OSN oznámila, že se jí stále nedaří dostat humanitární pomoc k lidem v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády ve středu večer překročila hranice enklávy stovka kamionů. V pondělí Izrael přerušil blokádu, kterou na toto území uvalil před jedenácti týdny. Distribuce pomoci ale vázne. Zároveň pokračuje izraelská vojenská operace, která má za cíl vypuzení Hamásu a osvobození zbylých rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je otevřený dočasnému příměří. Trvá ale na tom, že operace skončí, až židovský stát ovládne celou Gazu.
Před válkou patřila například dvanáctiletá Rahaf podle její matky k nejlepším ve třídě. Po šesti měsících bojů se její zdravotní stav začal rychle zhoršovat. Velmi brzy přišel hlad a bolesti v kostech. „Začaly jí otékat ruce, nohy i obličej. Začaly jí padat vlasy a celé tělo zesláblo. Vzala jsem ji do nemocnic v Gaze, ale nedokázali tam stanovit diagnózu,“ uvedla matka nemocné dívky Šorúk Ajádová.
Dívka se nakonec dostala do skupiny nemocných, kterou Mezinárodní zdravotnická organizace doporučila k hospitalizaci ve Spojených arabských emirátech, kam se dostali i s asistencí Izraelců. Výsledky vyšetření byly jednoznačné. „Byla těžce podvyživená, měla atrofované svaly. Navíc trpěla nedostatkem vitamínů, naprostou únavou, svalovou slabostí a obecně na tom byla špatně,“ vysvětlil pediatr z Abú Dhabí Taufík Hen.
Podobné příběhy dovedly mezinárodní organizace a řadu zemí k přesvědčení, že v Gaze bezprostředně hrozí hladomor. Jejich tlak přiměl Izrael, aby ukončil blokádu pásma, kam dorazily první desítky nákladních aut s pomocí – dlouhé hodiny ale zůstávaly pouze na překladišti. „Je to pouhá kapka v oceánu toho, co je opravdu potřeba vzhledem k masivnímu rozsahu humanitární operace,“ podotkl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.
Izrael oznámil, že do Gazy jen v úterý vypravil skoro sto kamionů s pomocí. Zároveň se podle tamní vlády snaží zajistit, aby zásoby nerozkrádali teroristé z hnutí Hamás a nezneužili je k dalšímu vyzbrojování. Tyto obavy měla i skupina lidí, která se pokusila konvoji do Gazy zabránit, než část z nich vojáci zadrželi.
„Jsme tu, abychom zablokovali pomoc, která míří rovnou do rukou Hamásu v Gaze, zatímco Hamás drží ve svých kobkách rukojmí,“ uvedl demonstrant Michael Raskas. Právě úsilí o vysvobození zbylých rukojmí, mezi kterými jich má být třiadvacet naživu, je jedním z deklarovaných cílů obnovené pozemní vojenské operace v Gaze.
Netanjahu: Všechna rukojmí dostaneme zpět
„Všechna je dostaneme zpět,“ řekl premiér ve středu v Jeruzalémě na první tiskové konferenci od loňského prosince. Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmí a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.
„Rozšíříme naši operaci, dobudeme další území a zničíme teroristickou infrastrukturu,“ avizoval také náčelník izraelského generálního štábu Eyal Zamir. Netanjahu rovněž řekl, že izraelská armáda tento měsíc při jednom z úderů v Pásmu Gazy pravděpodobně zabila vůdce Hamásu Muhammada Sinvára.
Ukončení bojů a urychlené doručení pomoci potřebným nicméně po Izraeli požaduje čím dál víc zemí. Francie, Kanada a Velká Británie v tomto smyslu vydaly společné prohlášení. Britové dokonce dočasně přerušili s Izraelem vyjednávání o vzájemné obchodní dohodě.
Mikulecký: Hamás využívá pomoc jako zbraň
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký v Horizontu ČT24 řekl, že Hamás sice využívá humanitární pomoc pro své řady, ale v první řadě ji zneužívá k tomu, aby vládl nad Palestinci, kteří jsou v Gaze a nepatří k Hamásu. „Ti by si uměli představit žít úplně ne v přátelských vztazích, ale určitě vedle Izraele v míru. To znamená, že Hamás tu humanitární pomoc, kterou obdrží ze světa, používá jako zbraň,“ poukázal. Je také skeptický k tomu, nakolik bude Izrael schopen dopravit humanitární pomoc ke každému jednotlivému Palestinci, který ji potřebuje.
„Nicméně v tuhle chvíli není na stole jiné řešení – buď dodávat humanitární pomoc Hamásu, který ji bude zneužívat pro své potřeby, bude ji prodávat, používat jako zbraň nebo pokusit se dopravit humanitární pomoc jinými prostředky,“ dodal s tím, že si umí představit, že na území Gazy, kterou má pod kontrolou izraelská armáda, nebude s distribucí problém. Velký otazník je ale to, jak se bude pomoc dostávat do dalších oblastí, kde není izraelská armáda fyzicky přítomna.
Z OSN i Velké Británie zní hlasy, že naopak Izrael používá hlad jako zbraň. Podle Mikuleckého jde ale o komentáře někoho, kdo v oblasti nežije a jehož občané nejsou uneseni a drženi jako rukojmí v Pásmu Gazy. „Je něco jiného komentovat situaci z luxusních kanceláří OSN nebo z pohodlí Velké Británie a něco jiného být v situaci Izraele, jehož občané jsou stále zadržováni v Pásmu Gazy a o kterých jako by nyní nikdo nemluvil,“ podotkl.
Bumbálek: Jednání zatím nevede k výsledku
Podle zástupce velvyslankyně České republiky v Izraeli Cyrila Bumbálka to vypadá, že jednání, která mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaně probíhají již od minulého týdne, zatím nevedou k žádnému výsledku. „Pozice Izraele se výrazně liší od toho, na co je ochoten přistoupit Hamás,“ uvedl v 90’ ČT24 a dodal, že rozpor je v tom, že Hamás chce záruky, že bude dlouhodobé příměří a na základě toho by pak propustil další nebo dokonce všechna rukojmí.
„Chce v zásadě záruky toho, že válka skončí a Izrael nebude pokračovat ve vojenské operaci. Izrael tvrdí, že je ochoten souhlasit s příměřím v délce několika týdnů, měsíců výměnou za propuštění rukojmí, ale poté, co ten čas vyprší, tak se chce vrátit k cílům války a chce dokončit práci, kterou v Pásmu Gazy začal,“ podotkl Bumbálek. Dodal, že v tuto chvíli se nezdá, že by se obě strany byly schopny domluvit a nezdá se ani, že by vnější tlak, ať už ze strany USA či jiných aktérů, dokázal obě strany přivést ke kompromisu a k dohodě.
Podle něj se nezdá, že by diplomatický tlak, který na Izrael nyní míří z různých zemí a například i z Evropské unie, znamenal mnoho. „Izrael samozřejmě vnímá ten tlak. Je členem mezinárodního společenství. (…) Nechce se dostat do situace, kdy by se ocitl v hluboké izolaci, ale toho se, myslím, ani v tuto chvíli neobává,“ poukázal s tím, že Izraelci počítají s tím, že ostatní státy světa mají různé postoje k dané situaci a musí s tím pracovat.
