Aktual.: 28.05.2025 14:07
Praha – Financování nepedagogických pracovníků zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Prosadila to dnes ve Sněmovně vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD nebo školských odborů. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků schválili poslanci v rámci novely školského zákona, kterou nyní posoudí Senát. Novela, která počítá se slučováním malých škol, má rovněž zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu financování mezd nepedgogů slibuje větší efektivitu ve správě škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Plánovaná částka je podle kritiků nedostatečná a kraje a obce budou na mzdy nepedagogů doplácet. Poslanci ANO a SPD neuspěli se snahou schvalování novely oddálit zopakováním druhého kola jejího projednávání, v němž by mohli navrhovat další úpravy. Nový systém financování mezd nepedagogů vláda původně navrhla zavést od letošního září. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, převod o čtyři měsíce koalice odložila. Ministerstvo školství kvůli tomu pošle školám deset miliard korun na období do konce letošního roku. Podle školských odborů by bylo třeba o 1,5 miliardy korun více.
Nový systém financování má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách.
Slučování škol s méně než 180 žáky podle stínové ministryně školství ANO Jany Berkovcové povede ke spojování mateřských škol navzájem, nebo se základními školami, ale bez naplnění záměru uspořit provozní náklady.
Novela má přinést také například ukotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude školám pomáhat například s řešením šikany. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách bude podle normy zajištěno ze státního rozpočtu. Změnu podporovaly ve výzvě poslancům tři desítky organizací, které se věnují vzdělávání. Poukazovaly na to, že potřeba odborné podpory ve školách roste.
Novela má zavést i například systémovou podporu provázejících učitelů. Jedná se o zkušené učitele, kteří provázejí studenty učitelství na praxích ve školách. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Norma má zavést takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách, či umožnit školám kombinovat za určitých podmínek prezenční a distanční vzdělávání.
Sněmovna v novele schválila rovněž změny v přijímacím řízení na střední školy, například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy. Zavést by novela měla mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.
Po červencové rekapitulaci rozpočtu bude chtít Bek do své kapitoly 4 miliardy Kč
Do školství bude letos potřeba kvůli financování nepedagogických pracovníků převést ještě čtyři miliardy korun, očekává ministr Bek. Peníze přijdou po červencové inventuře rozpočtu, platy nepedagogů v září až prosinci pak nebudou na úkor takzvaných provázajících učitelů či soukromých škol. Bek to uvedl na tiskové konferenci ve Sněmovně po schválení školské novely poslanci.
Peníze na placení nepedagogů v období od letošního září do prosince mají dostat školy podle ministerstva školství ve standardních termínech, tedy na přelomu září a října a na přelomu listopadu a prosince. Peníze jsou poskytované zpravidla na dva měsíce. Bek řekl, že na jednotlivé školy finance rozepíše v příštích dnech.
Na financování nepedagogů ve školách v období od září do konce roku 2025, tedy před převodem financování školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků na obce a kraje, pošle ministerstvo školství zhruba deset miliard korun. Využije k tomu 4,2 miliardy korun z Všeobecné pokladní správy i vlastní rozpisovou rezervu regionálního školství, ve které je zhruba šest miliard korun. V této rezervě jsou peníze, se kterými resort počítal na další výdaje spojené se soukromými školami či doprovázejícími učiteli. Ty chce Bek získat po rekapitulaci plnění státního rozpočtu po polovině roku.
„Školy a školská zařízení obdrží prostředky ve standardních termínech, kdy jsou prostředky poskytovány zpravidla na dva měsíce. Navýšené peněžní prostředky tak školy a školská zařízení reálně obdrží na přelomu září a října a na přelomu listopadu a prosince,“ sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva Veronika Lucká Loosová.
Podle principů rozpočtu přímých výdajů regionálního školství má být rozpisová rezerva v roce 2025 využita na ověřování toho, jak funguje zavedení provázejících učitelů a zajištění pedagogických praxí, na dofinancování dotací soukromému a církevnímu školství či k financování nenadálých výdajů v regionálním školství.
Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků schválili poslanci dnes v novele školského zákona, kterou nyní posoudí Senát. Novela by kromě kritizované reformy financování nepedagogů měla zavést například možnosti větší podpory škol, které vzdělávají třeba více dětí ze sociálně slabších rodin, nebo pravidla financování školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách. Ukotvit má i pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka.
Bek si od převodu placení nepedagogů slibuje větší efektivitu ve správě škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají platit také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
