
Komerční prezentace Aktual.: 3.07.2025 18:47
Praha – Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát to schválil v novele školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Novela počítá se slučováním malých škol. Má rovněž zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků kritizovaly kromě opozice také školské odbory a samosprávy. Obávají se, že navýšené příjmy z daní jim nebudou stačit.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě základních a středních škol. Podle něj je situace dlouhodobě neúnosná mimo jiné s ohledem na velký počet škol s malým počtem žáků. Novela kvůli tomu počítá také se slučováním škol s méně než 180 žáky do roku 2029.
Krajům a obcí by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze. Opozičnímu hnutí ANO se nepovedlo prosadit zrušení převodu financování nebo alespoň zvýšení podílu na výnosu z daní o 1,5 miliardy pro kraje a poměrnou částkou i pro obce.
Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách nebo na zachování škol v příhraničních oblastech.
Novela má přinést také například ukotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude školám pomáhat například s řešením šikany. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách bude podle normy zajištěno ze státního rozpočtu. Změnu podporovaly tři desítky organizací, které se věnují vzdělávání. Poukazovaly na to, že potřeba odborné podpory ve školách roste.
Novela má zavést i například systémovou podporu provázejících učitelů. Jedná se o zkušené učitele, kteří provázejí studenty učitelství na praxích ve školách. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Norma má zavést takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách, či umožnit školám kombinovat za určitých podmínek prezenční a distanční vzdělávání.
Novela obsahuje rovněž změny v přihlašování k přijímacím zkouškám na střední školy, například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy. Zavést by novela měla mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.
Kraje vyzvaly Pavla, aby zvážil veto novely měnící financování nepedagogů
Převod financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje může podle Asociace krajů ČR vážně destabilizovat chod škol v regionech. V dnešním prohlášení proto vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby zvážil veto novely školského zákona. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků opakovaně kritizovaly kromě opozice také školské odbory a další organizace. Obávají se, že navýšené příjmy z daní nebudou samosprávám na financování stačit.
„Asociace krajů České republiky (AKČR) dlouhodobě upozorňuje na zásadní rizika a negativní dopady plánované změny financování nepedagogických pracovníků ve školství, kterou připravilo ministerstvo školství prostřednictvím novely školského zákona. Změnu financování nepedagogických pracovníků ze státní úrovně na obce a kraje, která vznikla na poslední chvíli, považuje AKČR za nesystémový krok, jenž může vážně destabilizovat chod škol a školských zařízení v regionech,“ uvedla asociace.
Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANP) tvrdí, že stát se touto novelou fakticky zbavuje odpovědnosti za financování škol. „Zkušenosti s obdobnými zásahy do rozpočtů obcí a krajů, bez předchozí dohody a odpovídající kompenzace, byly opakovaně negativní. Tento návrh ohrožuje zejména platy a jistotu pracovníků, bez nichž školy nemohou fungovat,“ dodal.
Zástupci krajů připomněli, že i prezident Pavel při únorovém jednání s hejtmany řekl, že změna financování nepedagogických pracovníků není dobře připravená, a přirovnal ji k digitalizaci stavebního řízení, která skončila fiaskem. „Apelujeme na pana prezidenta, aby zvážil nepodepsání těchto změn. Financování nepedagogů považujeme za krok špatným směrem,“ zdůraznil Holiš.
Asociace krajů je podle něj připravena hledat řešení, která zajistí stabilitu financování a jasná pravidla odpovědnosti mezi státem a územními samosprávami.