Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 5,1 %, vliv měla flexinovela

Loni v lednu byla nezaměstnanost 4,3 procenta. Bez práce bylo tehdy 320.516 lidí a volných míst bylo 83.323.

Mezi kraji byla nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, 7,5 procenta. Naopak nejnižší byla 3,8 procenta v Praze. Nárůst nezaměstnanosti ale byl podle ÚP znatelný ve všech krajích. Nejvíce, a to o 0,6 procentního bodu, nezaměstnanost stoupla v Jihočeském kraji. Mezi okresy byla nezaměstnanost v lednu nejvyšší na Mostecku, kde dosáhla 10,3 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných, tedy pod tři procenta, hledal práci v okresech Praha-východ, Praha-západ a také na Rychnovsku.

Z celkového počtu pracovních míst jich nejvíce prostřednictvím ÚP nabízeli zaměstnavatelé tradičně v Praze, a to 22.442 míst, a ve Středočeském kraji, kde jich inzerovali 12.681. Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v lednu 4,4 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 19,9 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku, a to 1,3 uchazeče na jedno místo.

Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) je lednový nárůst důsledkem každoroční sezonnosti. „Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu. Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají,“ uvedl Juchelka.

Podle ÚP podalo 2665 uchazečů žádost o evidenci do konce roku 2025, ale žádost o podporu v nezaměstnanosti podali až letos v lednu. Před rokem to takto učinilo 319 lidí.

Od ledna je podpora v nezaměstnanosti v prvních měsících vyšší, zvedla se ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Maximálně by měla ale činit zhruba 38.500 korun. Při delší době bez práce částka naopak klesla ze 45 na 40 procent příjmu. Lidem, kteří se rozhodnou sami změnit místo a ze zaměstnání odejdou, se vyplácená podpora už nekrátí. Je stejně vysoká jako při propuštění.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 108.721 lidí, což představuje 28,7 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V prosinci byl tento podíl 25,4 procenta, před rokem činil 30,4 procenta. V lednu úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci 1,27 miliardy korun, loni v prosinci to bylo 1,21 miliardy korun.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v lednu 356.863.

Zaměstnavatelé mají podle evidence ÚP zájem zejména o dělníky ve stavebnictví, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče. Data ÚP ale nepokrývají celý trh práce, některé pozice zaměstnavatelé inzerují prostřednictvím jiných portálů či sociálních sítí.

Analytici: Nezaměstnanost rostla kvůli sezoně i kvůli změně podpory

Za lednovým zvýšením podílu nezaměstnaných stojí sezonní vlivy a také změna pravidel pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že nezaměstnanost roste dlouhodobě, což je dáno zejména slabým výkonem českého průmyslu. Za celý rok očekávají průměrný podíl nezaměstnaných 4,6 procenta po loňských 4,4 procenta.

„Leden je každoročně obdobím nárůstu nezaměstnanosti, což se potvrdilo i letos. Na začátku roku dochází k ukončení sezonních prací, pracovních dohod i smluv na dobu určitou, což vede k dočasnému navýšení počtu lidí bez práce. Vidíme také omezení náborů v průmyslu, který prochází transformací a dochází k postupnému přesunu pracovníků z průmyslu do sektoru služeb a dalších perspektivnějších odvětví,“ uvedl generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.

Kromě obvyklých sezonních vlivů podle analytiků přispělo k vyššímu podílu nezaměstnaných zvýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti. „Flexinovela od ledna zvýšila podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících a zároveň zrušila penalizaci pro lidi, kteří odejdou ze zaměstnání sami. To následně vedlo k tomu, že se více lidí aktivně přihlásilo na úřad práce, i když by dříve třeba s registrací váhali. Statisticky se tak počet nezaměstnaných zvýšil, aniž by tedy nutně došlo k masivnímu propouštění,“ řekl ČTK analytik Bidli Petr Špirit.

Analytici ale upozornili, že nezaměstnanost roste dlouhodobě, v lednu se meziročně zvýšila o 0,8 procentního bodu. „Nezaměstnanost byla letos v lednu nejvyšší od začátku roku 2017. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob se kontinuálně zvyšuje od poloviny roku 2022. A růst nezaměstnanosti pokračoval i po celý loňský rok, navzdory velmi solidnímu růstu tuzemské ekonomiky. Důvodem byl primárně pokles pracovníků v průmyslu, který nebyl plně kompenzován tvorbou nových pracovních míst ve službách,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

„Zda nezaměstnanost již v lednu kulminovala, nebo se tak stane v únoru, vidíme jako nejisté. V jarních měsících každopádně začne lidí bez práce ubývat, a to jak v důsledku obvyklého zahajování sezonních prací i tvorby trvalejších nových míst,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Na skokové oživení to v průmyslu nevypadá ani v letošním roce, zároveň se ovšem situace ani nemá tendenci zhoršovat. Po loňských 4,4 procentech tak letos čekáme jen mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,6 procenta,“ uzavřel hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}