Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v zemi a vyzval k obraně svobody a demokracie.
Německo si ve čtvrtek stejně jako řada dalších evropských zemí včetně Česka připomíná 80. výročí konce druhé světové války, v Německu je den známý jako Den osvobození. Druhou světovou válku rozpoutalo v roce 1939 nacistické Německo na rozkaz diktátora Adolfa Hitlera. Konflikt připravil o život kolem šedesáti milionů lidí, včetně šesti milionů Židů, kteří se stali terčem masového vyvražďování.
Německé vzpomínkové akce začaly ve čtvrtek dopoledne ekumenickou bohoslužbou v Pamětním kostele císaře Viléma v západní části Berlína, který je jedním ze symbolů hrůz druhé světové války. Vybombardovaný novorománský kostel nebyl po válce obnoven a zůstal torzem. Později k němu přibyly nové moderní budovy, a to kostelní loď a zvonice.
„Smutek zůstává, šok a zděšení zůstávají. I po osmdesáti letech,“ uvedla na bohoslužbě předsedkyně rady evangelických církví, biskupka Kirsten Fehrsová. Předseda katolické Německé biskupské konference Georg Bätzing varoval před narůstajícím násilím i rostoucí toleranci vůči němu, před autoritářskými tendencemi i ekonomickým egoismem.
Po bohoslužbě nejvyšší ústavní činitelé zamířili k ústřední pietní hale Neue Wache na berlínské třídě Unter den Linden. Prezident Steinmeier, kancléř Friedrich Merz, předsedkyně obou komor parlamentu Julia Klöcknerová a Anke Rehlingerová a předseda ústavního soudu Stephan Harbarth tam položili věnce.
Na akci ve Spolkovém sněmu dorazili i zahraniční diplomaté s výjimkou velvyslanců Ruska a Běloruska, kteří nedostali pozvánku kvůli rusko-ukrajinské válce. Stalo se tak na doporučení ministerstva zahraničí, podle kterého by mohli zneužít připomínky k obhajobě války proti Ukrajině.
V Německu 8. květen není běžně svátkem. Výjimkou je letošní rok v Berlíně, který schválil čtvrtek jako jednorázový svátek. Příští rok bude výročí konce války v metropoli opět pracovním dnem.
Oslavy v Británii
Velká Británie si výročí konce války ve čtvrtek připomněla ve 13:00 SELČ (poledne místního času) dvěma minutami ticha, uvedl server BBC News a agentura AFP.
„V tento den si připomínáme odvahu a oběť nejlepší britské generace, která nám zajistila vítězství,“ řekl britský ministr obrany John Healey.
Král Karel III. spolu se svým synem princem Williamem položili květiny k hrobu Neznámého vojína ve Westminsterském opatství. Tam se koná náboženský obřad, kterého se měly zúčastnit téměř dva tisíce lidí včetně královny Camilly, premiéra Keira Starmera a některých válečných veteránů. Připomínkové akce vyvrcholí v Londýně koncertem na prostranství Horse Guards Parade (Přehlídka jízdní gardy).
Konec války si v království připomínají už od pondělí, které bylo zároveň volným dnem. Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský informoval, že 80. výročí je pro zemi velkou událostí. „V pondělí jsme měli možnost sledovat velkou vojenskou přehlídku, nad centrem Londýna přeletěla letadla a byl viděn král (Karel III.), který tuto přehlídku přijímal. Vystoupil také na balkoně Buckinghamského paláce,“ popsal zpravodaj.
Zmínil také, že se přehlídky zúčastnili ukrajinští vojáci. „V okamžik, kdy pochodovali kolem tribuny, Karel III. stál a salutoval nejen britským vojákům, ale i ukrajinské jednotce,“ informoval Dolanský s tím, že šlo o silný moment. „Britové si uvědomují, jak jsou v tuto chvíli rozložené karty a dávají jasně najevo, že stále Ukrajinu podporují a stojí na její straně,“ doplnil.
Válka v Evropě skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa 7. května 1945 v Remeši na severu Francie, která vstoupila v platnost 8. května. Němci pak podepsali kapitulaci na sovětské přání ještě podruhé na velitelství maršála Georgije Žukova v berlínské čtvrti Karlshorst. Ačkoliv dokument nese datum 8. května 1945, podle některých historiků byl podepsán krátce po půlnoci 9. května.
