Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla balík podpořit.
CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze únorové předčasné parlamentní volby vyhrála a k jednání o sestavení koaliční vlády přizvala sociální demokraty. V sondážních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země.
Obranné výdaje by pod ní spadaly jen do procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy zhruba do 44 miliard eur (1,1 bilionu korun). Vše nad tuto hranici by bylo možné financovat z půjček. Strany se shodly také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), z nějž by se platily opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol.
Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebují ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinu, kterou nemají. Ucházejí se proto o podporu strany Zelených, s níž chtějí schválit obě opatření ještě ve starém složení parlamentu.
Vlastní plán Zelených
Zelení ale už v pondělí uvedli, že změny nepodpoří, a ve čtvrtek po několika kolech jednání s Merzem a předsedou SPD Larsem Klingbeilem sdělili, že se jejich názor nezměnil. Spolkovému sněmu předložili vlastní návrh, který mimo jiné klade větší důraz na investice do boje proti klimatickým změnám.
Merz ve čtvrteční debatě prohlásil, že bere ochranu klimatu vážně, a Zeleným nabídl, že z 500miliardového investičního balíku až desetinu vyčlení právě na klima. „To je velmi konkrétní nabídka,“ podotkl. Zdůraznil také, že obranyschopnost země je třeba zlepšit rychle. „Slovo odstrašení musí nyní nabrat rychle a důvěryhodně vojenské podoby. Každé další zpoždění je nezodpovědné,“ dodal.
Předsedkyně frakce strany Zelených Katharina Drögeová označila dosavadní nabídky na změny navrženého finančního balíku za nedostatečné. Jednání s konzervativci a sociálními demokraty budou nicméně podle Zelených pokračovat. Druhá mimořádná schůze, na které by se mělo o balíku hlasovat, je naplánována na příští úterý.
Do té doby je čas na dohodu. Schválit by ovšem balík musela ještě i druhá komora německého parlamentu, Spolková rada. Ani v ní není podpora dvoutřetinové většiny jistá.
V novém Spolkovém sněmu, který se poprvé sejde 25. března, budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel.
Stížnost na mimořádné schůze
Proti konání mimořádných schůzí podaly AfD, Levice a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) stížnost k ústavnímu soudu. Do začátku čtvrteční schůze soudci nerozhodli. Podle stěžovatelů je schvalování tak zásadních opatření ve starém složení parlamentu neústavní a prohlubuje nedůvěru obyvatel k politice.
Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu. Němečtí ústavní právníci se shodují, že podobný postup je možný, podle některých ale odporuje duchu ústavy, protože ignoruje nově rozdané karty po volbách.
Podle předáka CDU/CSU Merze je třeba zvýšit obranyschopnost Německa kvůli agresivnímu Rusku na východě a slábnoucímu spojenectví se Spojenými státy na západě. Půlbilionový investiční balík, kterým Merz vyšel vstříc možnému koaličnímu partnerovi SPD, by mohl podle řady ekonomů nastartovat stagnující hospodářství země. Německo loni druhý rok po sobě zaznamenalo pokles HDP.
Podle agentury DPA není jisté, zda by v případě ztroskotání snahy o schválení finančního balíku bylo nadále možné sestavit vládu CDU/CSU a SPD. Přinejmenším by se muselo o řadě věcí začít znovu jednat. Po únorových volbách je spolupráce konzervativců a sociálních demokratů jedinou reálnou možností vzniku většinové koalice v Německu.
