Představitel silných mužů a jemných hnutí jejích duší a osobnost, která dokázala zaujmout i beze slov. Tak vzpomínají lidé z umělecké branže na herce Aloise Švehlíka, který zemřel v úterý ve věku 85 let.
„Skutečná herecká práce je bytostné umělecké tvoření, je to velká umělecká disciplína a ti největší mistři to potvrzují svým životem i svou tvorbou a pan Švehlík mezi tyto mistry mistrů patřil. Byl to neuvěřitelně široce rozkročený herec, který byl skvělý před rozhlasovým nebo dabingovým mikrofonem. Neméně dobrý byl před filmovou nebo televizní kamerou, ale přitom také skvělý na jevišti Národního divadla,“ ocenil Švehlíkovu uměleckou všestrannost prezident Herecké asociace Ondřej Kepka.
Podotkl, že pro něj osobně zůstane jedinečným zážitek z divadelní inscenace Smrt obchodního cestujícího v Národním divadle, kde Švehlík hrál titulního hrdinu Willyho Lomana. „Máte pocit, že se nedíváte na divadlo nebo na umělecký výkon, ale že se díváte na život, na něco, co opravdu existuje,“ říká Kepka.
Generální ředitel Národního divadla, kde Alois Švehlík působil v činohře přes pětatřicet let, Jan Burian vyzdvihuje, že ke „skvělému herci“ se Švehlík vypracoval od nejmenších oblastních divadel. „Svou mužnou postavou a charakteristickým hlasem byl schopný vyjadřovat i velmi jemná hnutí duše,“ říká Burian.
Se Švehlíkem byli také pedagogičtí kolegové z DAMU. „Dalo se s ním mluvit na rovinu, nefilozofoval planě. Byl vyrovnaný sám se sebou,“ prozradil Burian.
K posledním rolím, které daly Aloisi Švehlíkovi příležitost objevit se před kamerou, patří ta v komediálním snímku Mimořádná událost, který se prakticky celý odehrává ve vlaku. „Textu neměl příliš, ale jeho postava byla pro mě zásadní,“ připomíná režisér a scenárista Jiří Havelka, podle něhož bylo natáčení dobré i díky hercově přímému přístupu a respektování společné práce.
S Aloisem Švehlíkem se potkal ale nejprve při zkoušení inscenace Plukovník Švec v Národním divadle. „Spřátelili jsme se rychle díky Lojzově otevřenosti a srdečnosti,“ vzpomíná Havelka. „Byl to pudový herec, ale s neuvěřitelně velkým osobnostním vkladem toho, co vyzařoval i mimo jeviště,“ dodal ke Švehlíkově herecké osobnosti.
„Byl to fenomenální herec, byl to chytrý a rovný chlap, i když ve své podstatě velmi svérázný. Nedalo se mu moc šlápnout na kuří oko, uměl velmi rychle reagovat,“ říká Jiří Štěpnička, který v Národním divadle s Aloisem Švehlíkem sdílel šatnu, byli i letitými kamarády. Z první české divadelní scény dokázal Švehlík před několika lety odejít, když cítil, že na herecké výkony ztrácí sílu, podotkl Štěpnička.
Herec Viktor Preiss se seznámil se Švehlíkem při jeho divadelních začátcích v Praze. Oba byli členy Městských divadel pražských. „V nich jsme spolu s Borisem Rösnerem, Františkem Němcem, Petrem Kostkou vytvořili pod panem Václavem Postráneckým takovou skupinu. Bylo to jedno z mých nejlepších období, než se to celé rozpadlo. Oni i s Aloisem Švehlíkem odešli do Národního divadla a já šel do Vinohradského, rozdělili jsme se. Ale měl jsem ho velmi rád,“ uvedl Preiss.
Jako výjimečného herce s charismatickým hlasem popsal Švehlíka ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Jeho talent obohatil české divadlo, film i televizi,“ napsal politik na síti X. Zesnulý umělec byl podle něj osobností, která dokázala zaujmout i beze slov. „Zůstane po něm nesmazatelná stopa,“ dodal Baxa.
Česká televize Aloise Švehlíka připomene dokumentem z cyklu Neobyčejné životy (2. dubna od 21:10 na ČT1) a filmem Na střeše (2. dubna od 22:05 na ČT1).
