Pokud mezi ně patříte, pak vězte, že lidé z vašeho okolí mají tendenci mít vás rádi mnohem víc, než si myslíte. Tvrdí to mimo jiné tým psychologů, který strávil téměř deset let zkoumáním, jak se lidé trefují v odhadu, zda v ostatních zanechali dobrý, nebo špatný dojem.
Vědci provedli sérii studií ve Velké Británii a v USA, během nichž účastníci hovořili s lidmi, které nikdy předtím nepotkali. Po skončení rozhovorů byli požádáni, aby ohodnotili, jak moc se jim jejich partner líbil a jak moc si myslí, že se oni sami líbili svému partnerovi.
„Znovu a znovu jsme zjišťovali, že lidé odcházeli z konverzací s negativním pocitem ohledně dojmu, jaký udělali,“ napsali autoři. „To znamená, že lidé systematicky podceňují, jak moc je jejich konverzační partneři přijímají a jak si užívají jejich společnost. Jde o iluzi, kterou nazýváme liking gap.“
Mylné vnímání se neomezuje pouze na lidi, které jsme právě potkali. „Rozdíl v sympatiích může pronikat do různých vztahů, včetně interakcí s kolegy, a přetrvávat dlouho po prvotních rozhovorech,“ uvádějí autoři práce. Jedna studie zjistila existenci tohoto jevu mezi kolegy, kteří spolu pracovali šest měsíců.
To samozřejmě může mít i negativní důsledky pro firmu, která takové jedince zaměstnává. Jsou méně ochotni poprosit kolegy o pomoc, spolupracovat na projektech a žádat nebo nabízet upřímnou zpětnou vazbu.
Proč tedy často věříme tomu nejhoršímu, když odhadujeme, jak nás ostatní vidí? Podle autorů je lidskou přirozeností o sobě smýšlet negativně. Ve studiích psychologové požádali účastníky, aby po skončení rozhovorů sepsali své myšlenky o sobě a svých partnerech. „Jak jsme předpokládali, lidé měli o sobě mnohem negativnější mínění než o svém partnerovi v konverzaci,“ vysvětlují v Harvard Business Review.
„Lidé přemítali o věcech, které podle nich během konverzace nezvládli, a to jim bránilo vidět, jak moc je druhá osoba ve skutečnosti měla ráda.“ Jak studie ukazuje, člověk se při posuzování sebe sama zaměří na přeřeknutí, nejistotu či zdánlivě trapné momenty ticha, kdežto jejich protějšky tyto aspekty buď ignorují, nebo je hodnotí benevolentně.
S tím souvisí i takzvaný spotlight effect, což je tendence přeceňovat, jak moc si ostatní všímají našich nedostatků. Výzkumy Thomase Giloviche a Kennetha Savitského ukazují, že lidé mají pocit, jako by byli neustále „pod drobnohledem“. Jenže je to jinak – ostatní ve skutečnosti věnují většinu pozornosti sami sobě. To vede k mylnému dojmu, že nás druzí hodnotí přísněji, než jaká je realita.
Často si také myslíme, že jsme na ostatní udělali špatný dojem, protože lidská mysl má silnou tendenci přeceňovat negativní sociální signály a podceňovat ty pozitivní. Studie ukazují, že lidé si lépe pamatují chladné reakce, neutrální výrazy nebo drobné rozpaky než úsměvy, souhlas či zájem. Což opět zkresluje obraz toho, jak nás ostatní vnímají.
Špatně odhadujeme nejen to, jaký dojem jsme v ostatních zanechali, ale také to, jak budou reagovat na naše návrhy. Jiné výzkumy například ukazují, že lidé neustále podceňují, jak šťastní se druzí budou cítit, když jim prokážeme náhodný akt laskavosti, pochválíme je nebo jim pošleme zprávu jen proto, abychom se s nimi spojili.
Někomu se to může zdát jako nepodstatné – koho zajímá, jestli lidé oceňují naše komplimenty víc, než si myslíme? Odborníci však tvrdí, že tyto mylné představy o ostatních mohou být velkou překážkou při navazování vztahů. Pokud si myslíme, že někdo neocení kompliment, pak mu ho nedáme. Pokud se domníváme, že přítel nebude rád, když se mu ozveme, pak se mu neozveme.
Podle Gillian Sandstromové, docentky psychologie na Univerzitě v Sussexu, se pak náš mylný předpoklad stává sebenaplňujícím se proroctvím. Pokud si nemyslíte, že vám někdo pomůže, budete se podle toho chovat. Budete dávat najevo, že od něj laskavost neočekáváte, a pak vám opravdu nepomůže.
Podceňování toho, jak moc nás druzí mají rádi, má i další reálné důsledky. Studie ukazují, že když si lidé uvědomí, že jsou ostatními vnímáni spíš pozitivně, vykazují nižší sociální úzkost, vyšší sebedůvěru a lepší mezilidské vztahy.
Autor je šéfredaktorem týdeníku Ekonom.
