![](https://i3.wp.com/cdn.xsd.cz/original/31e649770b213eb2ac5be51d55eb15a8.jpg?w=1200&resize=1200,0&ssl=1)
„Evropská unie s námi zachází velmi neférově, velmi špatně,“ řekl nedávno Trump na adresu Evropy a slibuje tvrdá cla. Ačkoliv jeho výhrůžky budí strach, obchodní spory mezi Evropou a USA nejsou nic nového. Na mezinárodní scéně jsou EU a USA v permanentním právním střetu. V rámci Světové obchodní organizace (WTO) na sebe tito dva přátelé žalují nejvíce kvůli neférovým obchodním praktikám.
„Banánové války“, hovězí s růstovými hormony a letadla. I to jsou letité střety mezi Evropou a Spojenými státy v rámci WTO. Není to jenom Trump. Pokud se podíváme na spory u WTO, Evropská unie a Spojené státy jsou od doby založení této organizace roku 1995 v neustálém střetu. Žádná ze stran nemá vůči sobě tolik žalob jako USA a EU, dokonce ani Čína a USA.
Světová obchodní organizace byla založena právě s tím úmyslem, aby zabraňovala neférovým obchodním praktikám, odstraňovala obchodní bariéry a podporovala volný obchod. Pokud má jedna ze stran pocit, že druhá země vůči ní porušuje mezinárodní obchodní pravidla, může podat žalobu. EU a USA tento nástroj využívají neustále, začaly dávno předtím, než Trump nastoupil do svého prvního úřadu v roce 2017. Trump tvrdí, že se zbytek světa včetně EU nechová k Americe férově. Nicméně samotné Spojené státy jsou kvůli neférovým obchodním praktikám nejvíce žalovanou zemí. Na krku mají více než 150 případů.
O co se Američané a Evropané nejvíce hádají? V minulosti to bylo např. o hovězí produkované pomocí růstových hormonů a oba spojenci sváděli i tzv. „banánovou válku“. Spor o zákaz dovozu hormonálně ošetřeného hovězího masa se táhl dvacet let. V roce 1989 zakázalo tehdejší Evropské hospodářské společenství dovoz masa, které obsahovalo umělé růstové hormony. USA na to odpověděly cly na určité zboží a podaly stížnost k WTO. Ke smíru došlo v roce 2009, kdy EU otevřela kvótu na dovoz 45 000 tun vysoce kvalitního hovězího masa bez obsahu hormonů ročně a USA na oplátku pozastavily sankce uvalené na evropské produkty.
Stejně tak u „banánové války“ v devadesátých letech, kdy Evropská unie zvýhodňovala dovoz banánů z některých afrických, karibských a tichomořských zemí (vesměs bývalých kolonií evropských států) na úkor producentů ze zemí Latinské Ameriky a amerických společností jako Chiquita. WTO označila tyto kroky za neférové a umožnila Americe uvalit protiopatření. Nakonec obě strany spor v roce 2012 urovnaly.
Lítý boj se vedl od roku 2004 také u dotací pro společnosti Boeing a Airbus – giganty vyrábějící dopravní letadla. USA a EU se vzájemně obviňovaly z neférových subvencí, až nakonec WTO přiznalo, že pravidla porušili jak Američané, tak Evropané. Spor se podařilo urovnat až po sedmnácti letech – v roce 2021. Součástí smíru byla i dohoda o odstranění cla na zboží v hodnotě 11,5 miliardy dolarů, včetně cel na vína, sýry a traktory.
Přes všechny spory jsou Spojené státy a Evropská unie největšími obchodními partnery na světě s celkovým obchodem přesahující bilion dolarů ročně. Vzájemná cla na zboží jsou v průměru minimální – 3,95 % na produkty z USA a 3,5 % na produkty z EU. U jednotlivých komodit se však výrazně liší. A to právě vadí Trumpovi, který EU viní z neférových jednání. Např. unijní cla na americká auta jsou na sazbě 10 %, zatímco na auta z EU má Amerika nastavena cla pouze na 2,5 %.
Trumpa navíc dráždí rostoucí obchodní deficit ve prospěch EU. V roce 2023 tvořil obchodní deficit 160 miliard dolarů (EU dováží do USA daleko více než USA do EU).