Interview ČT24: Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) (zdroj: ČT24)
Věděl jsem, koho zvolit, kdyby během mého mandátu mělo na postu nejvyššího státního zástupce dojít k nějaké změně, řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v Interview ČT24 k výběru nynější vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Ministr souhlasí s jejím názorem na zúžení soustavy státního zastupitelství. Pokud by měl nějaký stupeň zrušit, byl by pro ten vrchní.
O nominaci Lenky Bradáčové na nejvyšší státní zástupkyni ve středu rozhodla vláda. Podle zákona se do této funkce jmenuje na sedm let a jenom jednou. Opakovat mandát nejde. Vláda nejvyššího státního zástupce může odvolat, ale už ne bez udání důvodu.
Proč právě Bradáčová, když chtěla zůstat na vrchním zastupitelství? „Pokud se má soustava měnit, potřebuje někoho, kdo celý svůj profesní život s tou soustavou žije – to pro Lenku Bradáčovou platí,“ popsal Blažek. Bradáčová prošla okresním, krajským i vrchním státním zastupitelstvím. Podotkl, že v úvahách, pokud by mělo dojít ke změně na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ), pro něj byla na prvním místě, ale nebylo to tak, že by se ona sama někam „lidově řečeno hnala“.
Ministr také ke svému výběru doplnil, že se sešel se všemi krajskými i oběma vrchními zástupci. „Pro všechny funkcionáře to byla přirozená kandidátka,“ ujistil. Zároveň popřel jakékoliv domněnky, že by Bradáčovou na post dosadil z důvodu, že by měla plnit nějaká zadání.
„To by nikoho ze zástupců, kteří ji znají, ani nenapadlo,“ řekl Blažek. „Navíc jsem Lenku Bradáčovou před téměř třinácti lety jmenoval na pozici vrchní zástupkyně, za tu dobu se neobjevil ani jeden drb, který by naznačoval nějakou náklonnost ke mně,“ argumentoval. K této věci ministr také poznamenal, že je systém nastavený chytře. „Nejvyšší státní zástupkyně nemá žádnou kompetenci zasahovat do živých případů, které běží na nižších složkách,“ popsal.
Blažek souhlasí se zúžením soustavy
Bradáčová je pro zúžení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. „V názoru na to, že je soustava moc široká, souhlasím,“ uvedl Blažek.
„Teď se ovšem nic takového nechystá, na to je potřeba změna zákona. To se bude řešit nejdříve s příští vládou za dva tři roky,“ doplnil. „Kdyby měl ovšem nějaký stupeň zmizet, byl by to vrchní,“ upřesnil ministr. U soudů je ale situace jiná, tam o zúžení podle Blažka nikdo neusiluje.
Ministr by také uvítal změnu procesu řízení žaloby. „Žaluje se i v pochybnostech. Tedy když státní zástupce zjistí, že u soudu asi nic neprokáže, nemůže řízení sám zastavit. Prospělo by, kdyby tuto kompetenci měli, ovšem zvyšuje to jejich odpovědnost,“ vysvětlil.
„K žádným tlakům na Stříže nedošlo“
Při zvolení Igora Stříže na post nejvyššího státního zástupce v červenci 2021 se z tehdejší opoziční ODS ozval místopředseda Zbyněk Stanjura s prohlášením, že jakmile se strana dostane do vlády, Stříže odvolá. Proč se tak nestalo? „Důvodů bylo více. Nemám rád nějaké převratné změny, nebyl souhlas všech stran ve vládě, navíc tehdy doktorka Bradáčová nabídku na funkci odmítla,“ vysvětlil Blažek. „K žádným tlakům na Igora Stříže ani nedošlo,“ doplnil.
K rezignaci současného šéfa žalobců pak zmínil, že jeho rozhodnutí „bylo pevné a nebylo ranou z nebe, nějaké rozmlouvání nebylo na místě“.
Kdo povede pražské vrchní státní zastupitelství, zatím podle ministra neví nikdo. „Paní Bradáčová v této funkci bude do konce března. My jsme v červenci schválili zákon, podle kterého bude výběrové řízení. Poté nejvyšší státní zástupce navrhuje ministrovi spravedlnosti kandidáta,“ přiblížil Blažek.
„Jedna věc mě ale mrzí,“ dodal Blažek. „V pondělí za mnou byla kandidátka na Městské státní zastupitelství v Praze, bude to paní doktorka (Daniela) Smetanová. Prošla výběrovým řízením, nemám žádný důvod ji nejmenovat. Problém je, že se přihlásila jako jediná,“ popsal. Podle Blažka je o pozice ve státním zastupitelství malý zájem.
Podle Válkové není výměna v čele NSZ standardní
Člence sněmovního ústavně-právního výboru Evě Decroix (ODS) na konci Stříže a následném jmenování Bradáčové „nepřijde nic podezřelého“. „Naopak je zjevné, že to byly události, které byly nejenom očekávatelné, ale i očekávané,“ řekla v Událostech, komentářích. Zdůraznila, že konec Stříže v čele Nejvyššího státního zastupitelství byl jeho rozhodnutím.
Následné jmenování Bradáčové do funkce vnímá Decroix jako „předvídatelné a poměrně otevřeně diskutované“.
Členka téhož výboru a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) by nevolila výraz „podezřelé“, nýbrž „rozhodně ne standardní“. „Jeden den rezignuje nejvyšší státní zástupce, druhý den se podává návrh a třetí den se jmenuje nejvyšší státní zástupkyně. Ale je to naprosto v kompetenci vlády, ona nese odpovědnost, koho si vybrala. Ministr spravedlnosti nese svoji plnou odpovědnost za toho, koho navrhnou, a musí vědět všechny plusy i minusy,“ usoudila.
Události, komentáře: Helena Válková a Eva Decroix o výběru Bradáčové (zdroj: ČT24)
O konci Stříže se podle ní „dlouhou dobu šuškalo v kuloárech“ – v tom smyslu, že prý „byl veden k tomu, aby zvážil svoji rezignaci“. Podle ní může být možné, že Stříže někdo k rezignaci dotlačil, podotkla však, že pro to nejsou důkazy.
Decroix odmítla, že by za Střížovým koncem byly politické tlaky. Zmínila i to, aby se nezpochybňovala nezávislost státních zástupců a nevnášely se do debaty „ničím nepodložené spekulace jenom proto, že je možné spekulovat“.
