Nezvykle tvrdá akce. Finové ukázali dalším státům, jak čelit ruské sabotáži na moři

„Ne.“ Finové po zadržení ruské lodi jasně reagovali na otázku, jak se postaví k ruským úřadům | Video: X / Martin Bartkovský

Přilétá helikoptéra a z ní slaňují ozbrojení muži, aby převzali loď. Jde o zasahující Finskou pohraniční stráž a pohled na její akci se v Baltském moři naskytl indicko-gruzínské posádce tankeru Eagle S. Ten měl podle vyšetřovatelů záměrně spuštěnou kotvou poškodit již zmiňovaný podmořský energetický kabel spojující Finsko a Estonsko. Rýha od kotvy na dně může mít délku až sto kilometrů a oprava má tedy trvat měsíce.

Sedm námořníků, na které se policie ve vyšetřování prozatím zaměřila, nesmí vycestovat z Finska. Téměř dvacet let staré plavidlo plující pod vlajkou Cookových ostrovů je přitom považováno za jedno z mnoha takzvané stínové flotily starších tankerů, které Rusko neoficiálně využívá, aby obcházelo západní sankce. „Z naší strany vyšetřujeme závažnou sabotáž,“ řekl pro média šéf finského Národního úřadu pro vyšetřování (KRP) Robin Lardot. 

Že je vyšetřování sabotáže odůvodněné, potvrzují například i zdroje britského magazínu Lloyd’s List, jenž se zaměřuje na zpravodajství z lodní dopravy. „Špičkové vybavení na palubě bylo pro obchodní loď abnormální a spotřebovávalo více energie z lodního generátoru, což vedlo k opakovaným výpadkům proudu,“ řekl pro magazín nejmenovaný zdroj, který v minulosti pro tanker zajišťoval komerční služby. „Sledovali všechny námořní lodě a letadla NATO. Obsluhovali to Rusové a turečtí i indičtí rádioví specialisté,“ dodal. 

Finské rozhodné zadržení plavidla je i tak neobvyklým krokem. Stačí vzpomenout na dění před pár týdny, kdy byla ze sabotáže podmořských optických kabelů v Baltském moři podezřelá čínská loď I Pchen 3. Tu nějaký čas hlídali Dánové společně s německou a švédskou pobřežní stráží, nakonec ale odplula, jelikož Peking odmítl spolupracovat, připomíná britský list The Economist. K nekompromisnímu zadržení jako nyní Finové nikdo nesáhl. 

„Zabavení Eagle S představuje důležitý precedens. V minulosti jsme byli příliš opatrní. Severoatlantická aliance ve skutečnosti nemá strategii, která by měla na stínovou flotilu nějaký odstrašující dopad,“ okomentoval pro zmíněný britský list analytik Charlie Edwards z Mezinárodního institutu pro strategická studia se sídlem v Londýně. 

Podle něj přehnaná opatrnost pramenila z vágního výkladu závazku ke svobodě plavby a dodržování mezinárodního práva. Obzvláště důležitou je v tomto případě Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Ta mimo jiné stanovuje svobodu plavby ve výlučných ekonomických zónách, kde se řada podmořských kabelů nachází, a platí až do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží.

Svoboda plavby má však být založena na konceptu „nevinného průjezdu“, a to podle Edwardse v případě tankeru Eagle S rozhodně splněno nebylo. Ostatně sami Finové argumentují, že „zadržení plavidla se uskutečnilo v souladu s finskými zákony a že členové posádky byli informováni o svých právech, včetně práva na právní pomoc“.

Společnost Caravella LLC FZ sídlící ve Spojených arabských emirátech, majitel tankeru plujícího pod vlajkou Cookových ostrovů, však již tento týden u soudu v Helsinkách podala žádost o zrušení příkazu k zabavení lodi. Rozhodnutí soudu dosud není jasné, ale je prý pravděpodobné, že žádost zamítne. I proto se o rozhodném kroku Finska ve světových médiích mluví jako o možném vzoru pro další státy. 

Zhruba 150kilometrový kabel pro vedení elektrické energie EstLink 2 spojil v roce 2014 finské Porvoo s estonským městem Püssi, čímž navázal na méně kapacitní podmořské spojení Estlink 1. Tento kabel nadále funguje a v roce 2006 propojil finské Espoo a estonské Harku.