Deník Handelsblatt s odkazem na vládní zdroje uvedl, že v Německu se kvůli zvyšujícím se cenám paliv zvažuje bezprecedentní opatření. Vláda by měla přemýšlet o přímém vyplacení nespecifikované částky jako pomoci s rychle rostoucími cenami benzinu a nafty rovnou na účet občanů. Pokud by k takovému kroku došlo, bylo by to vůbec poprvé v historii, kdy německá vláda k něčemu takovému přistoupila.
Ta totiž hledá mechanismy, jak alespoň částečně srazit vysoké ceny paliv v důsledku konfliktu na Blízkém východě mezi Íránem a USA s Izraelem. První krok platí již ode dneška, tedy středy 1. dubna: německé čerpací stanice nesmějí zdražovat více než jednou denně. Doposud se přitom ceny benzinu a nafty měnily klidně padesátkrát za den.
Možné vyplacení jednorázového bonusu, o němž se bude podle Handelsblattu jednat, je dalším zvažovaným opatřením. Pokud by jej nakonec politici schválili, mělo by jít o změnu daně z motorových vozidel. Tu v Německu ročně platí každý, kdo vlastní auto, přičemž klíč k výpočtu její výše leží v emisích CO2, typu paliva a objemu motoru.
Původní plán údajně počítal s jejím plošným snížením, z něhož by ale mohli profitovat majitelé větších aut s vyšší spotřebou a emisemi, která platí více.
Realističtěji proto podle deníku vypadá možné vyplacení stejného jednorázového bonusu všem. A právě pro něj by mohl být poprvé použitý mechanismus přímé platby: došlo by tak k propojení vlády se soukromými účty obyvatel, vysvětluje Handelsblatt.
Některým politikům vládní koalice CDU/CSU a SPD se takové řešení líbí i proto, že nezahrnuje přímý zásah do cen paliv, takže by nadále zůstal prostor s nimi případně hýbat. Kromě toho by mělo být možné bonus začít vyplácet v krátkém čase, a navíc by byl pro všechny stejný: více by z něj proto profitovali nízkopříjmové skupiny a majitelé menších aut.
Jak konkrétně by taková transakce probíhala a kolik by celkově stála, zatím jasné není. Stejně jako se ani vláda ještě nerozhodla, jestli k něčemu takovému vůbec přistoupí. Pracuje se i s jinými možnostmi, jak ceny paliv snížit.
Nejblíže přímé výplatě bonusu občanům bylo Německo v době energetické krize v roce 2022. Tehdy ale 300 eur dostali zaměstnanci navíc v rámci výplaty u svého zaměstnavatele. Podnikatelé a OSVČ měli o stejnou sumu snížené zálohy na daň z příjmů, důchodci jej dostali v rámci důchodu a studenti o něj museli požádat přes online portál. Mechanismus přímých plateb tehdy nebyl k dispozici.
Jiným způsobem s vysokými cenami paliv bojují v Polsku. Tamní vláda se rozhodla zastropovat ceny podle vzorce zohledňujícího průměrnou velkoobchodní cenu paliv na polském trhu, spotřební daň, DPH, palivový příplatek a marži prodejce. Ta má maximální výši 0,3 zlotého (asi 1,71 Kč) na litr.
Maximální cena se upravuje každý den, pro 1. duben vlády vyhlásila, že litr Naturalu 95 může stát nejvýše 6,21 zlotého (asi 35,76 Kč), litr Naturalu 98 6,81 zlotého (asi 38,90 Kč) a litr nafty 7,66 zlotého (asi 43,75 Kč). Jak připomíná polský magazín Auto Swiat, zastropování se naopak nevztahuje na cenu LPG.
Vedle toho polská vláda také do 30. června snížila spotřební daň z paliv, nižší je pak i DPH na pohonné hmoty, která spadla z 23 na 8 procent. Státní pokladna snížením spotřební daně přijde podle agentury PAP o 700 milionů zlotých měsíčně, a snížením DPH dokonce o 900 milionů zlotých měsíčně.
Jestli prodejci skutečně dodržují maximální ceny, by mělo podléhat zvýšené kontrole ze strany státu. Případná pokuta by měla dosáhnout až k milionu zlotých, to je přes 5,7 milionu korun.
