Komerční prezentace Aktual.: 14.12.2024 11:33
Berlín – Německý Spolkový sněm bude v pondělí hlasovat o důvěře v kancléře Olafa Scholze. Předpokládá se, že mu ji nevysloví, a prezident Frank-Walter Steinmeier pak bude moci sněm rozpustit. Předčasné volby by se měly konat 23. února. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by je vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, zatímco Scholzova sociální demokracie (SPD) by skončila až třetí za Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Scholz poslal předsedkyni Spolkového sněmu Bärbel Basové žádost o hlasování o důvěře už ve středu. V pondělí ve 13:00 kancléř nejprve vystoupí před poslanci s proslovem, následovat bude 90minutová rozprava a hlasování. V současném sněmu je 733 poslanců a aby dostal důvěru – o což Scholz ve skutečnosti nestojí – muselo by pro něj ruku zvednout 367 z nich.
Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Německo má tedy nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených.
Ve sněmu kancléři zřejmě důvěru vyjádří jen poslanci jeho sociální demokracie. Zelení se totiž rozhodli, že se jejich 117 zástupců při hlasování zdrží, aby tak předešli možné blamáži. Někteří poslanci opoziční AfD totiž avizovali, že by mohli Scholze podpořit, protože je pro ně menším zlem než předák opozice a kandidát na kancléře za CDU/CSU Friedrich Merz. Teoreticky tak mohl Scholz důvěru proti své vůli získat. Tím, že se zelení zdrží, ale tento scénář nastat nemůže.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může to spojit s konkrétním návrhem zákona, což ale Scholz neučinil. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy pak do 60 dnů následují předčasné volby.
V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm už šestkrát. Ve dvou případech – v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera – nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci šéfovi vlády důvěru vyjádřili. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982, Gerhard Schröder v roce 2005 a nyní i Scholz využili ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali předčasné volby.
Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři Základního zákona, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté.
Pokud by se předčasné volby konaly nyní, pak by podle úterního průzkumu veřejného mínění agentury Forsa zvítězila CDU/CSU s 31 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila AfD, která by dostala 18 procent hlasů. Scholzova SPD by měla 15 procent. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 13 procenty. Nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) by zůstala podle sondáže Forsa pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zvolení do parlamentu, pondělní průzkum agentury INSA jí ovšem připisoval osm procent. Před branami parlamentu by podle různých průzkumů z posledních dní poprvé od roku 1990 zůstala postkomunistická Levice a také liberální FDP.
