V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
Vojenská vláda tvrdí, že hlasování zaručí zemi stabilitu. „Je zásadní, aby budoucnost Myanmaru byla určena svobodným, spravedlivým, inkluzivním a věrohodným procesem, který promítne vůli lidí,“ sdělila myanmarská kancelář OSN. Junta také začátkem ledna udělila amnestii více než 6100 vězňům a dalším lidem snížila tresty u příležitosti 78. výročí nezávislosti.
Řada zemí světa i OSN ale hlasování kritizují kvůli potlačení opozice ze strany vojenské moci. „Voleb“ se údajně účastní celkem 57 politických stran, včetně šesti uskupení, které kandidují v celé zemi, ale žádná z nich není reálně schopna konkurovat Straně svazového soudržnosti a rozvoje (USDP), která je spřízněná s režimem.
Zprávy o zastrašování voličů
Jedna z obyvatelek jihomyanmarského Monského státu s křestním jménem Chin řekla agentuře AP, že junta apeluje na lidi, aby šli hlasovat. „Musím jít volit, i když nechci, protože předchozí den se v naší vesnici objevili vojáci se zbraněmi a vyvíjeli na nás tlak,“ uvedla žena.
„Nechci volit, ale bojím se říct ne. Cítím se jako v pasti,“ řekla listu The Telegraph anonymně jiná obyvatelka Myanmaru. „Když budu volit, bude to jako zradit vlastní přesvědčení. Když nebudu volit, bojím se, že si zaznamenají moje jméno a mohla bych být povolána později k výslechu. Každé rozhodnutí je nebezpečné,“ dodala žena.
Naopak další z místních obyvatelek Chin Marlarová, která odvolila v první fázi v Rangúnu, řekla AP, že měla pocit, že by měla volit, protože doufá, že poté zavládne mír. Sama kvůli bojům uprchla ze své vesnice v centrální oblasti Mandalaje. „Hlasuji s pocitem, že se do své vesnice vrátím, až tam bude klid,“ prohlásila.
Junta loni v červenci zavedla tvrdý volební zákon, který umožňuje uložit doživotí i trest smrti tomu, kdo se pokusí narušit či mařit volební proces, informoval magazín The Diplomat s tím, že definice tohoto „narušování“ je velice široká a vágní. Legislativa prakticky zakazuje jakoukoli veřejnou kritiku voleb.
Nelegitimní volební proces
„,Volby‘, které nyní organizuje junta, rozhodně nejsou svobodné, férové a demokratické. Nesplňují minimální předpoklady a mezinárodní standardy pro legitimní volby. Hlavní opoziční strana Národní liga pro demokracii (NLD) je rozpuštěna, její vůdci včetně Aun Schan Su Ťij jsou stále ve vězení. Menší politické strany, kterým junta povolila zúčastnit se těchto voleb, nakonec posloužily jako ,kompars‘ volebního divadla junty bez valných výsledků,“ řekla ČT24 ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe.
První fáze hlasování se konala koncem prosince ve 102 z 330 obcí v zemi. Druhá fáze se týká další stovky obcí ve dvanácti státech, třetí fáze se uskuteční 25. ledna.
„Vzhledem k probíhající občanské válce se ,volby‘ nemohly konat celostátně a junta je rozdělila do tří fází, přičemž v mnoha oblastech, které jsou mimo její kontrolu, nebudou vůbec uspořádány, což pouze potvrzuje tezi o znemožnění konání svobodných a spravedlivých voleb,“ konstatovala Sabe Soe.
První fázi hlasování podle režimu i přes nízkou účast kolem 52 procent dominovala USDP. „Tato provojenská strana je pevně spojená s armádou a hlavní kandidáti do voleb jsou bývalí generálové převlečení do civilu. Vznikla po vojenské vládě v devadesátých letech jako prorežimní strana a slouží dodnes armádě i jejím funkcionářům jako politická platforma. V předchozích volbách v roce 2020 byla drtivým způsobem poražena stranou NLD vedenou Su Ťij,“ připomněla šéfka Barmského centra.
Intenzivní vojenská kampaň
Obyvatelé jihoasijské země volí na pozadí konfliktu, který zachvátil Myanmar v únoru 2021, kdy se armáda opět chopila moci. Puč tehdy zdůvodnila údajnými podvody při volbách z listopadu 2020.
„V zemi pokračuje Jarní revoluce, během níž občané odvážně čelí vojenskému režimu a jejich aspirace po svobodě přetrvávají i po uplynutí pěti let. Vojenská junta ve skutečnosti nemá kontrolu nad celým územím státu a na oblasti, které jsou mimo její dosah, provádí téměř denně letecké útoky a páchá válečné zločiny na civilním obyvatelstvu,“ prohlásila Sabe Soe.
Vládnoucí junta používá k ničení cílů v oblastech ovládaných povstalci letectvo. Od ledna do konce listopadu loňského roku s jeho nasazením provedla přes dva tisíce úderů. V prosinci nálet zasáhl velkou nemocnici ve městě Myauk v západním Arakanském státě, který si vyžádal životy desítek osob.
Účelem útoků junty na civilní cíle je podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové zastrašování. Dochází k nim dlouhodobě, s blížícími se „volbami“ se však stupňovaly. V posledních měsících minulého roku byly zaznamenány útoky například na školy nebo právě zdravotnická zařízení.
Junta, která ovládá hlavně území v centrální části země, čelí Lidovým obranným silám, které vznikly po puči, i celé řadě zavedených etnických ozbrojených skupin. Ty už desítky let bojují proti armádě, aby získaly autonomii a kontrolu nad lukrativními místními zdroji.
Vedle Karenské národní osvobozenecké armády (KNLA) to je i takzvaná Aliance tří bratrstev, kterou tvoří Arakanská armáda (AA), Myanmarská národní demokratická aliance (MNDAA) a Ta’angská národně osvobozenecká armáda (TNLA).
Nevládní organizace tvrdí, že od převratu v zemi zemřelo zhruba 7200 lidí a dalších více než 29 tisíc bylo zatčeno. Odhadem z 3,6 milionu lidí se stali uprchlíci. Podle agentury Reuters často končí v provizorních přístřešcích a s omezeným přístupem k jídlu, zdravotní péči a pitné vodě. „Stávající konflikt hluboce zasáhl ekonomiku a dostupnost základních služeb se zhoršila po celé zemi,“ popisuje Sabe Soe.
Třída „nových chudých“
Od roku 2020 se myanmarská ekonomika smrskla o devět procent a Světová banka uvádí, že hodnota místní měny kyat klesla vůči americkému dolaru o osmdesát procent. Inflace se nyní pohybuje kolem třiceti procent, což je desetkrát více než před převratem. Podle Telegraphu je zdražování částečně způsobeno armádou, která údajně vytiskla 30 bilionů kyatů (asi 134,5 miliardy korun) na financování válečného úsilí.
Střední třída – hlavní hnací síla ekonomiky – se od převratu zmenšila o padesát procent, uvádí zpráva Rozvojového programu OSN z roku 2024. Zhruba polovina populace nyní žije v chudobě, oproti 25 procentům v roce 2017, píše Telegraph.
„Nejdřív jsme prodali auto, pak zlato a později většinu vybavení našeho obchodu, abychom přežili. Vzali jsem si menší byt a vzali děti ze soukromé školy. S manželkou teď bereme jakoukoli práci, kterou si můžeme najít, včetně prodeje jídla z domova. Ušetřit peníze už není možné. Myslíme jen na to, jak přežijeme další týden,“ popsal britskému listu obchodník Ko Sejn Tun z Mandalaje, jenž patří ke třídě „nových chudých“.
Podle hodnocení OSN bude v příštím roce potřebovat humanitární pomoc téměř třetina z 51,3 milionu obyvatel země. „Pokud brzy nenastanou zásadní politické změny, tato velmi vážná humanitární krize se bude dále zhoršovat, bude mít dopady na okolní státy jako další přílivy uprchlíků a také může způsobit větší bezpečnostní nestabilitu v celém regionu jihovýchodní Asie,“ obává se ředitelka Barmského centra.
Role zahraničních aktérů
Na situaci v Myanmaru mají vliv i zahraniční aktéři. „Režimu pomáhají vojensky i finančně hlavně Čína a Rusko. Indie sleduje politiku ,sousedství na prvním místě‘ a udržuje pragmatické diplomatické vztahy s juntou. (Organizace) ASEAN jako celek nezastává jednotný postoj, některé členské státy jsou vůči juntě méně kritické než demokratický Západ,“ upozorňuje Sabe Soe.
Spojené státy zatím zaujímají vůči juntě kritický postoj, po „volbách“ by se ale podle ní mohl zmírnit, včetně sankcí. „Ale nepředpokládáme, že by Bílý dům plně legitimizoval civilní formu junty,“ konstatovala šéfka Barmského centra.
Na obyvatele Myanmaru mělo výrazný dopad rozhodnutí staronového prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně razantního snížení finanční podpory na humanitární pomoc a na budování demokratických kapacit opozičních sil myanmarské Jarní revoluce, řekla Sabe Soe. Dopad to mělo především na pronásledovanou menšinu Rohingů, která čelila útokům i za vlády Su Ťij.
„Rohingové zůstávají jako jedna z nejzranitelnějších menšin uvnitř země a také v uprchlických táborech v Bangladéši. Kvůli škrtům v mezinárodní humanitární pomoci mají omezený přístup k základním životním potřebám a bezpečný návrat v blízké budoucnosti není reálný,“ podotkla Sabe Soe.
Konzistentní ve svém postoji zůstává podle ní Evropská unie, jež důrazně odsuzuje vojenský převrat z 2021 a následné represe. „Ve svém nedávném prohlášení uvedla, že podmínky pro svobodné, spravedlivé a inkluzivní volby pod kontrolou armády neexistují a že tyto ,volby‘ slouží pouze k prosazování legitimity junty,“ upozornila ředitelka Barmského centra.
Ani ona světlejší zítřky neočekává. „Tyto zinscenované ,volby‘ určitě nepovedou k žádném pozitivním politickém změnám v zemi. Naopak poslouží k formálnímu zakonzervování moci armády a k ospravedlnění další represe a válečných zločinů,“ obává se Sabe Soe.
