Nezaprodá-li se Trumpovi, jde o slibný posun. Expert hodnotí projev Zuckerberga

Zuckerbergovo oznámení vyvolalo silné reakce. Někteří tvrdí, že připravuje půdu pro „autokratickou budoucnost“, jeden bývalý zaměstnanec Facebooku věc dokonce označil za „předzvěst genocidy“. Objevují se také obavy ze Zuckerbergova zjevného sbližování s Donaldem Trumpem. Jaký je váš názor?

Odezva byla předvídatelně alarmistická, zejména v tradičních médiích a v rozsáhlém ekosystému neziskových organizací, které se věnují boji proti dezinformacím a nenávistným projevům. Samozřejmě je důvod být cynický, pokud jde o načasování a motivaci. Zdá se, že sdělení bylo pečlivě připraveno tak, aby si nastupující Trumpovu administrativu udobřilo a získalo její přízeň. Koneckonců Trump v minulosti Zuckerbergovi vyhrožoval vězením a dlouhodobě tvrdí, že velké technologické společnosti – Facebook především – cenzurují konzervativce.

Existuje vůbec nějaký důvod, proč oznámení šéfa Mety vnímat pozitivně?

Pokud odhlédneme od politického manévrování a pudu sebezáchovy, které zde nemůžeme popřít, pak samotné změny pozitivně vnímat lze. Jde o slibný posun, jenž by mohl výrazně zlepšit praktické uplatňování svobody projevu na internetu. Přínosy však závisí na tom, zda Meta odolá dalším politickým tlakům a ve svém appeasementu nezajde příliš daleko. 

Jak konkrétně by změny mohly prospět svobodě projevu? 

Začněme tím, že Meta přechází na ověřování faktů pomocí crowdsourcingu. Tady nejde o „útok na pravdu“, jak teď tvrdí různí fact-checkeři, z nichž mnozí byli doposud společností Meta placeni. Přestože mnoho z nich odvádí dobrou práci a přistupují ke svému povolání s těmi nejlepšími úmysly, má ověřování faktů ze strany profesionálů značné nedostatky a v posledních letech se dopouštěli závažných chyb. 

Jakých?

Například na počátku pandemie covidu-19 zavrhli fact-checkeři hypotézu o úniku viru z laboratoře jako konspiraci – ta později získala na důvěryhodnosti. Podobně před prezidentskými volbami v roce 2020 Facebook potlačil zprávu deníku New York Post o notebooku Huntera Bidena, která se ukázala jako pravdivá. Takové chyby podkopávají důvěru v tradiční ověřování faktů a přístup založený na crowdsourcingu by mohl přešlapy zredukovat.

Jak tohle crowdsourcing řeší?

Ověřování faktů pomocí crowdsourcingu přichází s příslibem, že se vytratí pocit zaujatosti a zvýší se důvěra, a to díky zapojení dobrovolníků, kteří označí zavádějící příspěvky a poskytnou jim opravné komentáře podložené důvěryhodnými zdroji. Úspěch systému závisí na začlenění různých názorů s akcentem na relevanci a srozumitelnost. Takový přístup upřednostňuje komentáře, které jsou podporovány uživateli napříč politickými perspektivami, což pomáhá minimalizovat účinky názorových bublin

Máme nějaké důkazy, že „moudrost davů“ funguje?

Několik studií nasvědčuje tomu, že crowdsourcing dokáže obstojně konkurovat odborníkům. Například studie Kalifornské univerzity v San Diegu o platformě X (dříve Twitter) zjistila 96procentní přesnost u komunitních poznámek o nemoci covid-19, přičemž 87 procent poznámek uvádělo kvalitní zdroje. Další výzkumy ukazují, že přístup může zvýšit důvěru ve fact-checking. Studie Cornellovy univerzity také ukázaly, že crowdsourcingové ověřování faktů na Tchaj-wanu často překonávalo tradiční metody při vyvracení pročínských dezinformací. Tyto příklady ukazují velký potenciál. 

Znamená to, že expertní ověřování faktů bylo ztrátou času a že pro profesionály už nebude místo?

Je důležité si uvědomit, že u ověřování faktů nehrají experti a „davy“ hru s nulovým součtem. Běžní uživatelé, kteří přispívají do komunitních poznámek, se často spoléhají na odborníky a na zpravodajství seriózních novinářů, kteří poskytují důvěryhodné zdroje, jež ostatní přesvědčí o kvalitě poznámky. Jinými slovy, profesionální fact-checkeři a novináři budou stále hrát zásadní roli při hledání pravdy, ale už ne jako její jediní arbitři jmenovaní platformou. Jde o zdravý posun správným směrem, i když to pochopitelně není všelékem na lži, dezinformace nebo propagandu.

Zuckerberg změny zdůvodnil tím, že v Metě bylo „příliš mnoho chyb a příliš mnoho cenzury“. Co si o tomto tvrzení myslíte?

To je podloženo daty. Moje organizace Future of Free Speech loni zveřejnila zprávu, ve které zkoumala, zda jsou sociální média skutečně zahlceny nezákonným obsahem. Analyzovali jsme smazané komentáře z 60 největších stránek Facebooku a kanálů YouTube ve Francii, Německu a Švédsku. Zjištění bylo ohromující – v závislosti na platformě a zemi bylo 87,5 procenta až 99,7 procenta odstraněného obsahu zcela legálního. To poukazuje na znepokojující excesy v oblasti moderování obsahu.

Ale přeci moderace obsahu není pouze o tom, zda je něco legální, ne?

Je pravda, že platformy již dlouho potlačují i obsah, který je zákonný, ale ohavný. Ovšem i zde naše studie odhalila znepokojivý trend. Více než 56 procent smazaných komentářů bylo pouze obecným vyjádřením názoru – ani zdaleka ne jakkoliv urážlivým nebo nenávistným. To naznačuje, že platformy obětují svobodu projevu na oltář příliš úzkostné moderace obsahu, jak přiznal sám Zuckerberg. Vyvstává otázka, zda takový přístup nepřináší více škody než užitku, pokud jde o podporu otevřeného dialogu.

Co jsou největší rizika spojená se Zuckerbergovým návratem ke svobodě projevu?

Skutečným nebezpečím není přílišná svoboda projevu, ale příklon Mety k Trumpovi. Existuje značné riziko, že by se Zuckerberg a další technologičtí magnáti mohli stát prodlouženou rukou nastupujícího prezidentova kabinetu. ,,Svoboda projevu“ se pak může snadno stát kouřovou clonu zakrývající hlubší kolaboraci mezi Silicon Valley a Bílým domem. To by mohlo vést k upřednostňování příspěvků, co podporují Trumpovu ideologii MAGA, či dokonce k umlčování opozičních hlasů a disentu. Pokud by se takový scénář naplnil, varování před „autokratickou budoucností“ by byla zcela oprávněná. Zatím však mohou podporovatelé svobody projevu nové pořádky v Metě uvítat. Zároveň je třeba ostražitě sledovat, jak konkrétně se změny budou zavádět a zda se nebudou zneužívat.