Ještě nedávno byla Škoda Auto velkým hráčem čínského trhu, dnes ukrajuje stále větší koláč z prodejů aut v Indii nebo Vietnamu. V obou zemích také vyrábí. Asie totiž patřila prakticky odnepaměti k místům, kde se autům z Mladé Boleslavi dařilo. Dokonce ještě v době, kdy Československo ani neexistovalo a Škoda se jmenovala Laurin & Klement. Na počátku 20. století automobilka válela v Japonsku.
První auto vyrobila automobilka Václavů Laurina a Klementa v roce 1905 v podobě Voiturette A. Zhruba o tři roky později už přitom měla automobilka své zastoupení v Japonsku ve městě Jokohama. Minimálně vedoucí archivu Škoda Auto Lukáš Nachtmann uvádí, že oficiálně byla mladoboleslavská značka v zemi vycházejícího slunce zastoupená zhruba mezi lety 1908 a 1913.
Renomovaný novinář a spisovatel Jan Tuček pak v textu pro časopis Motor Journal z ledna 2016 s titulkem „Laurinky v Japonsku“ píše, že nejspíše prvním modelem Laurin & Klement v Japonsku byl na podzim 1909 objednaný nákladní model FDI. Ten si v Evropě osobně vybral major japonské armády s příjmením Kitagawa, na jedné z fotek v galerii ho můžete vidět i za volantem vozu.
Vyšlo k tomu dokonce komuniké, v němž automobilka vyzdvihuje japonské umění vedení války – s odkazem na Rusko-japonskou válku v letech 1904 a 1905 – a také zdůrazňuje místní rezervovanost vůči zahraničním výrobkům. O to více ale byla potěšená z toho, že si Japonci vybrali právě typ FDI. „(…) Byla to pouze výkonnost a jakost známky Laurin & Klement, která rozhodla ve prospěch mladoboleslavského závodu (…),“ píše se mimo jiné ve zprávě.
Zastoupení laurinky v Jokohamě vyrostlo na bedrech českého inženýra a podnikatele Karla Jana Hory, který si v zemi našel i manželku Fuku. Mezi popularizátory značky patřil i architekt Jan Letzel, kterého čtenáři mohou znát třeba díky návrhu Průmyslového paláce v Hirošimě. Ten přežil svržení atomové bomby v srpnu 1945. Letzel se po Japonsku pohyboval právě mladoboleslavským vozem a úzce spolupracoval s Horou na řadě projektů mimo dovoz aut.
Magazín Světozor z července 1911 čtenáře informoval, že nejoblíbenějším modelem Laurin & Klement v Japonsku je až šestimístná limuzína LC4 s 22kW benzinovým čtyřválcem. Stejné auto měl určitou dobu i Hora, později si podle citovaného textu Jana Tučka pořídil sportovní typ FCS. Letzel měl pro změnu Laurin & Klement G2.
Hora už také tehdy věděl, že reklama je klíč, proto na spoustě propagačních fotek pózují s vozem i mladé japonské ženy a za volantem nezřídka kdy sedí Fuku Hora. Nechyběly ani inzeráty v japonských médiích včetně časopisu Jidosha, za jehož vznikem stál opět dovozce laurinek.
V archivu Škoda Auto lze dnes bezpečně dohledat, že třeba v roce 1910 se do Japonska dostalo pět laurinek, o rok později to byla tři auta a v roce 1912 dokonce deset aut. Tovární záznamy dokonce hovoří o jednom autě dovezeném v roce 1917, to už přitom Hora zastoupení dlouho nevlastnil. Podle dostupných informací si však lze dovodit, že ho ještě před svým přesunem do Číny předal firmě Frazer, ale více informací dostupných není. Dlouhého trvání ale ani případný jiný dovozce stejně neměl.
Laurinkami ale nejezdili jen čeští emigranti. Dokonce je na fotkách zachycena černá limuzína PDVT, kterou si pořídil starosta Tokia Jukio Ocaki. Vůbec municipalita japonské metropole patřila k větším odběratelům mladoboleslavských aut, podobně jako japonská armáda.
Patrně nejvýznamnějším Japoncem, který jezdil blíže neupřesněným modelem Laurin & Klement, byl princ a bratranec císaře Higašifušimi pocházející z takzvané vedlejší větvě císařské rodiny. Někteří si možná vzpomenout, že muzeum v Mladé Boleslavi před rokem 2012 vystavovalo kopií transportní bedny, v níž princovo auto do Japonska putovalo.
Připomenout můžeme ještě jeden dobový článek tentokrát z japonských médií. Podle něj se totiž hned pět vozů Laurin & Klement s výkonem 15 až 18 kW zúčastnilo jízdy jokohamského autoklubu k hoře Fuji. Celkem tam vyrazilo 37 aut, české vozy tak měly na složení výpravy značný podíl. K úpatí hory dorazily údajně bez problémů.
A že byly laurinky mezi pionýry japonské automobilové dopravy pak podtrhává krátká pasáž v obsáhlé knize Marca Ruize The Complete History of the Japanese Car. Podle ní byl design prvního skutečně japonského vozu Takuri inspirován mimo jiné právě vozy Laurin & Klement, případně Darracq. Ty do Japonska dovezl princ Arisugawa, a protože automobil Takuri podle knihy vzniknul v roce 1907, možná nakonec nákladní model FDI nebyl první laurinkou v zemi vycházejícího slunce.
