„Postupný růst české mzdové hladiny k té německé probíhá dlouhodobě. V pozadí je především spontánní tlak napjatého trhu práce. Ten polevuje jen velmi zvolna, takže pokračující mzdové přibližování se dá čekat i v dalších letech, byť jistě zdaleka ne rychlostí naznačenou premiérem,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a Fialova poradkyně Helena Horská mluví o teoretickém „výrazném zúžení mzdové mezery“. Dohnat Německo během pěti let je podle ní spíše nepravděpodobný scénář. „Já bych to v prognóze neměla. Vyžadovalo by to výrazné zvýšení jak kurzu koruny, tak i mezd, což nicméně v prognóze nemáme,“ dodává členka Národní ekonomické rady vlády.
Podle Miroslava Nováka, analytika společnosti Akcenta, je možnost dohnat Německo ne otázka příštího volebního období, ale několika desetiletí. „Produktivita práce v Česku by musela růst rychleji než ta německá. Při vyšší produktivitě práce bude zároveň posilovat koruna vůči euru. Teoreticky je to jednoduché – snažit se o ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Prakticky to provést je o poznání složitější a je to běh na dlouhou trať,“ vysvětluje Novák.
Středoevropské země vsadily podle Nováka v posledních 30 letech na růstový model relativně levné pracovní síly s těžištěm ve zpracovatelském průmyslu a silnou orientaci na export do Německa. „Tento model se pomalu vyčerpává. Pokud se chceme k Německu dále hospodářsky přibližovat, je nutné přejít na model s vyšší přidanou hodnotou,“ dodává Novák.
Podle Skořepy by mohlo proces přiblížení se německým výplatním páskám urychlit posílení role odborů, o které ale Češi podle všeho nijak zvlášť nestojí. Vláda by mohla také zvýšit minimální mzdu, ale to je pouze nepřímý nástroj. „Jistý přínos by mělo i geografické rozpohybování české pracovní síly, pokud by se povedlo oslabit vazbu Čechů k místu, kde bydlí, a pokud by se povedlo urychlit stavební řízení,“ domnívá se.
Celý proces je spíše dlouhodobý. Podle Skořepy i Horské spočívá problém mimo jiné i v malé konkurenceschopnosti českého průmyslu vedle toho německého.
„K nějakému růstu je primárně potřeba reforma školství středních a vysokých škol, investice do vědy a výzkumu. Dále změna daňového mixu, aby podporoval investice a rozvoj chudších regionů, ne jako dnes, kdy je spíše zatěžuje,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop, který zasedá v Národní ekonomické radě vlády.
Snaha přiblížit se Západu je v Česku už v podstatě od sametové revoluce. Podobně sliboval německé mzdy i Václav Klaus v roce 1996. Tvrdil, že pokud bude vládnout i dál, bude na konci dalšího volebního období průměrná mzda dvojnásobná, tedy že za pět let poskočí z 8400 korun na 20 tisíc. Realita byla zhruba 13 tisíc.
