V Kremlu podle agentur začala v úterý v podvečer schůzka ruského vůdce Putina s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Jednají o ukončení ruské války na Ukrajině. Před samotným jednáním Putin prohlásil, že evropské země předkládají návrhy řešení rusko-ukrajinské války, které jsou pro Moskvu nepřijatelné.
Šéf Kremlu, na jehož příkaz Rusko vede už čtvrtým rokem útočnou válku proti sousední zemi, zároveň prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku zahájila Evropa, jeho země je prý připravena bojovat.
Dále tvrdil, že Rusko v případě Ukrajiny postupuje „chirurgickým způsobem“. „Pokud s námi Evropa náhle zahájí válku, myslím, že to bude rychlé. Není to Ukrajina. V případě Ukrajiny jednáme chirurgicky, přesně. Není to válka v přímém, moderním smyslu slova,“ prohlásil šéf Kremlu. Podle TASS také řekl, že pokud by Evropa napadla Rusko, mohla by nastat situace, kdy by Moskva „neměla s kým vyjednávat“. Slova o chirurgickém postupu Moskvy jsou v přímém rozporu se zprávami z napadené země, kde se denně stávají terči útoků invazních sil civilní či infrastrukturní objekty – včetně škol či nemocnic.
Putin činí prohlášení, která demonstrují, že neplánuje válku ukončit, reagoval na poslední výroky vládce Kremlu šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
Putin mluvil s novináři krátce před tím, než v Kremlu zahájil jednání s Witkoffem, který ho má dle ruských agentur informovat o amerických návrzích ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině, které zástupci USA už projednali s ukrajinskými představiteli.
Putina na setkání podle fotografií ruských médií doprovází jeho poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a zvláštní ruský vyslanec pro mezinárodní ekonomické otázky a jeden z předních vyjednávačů pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že rozhovory budou trvat tak dlouho, jak bude třeba.
Spojené státy nejprve po konzultacích s ruskými činiteli zveřejnily minulý měsíc plán ukončení bojů, který počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Následně o úpravách dokumentu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí. Po těchto rozhovorech podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných změn. V neděli pak o něm dále jednali na Floridě Ukrajinci s Američany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že návrh mírové dohody ze Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě „dále vylepšen“.
Putin v úterý evropské země obvinil ze snahy celý mírový proces zablokovat. Evropané předkládají požadavky, které jsou pro Rusko absolutně nepřijatelné, prohlásil šéf Kremlu. „Nemají žádnou mírovou agendu, jsou na straně války,“ tvrdil Putin, který dále mimo jiné obvinil evropské představitele z toho, že podle něj brání Trumpovi v dosažení míru. Ukrajina ruské vojenské agresi čelí i s pomocí řady evropských zemí, které jí poskytují mimo jiné vojenské vybavení. Ukrajinci ovšem disponují i americkými zbraněmi.
Zelenskyj navštívil Irsko
Nyní je více než kdy jindy šance ukončit válku, uvedl při úterní návštěvě Irska Zelenskyj. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Na svou první návštěvu Irska zavítal ukrajinský státník ve stejný den, kdy americká delegace jedná v Rusku s Putinem. Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP uvedl, že očekává zprávy od zástupců Spojených států ihned po skončení jednání.
„Musíme válku zastavit tak, aby se Rusko za rok nevrátilo se třetí invazí,“ apeloval Zelenskyj po setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle ukrajinského prezidenta jsou v současných mírových rozhovorech nejdůležitější otázky území, bezpečnostních záruk a ruských aktiv. Na adresu Irska uvedl, že je to sice neutrální země, ale není lhostejná vůči Ukrajině.
Martin po jednání přislíbil Kyjevu pokračování irské pomoci, a to i při prezidentství Rady EU, které ostrovní stát převezme v druhé polovině roku 2026. Irská televize RTÉ informovala, že Martin představil plán na poskytnutí dalších 125 milionů eur (přibližně tří miliard korun) na nesmrtící vojenskou pomoc Ukrajině. Hodnota irské pomoci pro napadenou zemi se tak v letošním roce zvýší na 200 milionů eur (přibližně pět miliard korun).
