Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, potvrdil příští kancléř Friedrich Merz. Podle něj Německo dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se bude moci na Německo spolehnout, dodal budoucí kancléř.
Merzovi konzervativci vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty končícího kancléře Olafa Scholze, kteří skončili ve volbách na třetím místě. Koaliční jednání začala v polovině března. Společně mají ve Spolkovém sněmu 328 poslanců z 630.
Podle německých médií bude mít Křesťanskodemokratická unie (CDU) ve vládě sedm křesel, bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) tři a SPD pět.
Podpora Ukrajiny a spolupráce s USA
Strany se dohodly mimo jiné na další podpoře Ukrajiny, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, na další spolupráci se Spojenými státy, ale také na zpřísnění migrační politiky a podpoře německého hospodářství.
K posledním sporným tématům patřily daně. Zatímco SPD chtěla jejich nárůst pro lidi s nejvyššími příjmy, konzervativci byli proti a chtěli naopak zrušit takzvanou solidární daň. Bulvární list Bild nicméně napsal, že spor se podařilo vyřešit.
List také uvedl, že už jsou rozdělena i důležitá ministerstva: sociální demokracie by měla dostat resorty financí, spravedlnosti a obrany. Mohlo by to znamenat, že ve funkci zůstane v Německu oblíbený ministr obrany Boris Pistorius. CDU/CSU bude mít podle Bildu v gesci ministerstvo vnitra, čímž bude mít větší vliv na migrační politiku, a také resort zahraničí. Konzervativec byl šéfem diplomacie naposledy v letech 1961 až 1966.
Už v úvodních sondážních rozhovorech se konzervativci a sociální demokraté dohodli mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu.
Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), který má být financován z půjček. Obě opatření se podařilo stranám budoucí vlády prosadit v březnu v obou komorách parlamentu: voleném Spolkovém sněmu i Spolkové radě, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí.
Těsně po volbách Merz avizoval, že chce mít vládu sestavenou do Velikonoc. Sociální demokraté ovšem chtějí nechat o vstupu do kabinetu hlasovat členskou základnu, což zabere deset dní. Schválit musí koaliční dohodu předsednictvo CSU, CDU chce nechat hlasovat malý stranický sjezd. Je tak pravděpodobné, že se Merz kancléřem nestane do Velikonoc, ale až na začátku května. Podle agentury DPA by mohl Spolkový sněm předáka CDU/CSU do čela německé vlády zvolit 7. května.
Průzkumu veřejného mínění poprvé dominovala AfD
V případě koaliční vlády CDU/CSU a SPD se v nynějším Spolkovém sněmu stane nejsilnější opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD). Ta se nyní v průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos poprvé stala nejsilnější politickou stranou v zemi. Podle sondáže by ve volbách získala 25 procent hlasů. Unie CDU/CSU o procento méně.
Agentura Ipsos aktuální sondáž provedla mezi 4. a 5. dubnem na vzorku tisíce lidí. Řádný termín voleb v Německu je až v roce 2029.
Podpora AfD v průzkumech v posledních dnech rostla, v sondáži zveřejněné v sobotu agenturou INSA poprvé dosáhla stejného výsledku jako CDU/CSU. Obě uskupení měla 24 procent.
AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, ostatní parlamentní strany s ní odmítají spolupracovat. Na celoněmecké úrovni je strana kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky.
Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.