Aktual.: 18.09.2025 15:29
Berlín – Německý Spolkový sněm dnes schválil rozpočet na letošní rok. Osm a půl měsíce fungovala země v rozpočtovém provizoriu kvůli listopadovému pádu vlády kancléře Olafa Scholze a letošním předčasným parlamentním volbám. Schválený rozpočet počítá s výdaji 502,5 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Téměř 82 miliard eur v něm bude financováno z půjček – to je dvakrát více než v loňském roce. Další peníze si vláda vypůjčí přes zvláštní fondy na obranu a infrastrukturu. O rozpočtu na příští rok by se mělo hlasovat do konce roku.
Rozpočet na letošní rok se loni nepodařilo schválit kvůli pádu vlády kancléře Scholze. V únoru se pak konaly předčasné parlamentní volby. Nová vláda kancléře Friedricha Merze, kterou tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), vznikla v květnu. Na konci června jí ministr financí Lars Klingbeil předložil návrh rozpočtu na letošní rok, který dnes poslanci schválili poměrem 324 hlasů pro ku 269 proti.
Návrh podpořili poslanci vládních stran CDU/CSU a SPD. Opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), Zelení a Levice hlasovaly proti. Ministr financí Klingbeil tento týden k rozpočtu řekl, že vláda klade největší důraz na to, „aby se do země vrátil hospodářský růst“. Německo nezaznamenalo růst hrubého domácího produktu (HDP) dva roky v řadě. AfD, kterou v květnu civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu, kritizuje vysoké zadlužování země. Podle postkomunistické Levice vláda dělá, jakoby „byli ti nejchudší největším problémem pro tento rozpočet“.
Kromě 82 miliard eur financovaných z půjček přímo v rozpočtu přibude ze zvláštních fondů dalších více než 61 miliard eur. Do fondů si Německo peníze rovněž vypůjčí na mezinárodních trzích. Strany současné německé vlády se ještě před vznikem kabinetu dohodly na reformě takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Strany se dříve dohodly také na vzniku zvláštního fondu pro investice do infrastruktury, v němž bude 500 miliard eur (zhruba 12,1 bilionu Kč) a který bude financován po dvanáct let z půjček. Už v březnu poslanci ještě ve starém složení Spolkového sněmu dvoutřetinovou většinou změnili ústavu, aby vznik obou fondů umožnili. Dnes poslanci schválili příslušný prováděcí zákon k infrastrukturnímu fondu. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Na konci července schválila vláda návrh rozpočtu i na příští rok, o kterém by se mělo začít na plénu Spolkového sněmu debatovat příští týden. Schválit by ho poslanci měli do konce roku.
