Nevěřte radarové dezinformaci: Jak je to doopravdy s navigací Waze na cestách

„Pozor na Waze v zahraničí, jeho použití je v celé řadě ilegální a hrozí vysoké pokuty.“ Český internet zaplavily články, které varují před použitím populární navigace v zahraničí. Problémem má být to, že upozorňuje na radary, což je například v Německu nebo Švýcarsku zakázané. Aktuálně.cz uvádí věci na pravou míru.

Má řidič vědět, že někdo měří jeho rychlost? To je otázka, na které se předpisy evropských zemí moc neshodnou.

Česko je v tomto směru benevolentní, jako jedna z mála zemí zakazuje výhradně aktivní antiradary, které blokují radarový paprsek a policii vlastně znemožní rychlost auta změřit. Avšak pasivní antiradary, které paprsek jen detekují a upozorní šoféra na to, že ho policie měří, jsou dovolené.

To samé platí i o aplikacích a navigacích, které využívají databázi radarů, a pokud se k některému z nich blížíte, dají vám vědět. Tuto funkci dnes nabízí populární Waze, Google Maps i vestavěné navigace v autech.

Podobně volná pravidla ale většina zemí může Česku jen závidět. Třeba pasivní antiradary jsou v drtivé většině evropských států (včetně takového Slovenska) zakázané a země jako Německo, Švýcarsko nebo Francie jdou ještě dál: omezují nebo zakazují varování před radary v navigacích, a to jak těch vestavěných, tak těch mobilních, jako je zmíněný Waze nebo Google Maps.

Pozor však na to, že často se mezi tyto země nesprávně zařazuje třeba Rakousko nebo Belgie. Obě země ale dle celé řady zdrojů varování před radary v navigaci pomocí tzv. bodů zájmu nezakazují a není se tak čeho bát.

Popularita Waze a funkce, která nemusí být za všech okolností zcela legální, vede bohužel k tomu, že se na internetu objevují bombastické titulky o tom, že je použití Waze nezákonné. Po redakcích tak aktuálně kolují tiskové zprávy různých subjektů, které se chtějí zviditelnit díky citacím a upozorňují na přehled zemí, kde je použití Waze nelegální a který vypočítává výši hrozících pokut.

Ve skutečnosti je ale situace tak složitá, že i slovutný německý autoklub ADAC varuje, že právní přehled, který zpracoval, může obsahovat chyby.

V zásadě nicméně platí, že varování navigací omezují ve Francii, kde navigace nesmí ukázat přesnou pozici radaru, ale pouze tzv. nebezpečnou zónu. V Německu a ve Švýcarsku pak navigace před radarem správně nesmí ani pípnout. Švýcaři jdou úplně nejdále a aplikace s databázemi radarů (příkladem je kromě Waze například německá Blitzer.de) jsou postaveny zcela mimo zákon.

Pro Čechy je nejzajímavější sousední Německo. Předpisy jsou zde relativně jasné: řidič nesmí za jízdy dostávat žádné varování před radary, ať už je založené na detekci paprsku, nebo na databázi GPS souřadnic jednotlivých radarů.

Samotné databáze radarů však v Německu nejsou nelegální: pokud si trasu prohlédnete před tím, než vyrazíte a podíváte se, kde radary jsou, je to naprosto v pořádku, a pokud za jízdy nedostáváte varování před radary, používáte je v souladu se zákonem.

Některé aplikace nebo vestavěné navigace tomu jdou naproti: Google Maps před radary v Německu nevarují, stejně tak se dají automaticky nastavit i české Mapy.com a podobně jsou na tom i vestavěné navigace v autech. Například vozy značky Renault využívají aktuálně dva typy navigací: OpenR link s Google Maps a starší RLink. Oba v Česku před radary varují, ale v Německu (a Švýcarku a dalších problematických zemích) mají podle tiskové mluvčí značky Jitky Skaličkové databázi prázdnou.

V případě Waze je situace složitější, varování jsou aktivní stále, pokud je ručně nevypnete. Aplikace sice majetkově patří Googlu, ale mapové podklady do něj z velké míry nadále vytváří komunita nadšenců, a právě na ní připadá i povinnost sladit fungování aplikace se zákony platnými v dané zemi.

„Pokud je to v nějaké zemi zakázané, měla by to vyřešit tamní komunita a radary do mapy nezadávat nebo zadávat způsobem, který zákonu neodporuje (viz Francie). Když tam nejsou, tak před nimi Waze nebude varovat, a tak neodporuje zákonu,“ vysvětluje koordinátor české Waze komunity Patrik Ingr.

Ač varování před radary a policejními hlídkami lze ve Waze ručně vypnout, Ingr říká, že to sám nedělá a nikdy neměl problém. Neví prý ani o jediném případu, kdy by někdo za Waze pokutu dostal. „Německý koordinátor nám doporučil, abychom v případě pochybností při zastavování policií přepnuli displej na něco jiného, nebo zhasnuli obrazovku mobilního telefonu. Je třeba jezdit lidsky a když vás hlídka zastaví, tak se chovat normálně,“ říká.

Aktuálně se s dotazy ohledně pokut za využití Waze obrátilo i na švýcarskou a německou policii, aby bylo jasnější, jaká je realita na silnici a jak se k celé situaci staví strážci zákona.

V Německu policie může na prohřešek podle svých zástupců přijít při dopravní kontrole. „Aplikace musí být vidět na displeji mobilního telefonu nebo palubního systému v autě. Pokud to tak je, můžete dostat pokutu,“ vysvětluje mluvčí autoklubu ADAC Alexander Römer a potvrzuje tak i přístup doporučovaný Ingrem. Ani on a ani policie ale nemají žádnou statistiku týkající se těchto prohřešků. Hrozí za ně pokuta ve výší 75 euro a jeden trestný bod.

I Švýcaři přiznali, že použití aplikací s možným varováním před radary konkrétně nijak nekontrolují.

„Přístup k datům z mobilních telefonů nebo palubních systémů automobilů je možný pouze za specifických okolností, ty se ale na tento případ nevztahují,“ uvedl na dotaz mluvčí Konference kantonálních policií Švýcarska s tím, že policie ani nemá ani přesná data, kolik bylo za použití nelegálních aplikací uděleno pokut.

Čistě teoreticky je maximální pokutou v takovém případě 10 000 švýcarských franků, tedy asi 260 000 korun, ale podle mluvčího švýcarské federální policie Vincenta Bürgyho se její výše upravuje podle závažnosti přestupku, takže realisticky hrozí postih ve výši několik set franků, tedy v řádech tisíců korun.

Podíl.
Exit mobile version