechtějí vrátit do vlasti. Guatemala už loni v září přijala 135 politických vězňů, které Nikaragua propustila z humanitárních důvodů po zprostředkování USA, napsal server Tico Times.