Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan v reakci na tragickou smrt Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí předloňské střelby na pražské Filozofické fakultě, tvrdí, že je stále v intenzivním kontaktu s pozůstalými. A možné pochybení vylučuje.
V sobotu zemřela po skoku do propasti Macocha na jižní Moravě Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Žena byla jednou z nejvýraznějších kritiček postupu policie a ministerstva vnitra během zákroku při hromadné střelbě na pražské Filozofické fakultě.
„Od samého začátku té tragédie jsem se snažil komunikovat k veřejnosti co nejtransparentněji, co nejintenzivněji. V podstatě dva dny v kuse jsem nedělal téměř nic jiného. Pro nás pro všechny to byla nová, bohužel děsivě nová zkušenost,“ uvedl Rakušan exkluzivně pro Aktuálně.cz.
Na otázku, jak vnímá kritiku policie, pak v pondělí uvedl: „Tu kritiku bych rozdělil na dvojí. Ta věcná zkoumá, co policie mohla udělat nebo říct jinak, lépe. Přestože všechna provedená šetření včetně sněmovní vyšetřovací komise se shodují na tom, že tragédii zabránit nešlo.“ Tento typ kritiky Rakušan dle svých slov považuje za legitimní a přínosný. „Ostatně policie na jejím základě upravila některé metodiky, změnili jsme zákony, propojili registry,“ vysvětluje ministr vnitra a předseda Starostů a nezávislých.
Pak je tu ovšem také kritika policie, která je podle něj politicky motivovaná. „A přes policii míří na mě,“ zdůrazňuje ministr. S tím, že její autoři pracují se spekulacemi a odmítají přijmout opakovaně předložená fakta. „Takovou kritiku odmítám jako účelovou,“ má jasno Rakušan.
Redakce Aktuálně.cz se ho také otázala, zda by – s ohledem na vše, co následovalo – komunikoval jinak s pozůstalými předloňské tragédie. „Pokud jde o komunikaci s pozůstalými, s mnohými jsem mluvil a s některými z nich jsem v kontaktu stále,“ říká Rakušan.
„Zrovna dnes,“ pokračuje v rozhovoru, „jsem měl schůzku s otcem jedné z obětí. Nedokážu těm lidem samozřejmě nahradit ztrátu nejbližších, to nemůže nikdo a nic. Ale snažím se spolu s nimi hledat všechny způsoby, jak do budoucna pravděpodobnost takové tragédie co nejvíc snížit.“
