Pokud se Jaromír Zůna do konce roku stane ministrem obrany, jak jej do Babišovy vlády nominovalo hnutí SPD, bude to už jeho druhý letošní návrat do resortu. První pokus ze začátku roku nedopadl dobře, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Zůna nastoupil na Univerzitu obrany v Brně. Tam ovšem rychle a za nejasných okolností skončil a později začal pracovat pro zbrojovku MPI Group.
Když před rokem končila jeho mise v Pekingu, ministerstvo obrany mu žádnou další nabídku nedalo. A tak musel čtyřiašedesátiletý Jaromír Zůna z armády odejít. Dvouletá štace vojenského přidělence na české ambasádě v Číně byla tím posledním, co jako příslušník ozbrojených sil zažil.
Šlo o jakousi „cenu útěchy“ poté, co v roce 2022 jako nominant tehdejšího prezidenta Miloše Zemana neuspěl v boji o místo náčelníka generálního štábu české armády. Ministryně Jana Černochová (ODS) totiž není Zůnovou fanynkou a v čele ozbrojených sil si jej nepřála.
Generál se teď ale může ve velkém stylu vrátit. A to rovnou jako ministr obrany v pravděpodobné vládě Andreje Babiše (ANO).
A jak zjistil deník Aktuálně.cz, bude to Zůnův druhý pokus o návrat do resortu. Ten první přišel už na začátku letoška a vedl přes jihomoravskou vojenskou vysokou školu. „Generál Zůna vyhrál na počátku tohoto roku výběrové řízení na místo akademického pracovníka na Centru bezpečnostních a vojensko-strategických studií,“ potvrzuje Michal Šmiraus, mluvčí Univerzity obrany v Brně. „Na toto místo nastoupil,“ pokračuje jedním dechem.
Jenže velmi brzo se pak stalo něco, k čemu se dnes nechce nikdo příliš vyjadřovat. Jak si ověřil reportér deníku Aktuálně.cz, Zůna na univerzitě překvapivě skončil. A to ještě v rámci úvodní tříměsíční zkušební lhůty.
„Podrobnosti týkající se vzniku, změny nebo zániku pracovního vztahu jsou však záležitostí neveřejnou a záležitostí výlučně soukromou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,“ reaguje Šmiraus. A další informace už sdělit odmítl.
Jeden z vysoce postavených zaměstnanců univerzity přitom tvrdí, že se počítalo s tím, že se Jaromír Zůna zapojí do projektů výuky a rozvoje, ovšem rychle o místo přišel. Prý bez udání důvodu.
A byť Černochová v roce 2022 překazila cestu generála do čela české armády, teď odmítá, že by znala důvod, proč se mu nepodařilo prorazit ani na Univerzitě obrany.
„Personální otázky v rámci jednotlivých institucí, které spadají pod ministerstvo obrany, jsou plně v kompetenci jejich vedení a nerozhoduje o nich vedení resortu,“ tlumočil David Šíma, mluvčí Černochové.
Reportér deníku Aktuálně.cz několik dnů žádal o vyjádření i samotného Zůnu. Ve čtvrtek 27. listopadu slíbil, že čas na rozhovor bude mít v pátek, pak už ale na dotazy přestal reagovat. A tak ani neřekl, z jakého důvodu a v jaké situaci z Univerzity obrany odešel.
Faktem je, že pak začal pracovat jako seniorní poradce pro zbrojní skupinu MPI Group vlastněnou podnikatelem Michalem Smržem. Většinový podíl v jedné z jejích společností – muničce ZVI Vsetín – letos v létě koupil miliardář Michal Strnad.
Šel do KSČ, archivy mluví i o vojenské rozvědce
Jak deník Aktuálně.cz uvedl před několika dny, Jaromír Zůna už jako student vojenského gymnázia usiloval o vstup do normalizační KSČ. Z jeho přihlášky z prosince 1981 navíc vyplývá, že na vyškovské akademii Československé lidové armády působil jako zástupce velitele pro věci politické.
„V podstatě je to politruk, něco jako politický komisař, funkce vznikla podle sovětského modelu,“ popisuje Petr Blažek, historik a ředitel Muzea paměti XX. století. „V rámci vojenské jednotky měl na starosti politickou a stranickou práci. Klíčové je, že po roce 1989 byly tyto pozice okamžitě zrušeny,“ přibližuje Blažek.
Sám Zůna se k téhle kapitole svého profesního života odmítl vracet. „Dneska opravdu nemám čas. Neztrácejte čas a raději si nastudujte historii 7. výsadkového pluku z Holešova, rok 1968 a následnou normalizaci. Tedy věda, nikoliv spekulace,“ oznámil jen.
Zůna tím poukazuje na svého otce. Podle dostupných informací fungoval jako odborník na výpočetní techniku u holešovských výsadkářů, kteří se jako jediná vyzbrojená jednotka v srpnu 1968 odmítli podvolit sovětským okupantům a měli v úmyslu bojovat.
Letos v říjnu web Forum24.cz informoval, že v 80. letech měl Zůna podle dokumentů uložených v Archivu bezpečnostních složek zájem o službu ve vojenské rozvědce. Podle dostupných materiálů k tomu ale nakonec nedošlo.
Svazky StB jsme pálili minimálně dva týdny, tvrdí bývalý estébák (17. 10. 2018)
Bývalý příslušník StB Jaromír Ulč se rozpovídal o skartaci Svazků státní bezpečnosti po 17. listopadu 1989. | Video: Paměť národa
